Odlupující se fasády, graffiti a sutiny. Rumunské lázeňské město Baile Herculane, kdysi oblíbené císaři pro své sirné prameny, zažívalo dlouhý úpadek poznamenaný korupcí. Až do chvíle, kdy sem dorazili mladí architekti odhodlaní vrátit mu život, napsala agentura AFP.
„Okouzlila mě krása místa a zároveň šokoval jeho stav,“ říká jednatřicetiletá Oana Chirila, která město před osmi lety objevila „náhodou“ a dnes vede pětičlenný tým dobrovolníků.
Po desetiletích zanedbávání jsou v Rumunsku čím dál častější podobné občanské iniciativy, jejichž cílem je chránit a obnovovat památky. Z nich zhruba 800 je v pokročilém stadiu zchátralosti či hrozí jejich zánik, třetina dokonce představuje nebezpečí pro kolemjdoucí.
Úpadek urychlil chaotický přechod od komunismu k demokracii, poznamenaný neprůhlednými privatizacemi a vleklými soudními spory, často pod dohledem protikorupčních vyšetřovatelů.
Lázeňství v Baile Herculane sahá až do antiky, skutečný rozkvět ale město zažilo v 19. století. Neptunovy císařské lázně, postavené roku 1886 v době Rakousko-Uherska, často hostily císaře Františka Josefa a jeho manželku Sisi, které okouzlila krása tohoto lázeňského města.
O sto let později přišel úpadek, lázně osiřely. Turisté se dnes zastavují proto, aby si zchátralou stavbu vyfotili. Někteří nahlížejí dovnitř rozbitými okny.
„Pořád se bojíme, že se zřítí,“ povzdechne si Chirila. Provádět může zatím pouze zpevňování zdiva, dokud se nevyřeší spory mezi úřady a soukromými vlastníky.
Většina architektonických skvostů města s 3800 obyvateli je podle ní „v katastrofálním stavu“, protože s nimi nelze právně nakládat, což brání využití veřejných či evropských fondů
Díky postupné obnově jiných částí areálu se však lázně znovu dostávají do módy. Vznikly převlékárny, dřevěné pavilony a promenáda, opraveny byly bazény. Toto léto přijelo pomoct asi dvanáct studentů.
„Bylo by úžasné, kdyby se komplex podařilo obnovit do podoby, jakou měl před stovkami let, samozřejmě s rakousko-uherskými vlivy,“ říká padesátiletá lékařka Aura Zidarita. Doufá, že se město opět stane „perlou Evropy“.
Také Doina Blaga si lázně pochvaluje jako „neuvěřitelný zážitek“. „Máte tu přírodní spa a můžete to střídat s koupáním v chladné řece,“ říká.
Turistů přibývá. V roce 2024 jich přijelo 160 tisíc, oproti pouhým 90 tisícům v roce 2020.
Podobné projekty vznikly v posledních letech i jinde v zemi, upozorňuje Štefan Balici, předseda rumunské komory architektů. Označuje je za „příklady hodné následování při ochraně kulturního dědictví“.
Chirila má občas obavy, že její práce je jen „slabou náplastí na otevřenou ránu“. Přesto zůstává optimistická, povzbuzena zájmem dalších lidí, kteří město obdivují.
„Herculane upadlo kvůli korupci, ale doufáme, že díky občanům s motivací se znovu uzdraví,“ dodává.
The post Boj za záchranu Herkulových lázní. Rumunští dobrovolníci se jim snaží vrátit život appeared first on Forbes.
