Do podnikání se pustil už v 21 a za pár let už počítal miliardy korun na tržbách. Předloni se jeho Raylyst Solar, který dováží do Evropy solární panely a další komponenty pro fotovoltaické elektrárny, dokonce stal podle žebříčku Financial Times nejrychleji rostoucí evropskou firmou.
Dnes Jan Kameníček sleduje, jak se mění trh se solárními elektrárnami, a těší se na příchod baterií, které pro něj budou znamenat další byznysovou vzpruhu.
Trh s fotovoltaickými elektrárnami se v Česku od energetické krize proměňuje. Zatímco na jejím vrcholu došlo k obrovskému růstu poptávky o solární elektrárny z řad domácností, dnes se situace otáčí – v trendu jsou dnes hlavně velké fotovoltaické parky.
„V komerčním segmentu je delší setrvačnost. Teprve teď se tam začínají realizovat projekty, které se v minulých letech projektově připravovaly,“ říká pro Forbes zakladatel a majitel stále zatím hlavně obchodníka s komponenty pro fotovoltaické elektrárny Raylyst Solar Jan Kameníček.
Odpovídá v zasedací místnosti sídla Raylystu na pražském Chodově, odkud řídí aktivity firmy po celé Evropě – a to v Německu, Polsku, Maďarsku, na Slovensku a čerstvě také na Balkáně.
„Tam jsme se nově rozšířili do zemí, jako je Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Východ Evropy je pro nás dnes hodně zajímavý,“ podotýká Kameníček a v následujícím rozhovoru se kromě solárních panelů věnuje i nastupujícímu segmentu baterií nebo se zamýšlí nad tím, jakým směrem chce svou firmu dál budovat.
Můžete za Raylyst Solar potvrdit statistiky z trhu, že domácnosti v instalacích střešních fotovoltaik ustupují a místo nich nastupují větší komerční solární parky?
Je to tak. A je to platné nejen pro Česko, ale i pro evropské země, ve kterých operujeme. Ve většině těchto zemí je vidět pokles rezidenčního segmentu. Ten hodně vzrostl v době energetické krize.
Zákazníci se v té době chovali mnohdy až impulzivně, a tak přišla obrovská poptávka, která se stabilizovala až s uklidněním cen energií. A dnes podle mě stále hledá svou rovnovážnou hladinu. Trh je pak ve všech zemích ovlivněn i dotačními tituly, které se všude určitým způsobem omezily. I to má svůj dopad.
A komerční segment roste proč?
V komerčním segmentu je delší setrvačnost. Teprve teď se tam začínají realizovat projekty, které se v minulých letech projektově připravovaly. Je to tím, že když některá firma učiní rozhodnutí, že vybuduje větší fotovoltaickou elektrárnu, trvá to výrazně déle než v rezidenčním segmentu.
Za prvé je to už jen kvůli povolovacím procesům, za druhé celá příprava větších projektů a občas i dodávka technologie trvají delší dobu. A musím říct, že dnes vidíme v komerčním sektoru nejen nárůst realizací, ale stále i samotných příprav a obrovský potenciál.
A do toho se do popředí dostává téma akumulace.
Akumulace je segment, který začíná hodně růst a ve velkém teprve bude růst. A to primárně segment akumulace určené pro služby výkonové rovnováhy, která bude přispívat ke stabilitě v přenosové soustavě.
Zatím ale jde stále jen o první vlaštovky, velký objem instalací souvisejících s akumulací je nyní v přípravách v různých fázích povolovacích procesů. Myslím, že do reálného byznysu a do rozvah firem se akumulace začne ve větším propisovat od příštího roku.
Mluvíte o menších bateriích pro rezidenty, nebo spíše o vysokokapacitních bateriích pro průmysl?
Jako Raylyst Solar máme sektor akumulace rozdělen do dvou kanálů, a to na channel distribuci a utility projekty.
Channel distribuce jsou při tom pro nás rezidence a komerční fotovoltaické projekty, kde zejména v tom komerčním industriálním sektoru pociťujeme obrovský nárůst poptávky po akumulaci. Bavíme se při tom o akumulaci na 400V infrastruktuře do 215 kWh.
V kanálu utility pak primárně jde právě o služby výkonové rovnováhy. Jde o baterie, které jsou buď samostojícími bateriemi o kapacitě od 2 MWh, nebo se přidávají už ke stávajícímu zdroji, například k větší fotovoltaické elektrárně a podobně.
A tyto projekty už mají jinou povahu, musejí se nakonfigurovat. Ke každému projektu je potřeba udělat individuální návrhy, je nutné mít solution management toho, jaké má mít baterka parametry, výkonové kapacity, jak ji správně nakonfigurovat a tak dále.
Foto Jan Berounský
Takže je tento segment teprve před svým boomem?
Je to segment, kde jsme už nyní se spoustou klientů v jednáních o přípravách technického řešení. Zatím jsme tedy ve fázi objednávek nebo jejich předpříprav s tím, že k objednávkám s dodávkami do roku 2027 začne ve větším docházet v příštím roce. Dodnes se na celém českém trhu objevily jen jednotky takových instalací.
Jsme opravdu teprve na samém začátku, ale dá se očekávat, že následující pětiletka bude v akumulaci z byznysového pohledu velmi zajímavá.
Kde všude je dnes rozkročen byznys Raylystu?
Hlavními regiony, kde neustále posilujeme, jsou pro nás kromě Česka Německo, Rakousko, Itálie a Slovensko. V poslední době nám také začíná hodně narůstat i Balkán. Tam jsme se nově rozšířili do zemí, jako je Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Východ Evropy je pro nás dnes hodně zajímavý.
Před více než dvěma lety, kdy jsme spolu naposledy mluvili, byla většina našeho byznysu postavená na dodávkách zboží, tedy na velkoobchodě. Dnes už nám narůstá i ta zakázková část pro utilitní projekty, která spojuje jak dodávky zboží, tak služby s přidanou hodnotou, jako technické konzultace a spolupráci na projektování.
Nese to s sebou i jiné interní nároky. Například potřebu jiné specializace lidí, protože se k těmto projektům přistupuje jinak než k těm, které jsme doposud dělali.
Je v ní jiný důraz na technickou znalost a pokročilou metodiku projektového řízení, přináší ale i jinou práci s cashflow, protože tyto projekty jsou obecně dlouhodobějšího charakteru.
Bude na trhu dost specialistů? Nenarazíte na limity lidského kapitálu?
Myslím, že to nebude nijak omezující věc. S rezidenčními realizacemi se to z pohledu počtu pracovníků nedá srovnat, protože ty byly rozdrobeny na malé části, které se musely realizovat najednou. Nikdo nechtěl čekat na fotovoltaiku na své střeše. Šlo o desetitisíce realizací.
V tom utility segmentu nebudou z pohledu počtu realizací tak vysoká čísla. Ale objemově z pohledu výkonu nebo kapacit baterií půjde o větší segment. Bude se dělat sice méně, zato více větších projektů. A to se odrazí i do finančních čísel. Z pohledu případných tržeb to pro nás jako pro distributora bude velký segment.
Hodně se mluví i o agrovoltaice. Ta z vašeho pohledu patří do jakého kanálu?
To záleží i na velikosti a komplexnosti. Zrovna agrovoltaika se dá udělat malá, ale i obrovská.
Mluví se o ní už dlouho. Propisuje se ale do praxe? Vznikají takové projekty ve velkém?
To upřímně zatím nevidíme. Důvodem je i to, že doteď agrovoltaika v mnoha zemích nebyla legislativně stoprocentně připravená, nebyly k ní dotaženy dotace a tak dále. Ten segment pro nás není zatím vůbec živý, neroste nijak plošně u nás ani v zahraničí.
U zemědělců je taky problém, že ne všechny podobné projekty jsou přizpůsobeny pro konzervativní typ investora. Podnikatelé v zemědělství jsou konzervativnější, a možná i proto koukají na tento typ technologií i byznysu skrz prsty.
Navíc na mnoho takových projektů je nutné čerpat dotace z ministerstva průmyslu, agrovoltaika vyjde ve srovnání s běžnou fotovoltaickou elektrárnou o třicet až čtyřicet procent dráž, a jelikož oni pobírají dotace z ministerstva zemědělství, je potřeba, aby tyto dotační programy mohly společně koexistovat a aby jeden nevylučoval druhý. To se doteď hodně řešilo například v Německu, v Česku nás tato debata také čeká.
A co segment takzvaných carportů, tedy parkovišť zastíněných konstrukcemi se solárními panely?
Carporty jsou pro Raylyst Solar jen dodávkou určitého typu panelu s jiným typem konstrukčního materiálu. Na tento segment nijak zvlášť necílíme, ale je to určitě část byznysu, která určitým způsobem funguje a dává smysl.
V mnoha zemích jde o rostoucí segment, i když stále ne nijak plošný. Je také pravdou, že část poptávky po carportech plyne od firem, které si tím plní i své zelené cíle. A u nich mnohdy nejde o samotnou ekonomiku věci. Pro nás ale tento segment není tak významný, abychom jej nějak zvlášť odlišovali.
Solárním panelům z pohledu výroby stále dominuje z valné většiny Čína?
Tam se nic v tomto směru nemění. Většina výrobců je z Číny, protože je tam i největší surovinová základna, kterou těží. U baterií je situace obdobná, ale existuje spousta výrobců, kteří vyrábějí baterie i v jiných zemích. Ale ty jsou výrazně dražší a pak vše může narazit na ekonomiku věci každého projektu.
Vše musí vycházet smysluplně zejména ve vztahu k životnosti baterie, která v čase degraduje. U solárních panelů je určitá cyklovatelnost, která u baterií není. Spousta firem pak vyrábí baterie tak, že nakoupí komponenty, které jsou z Číny, a pak je ve své domovské zemi jen kompletují.
Raylyst Solar nabízí i jiné než čínské panely?
Máme v nabídce i evropské zboží, ale ve výsledku o něj upřímně není příliš velký zájem. U baterií už narážíme na otázku bezpečnosti. Bateriový management je z pohledu kyberbezpečnosti rizikovější, mohlo by dojít ke shození baterií, a tedy i energetických zdrojů na dálku. Obavy jsou i z hrozby úniku dat.
V tomto ohledu ale nemám velké obavy. Už dnes, když se instalují větší projekty, tak se k nim pořizuje takzvaný energy management system. Ten si investoři mohou pořídit od nezávislých dodavatelů, včetně evropských i českých, a tím pádem získávají prevenci kyberbezpečnosti a současně efektivní řízení energií.
Zabrání jak úniku dat, tak i případnému ovládání na dálku. Tím se dnes řeší prevence kybernetických rizik. Když se podíváme na vývoj cen, a začněme nejdříve u panelů, ty loni zažily propad, což přivedlo do problémů hodně distribučních firem.
Ceny panelů se podívaly na své dno na konci loňského roku. A to kvůli větší kapacitě výroby, než byla reálná poptávka nebo potenciál trhu. Od toho dna se už odrazily, ale od té doby jen zhruba o deset procent. Ale cena je dnes relativně stabilní.
Samozřejmě neustále dochází k fluktuacím, ale ty se pohybují na nižších úrovních než loni, předtím ty propady byly opravdu enormní, kdy jsme zažili propady v cenách i o sedmdesát procent.
Přišla kvůli tomu konsolidace na trhu?
Konsolidovali se výrobci, distributoři, konsolidoval se fakticky celý trh. V segmentu distributorů hrálo obrovskou roli, jak moc byli ve svých plánech konzervativní. Kdo měl hodně naskladněno, ten na prudký pokles cen trpěl více a pro mnoho firem to bylo opravdu až likvidační. Mnoho firem pohltili jiní, některé pak skončily úplně.
Raylyst Solar drží v naskladňování jakou strategii?
Velmi konzervativní a za mě je to jeden z hlavních důvodů našeho úspěchu. Raylyst Solar vždy držel přiměřené skladové zásoby i na úkor toho, že některé projekty musel odmítnout. V určitých momentech nás to limitovalo v tom, že jsme nemohli růst ještě rychleji, než jsme rostli.
I tak jsme mezi roky 2019 a 2022 dosáhli průměrného ročního složeného růstu ve výši 824,4 procenta. A především nenesli příliš rizik spojených s případným propadem trhu, což se nám pak vyplatilo. Vždy jsme drželi tak nízký stav zásob, abychom měli jistotu, že nás ani prudký propad cen nemůže ohrozit.
Dříve byl problém s logistikou, doba dodávek se prodlužovala. Dnes je situace v normálu?
Mění se to samozřejmě s geopolitikou. Aktuální situace na Blízkém východě přináší určité změny, zvyšuje se i objem přepravy, sem tam se dodávka prodlouží, občas i zdraží. S tím vším samozřejmě neustále pracujeme, s naším konzervativním přístupem zase hodně věcí přenášíme na samotné dodavatele.
Je to opět něco, kde bychom mohli maximalizovat zisky, mít vyšší marže, ale zase by to pro nás znamenalo vyšší riziko.
Zmínili jsme konsolidaci trhu. Máte akviziční apetit?
Vzhledem k tomu, že jsme blízko celému segmentu, tak se nám do rukou dostávají zajímavé investiční příležitosti například v té oblasti výkonové rovnováhy. V současnosti jednáme o možných akvizicích, ale nevíme ještě, zda nakonec dopadnou. Ale v následujícím roce bychom v tomto směru mohli něco oznámit.
Poptávka po bateriích se bude zvyšovat. Bude růst i jejich cena, nebo jaký u nich očekáváte vývoj?
U baterií v posledních letech naopak dochází k cenovému propadu o desítky procent a podle mě bude nadále pokračovat, byť už ne v takové míře. Teď mluvím konkrétně o těch větších projektech s vysokokapacitními bateriemi.
Globální poptávka po těchto bateriích sice bude růst, ale té se přizpůsobuje těžba a následná produkce. Za mě se tedy dá předpokládat, že cena těchto baterií půjde ještě níž. U menších baterií v rezidenčním segmentu se ale cena už tolik měnit nebude.
Kdy se baterie začnou ve velkém objevovat na trhu?
Poptávka po bateriích sice nyní roste, jenže ty se budou muset připojit k síti. A distributoři nyní sice mají obrovské množství žádostí o připojení do sítě, ale velká část z toho jsou jen spekulace. Než tedy k připojení reálně dojde, může to trvat i roky. Jinými slovy bude daleko více žádostí o připojení než samotný počet realizací.
Navíc celý obor se teprve nedávno legislativně zarámoval a ještě vše není zcela doladěno v praxi. Donedávna jste nemohl připojit samostojící baterii, musela být u nějakého zdroje. Když ne u fotovoltaické elektrárny, tak jste vedle ní museli mít třeba dieselový agregát.
Proto říkám, že baterie budou velkým tématem za rok až za dva.
Foto Jan Berounský
Dnes se ve světě šermuje celními tarify. Nejsou z pohledu cen rizikem?
Na solární panely z Číny je aktuálně v Evropě nulové clo, a kdyby se cla zavedla, je jasné, že zboží zdraží. Je to ale hlavně politická otázka. Pokud by cla přišla, budeme na ně muset jako byznys reagovat.
Pokud by cla byla příliš vysoká, může to ničit ekonomiku jednotlivých projektů, které by ve finále nemusely být realizovány. A to by bylo v rozporu se zelenými cíli, ke kterým se Evropská unie zavázala.
Cla mají ochrannou funkci pro domácí výrobce, pokud v Evropě v případě solárních panelů žádní nejsou, není koho chránit. Z tohoto pohledu si tedy nemyslím, že existuje velké riziko zavedení cel. Spíš očekávám diskuse o opatření z pohledu kyberbezpečnosti.
Velká bateriová úložiště plánují stavět v Česku nejen ČEZ, ale i například skupina Sev.en Pavla Tykače nebo Suas Group. U těchto nebo podobných projektů Raylyst také bude?
Firmy této velikosti jsou s projekty obvykle ve fázi, kdy vyhlašují výběrová řízení. Z tohoto pohledu tedy budou hodně zajímavé až příští roky. Z našich plánů vidíme, že tento segment bude hrát větší a větší roli. Půjde jak o utilitní projekty například do elektráren nebo jiných průmyslových podniků, tak i do té akumulace související s výkonovou rovnováhou.
Už nyní máme uzavřené smlouvy s několika zajímavými referenčními klienty, které ještě nemůžeme úplně publikovat. A tyto projekty pak budou mít delší setrvačnost v té dodávce.
Začínáme se na to vše připravovat jak personálně, tak i úpravou interních procesů, jelikož se začneme čím dál tím více zaměřovat na tyto dlouhodobější projektové záležitosti. Ale stále významný bude i segment fotovoltaických elektráren, který bude v následujících letech také růst.
Jak se to vše, co říkáte, odrazí na vašich finančních číslech?
V roce 2023 jsme měli obrat 2,3 miliardy korun. Loni přišel pokles, i když objemově jsme toho prodali více. Finanční pokles byl tedy způsoben poklesem cen panelů.
Letos počítáme, že na obratu v meziročním srovnání opět vyrosteme o třicet až čtyřicet procent až k asi dvěma a půl miliardám korun. Ceny se sice zásadně nezvedly, ale výrazně rosteme na objemu. A určitě i pro následující roky vidíme stabilní růst v našem konzervativním scénáři o deset až dvacet procent každým rokem.
Máme i optimistický scénář, ale ten je závislý na realizaci velkých projektů za desítky milionů eur, které mohou s obratem výrazně zahýbat. To už nezáleží jen na tom, zda ve výběrových řízeních uspějeme, ale kdy jednotlivé projekty budou ve finále realizovány. Může dojít ke zpoždění vzhledem k povolovacím procesům a tak podobně.
Marže budou na těchto velkých projektech vyšší, nebo nižší?
Z pohledu procent budou nižší, ale objem těchto projektů bude vysoký, což se projeví kladně na celém našem hospodaření. Ale obecně u větších projektů není možné udržet tak vysoké marže jako u malých rezidenčních zakázek.
Překoná bateriový segment z pohledu podílu na tržbách vaši solární část?
Bateriový segment pro nás nikde nebude tvořit majoritu, protože prodej solárních panelů neustále roste. Letos cítíme obrovský nárůst dodávek oproti loňskému roku, půjde vůbec o rekordní rok. A to jsme teprve na začátku realizací velkých fotovoltaických parků.
Navíc i samotné baterie budou často vznikat vedle takových elektráren. Baterky podle mě segment solárních panelů nepřerostou, ale určitě budou navyšovat svůj podíl na celkových tržbách.
Jak vůbec k Raylystu přistupujete? Budujete tuto firmu na prodej, nebo tyto úvahy ještě vůbec nemáte?
Jsem ještě mladý a mám hodně času, který chci určitě věnovat práci. Rozhodně tedy neuvažuji o tom, že bych firmu chtěl rychle prodat a pak už si jen někde užívat u moře nebo kdekoli jinde.
Naopak se snažím firmu stavět tak, aby byla organizovaná, aby si našla strategického partnera, se kterým se dostane i do dalšího segmentu byznysu. Jak by měla struktura takové případné transakce vypadat, ještě nevím. Mám určité myšlenky, ale v té rovnici je stále mnoho neznámých, zatím celou firmu pořád buduji.
Dívám se ale i na projekty, kterými bych mohl celý byznys diverzifikovat, a to ne přímo v segmentu nákupu a distribuce, ale i určitou formou equity byznysu, kdy budeme vlastnit podíl v provozovatelích baterií nebo celé elektrárny.
The post Ceny solárů už našly dno, teď čekáme boom baterií, říká Kameníček z Raylyst Solaru appeared first on Forbes.
