Miliardář Martin Roman vybudoval za posledních osmnáct let skupinu PORG, jejíž součástí je stejnojmenné gymnázium, které se nejspíš i letos stane nejlépe hodnoceným v Evropské unii. Jak na to popisuje v rozhovoru pro Forbes.
Posledních pět let byli bylo pražské První obnovené reálné gymnázium (PORG) nejlepší v Evropské unii. Jeho studenti dosahovali v systému mezinárodních maturit IB průměrně třiceti devíti bodů z pětačtyřiceti možných. Letos jsou na této metě znovu a nejspíš se tak na trůnu Unie udrží. „Je to pro nás už takový standard,“ usmívá se miliardář Martin Roman, který za zrodem školy v roce 2007 stál.
Má důvod se usmívat, jedná se o úspěch, s nímž se dá v Česku srovnat máloco napříč všemi oblastmi. Loni PORG obhájil první místo s průměrem 39,2 bodů, druhá škola z Unie v italské Modeně zaznamenala průměr 38,5 bodu. Letos PORG opět trefil elitní hranici třiceti devíti bodů, kompletní žebříček ale vyjde až na podzim. Jak ale Martin Roman podotýká – tolik bodů zatím vždy stačilo na prvenství.
„Není to rozdíl o pět koňských délek, ale moc nahoru se to už posunout nedá,“ myslí si bývalý šéf ČEZu.
Plného skóre dosáhne celosvětově asi 200 studentů, jedna studentka reprezentující PORG tuto metu letos překročila. Součástí zkoušky je i vědecká práce, úrovní za hranicí toho, jak vypadá bakalářská práce.
„Jenže vědecká práce je něco jiného než klasický test. Někdy to opravuje člověk, který to vlastně ani nerozumí tolik jako sám student, protože jde o vysokou úroveň. Někdy jdou za hranice toho, co je v daném oboru standardní diplomová práce,“ vysvětluje Roman.
Navíc z každého ze šesti předmětů studenti píší ve třech různých týdnech tři testy, aby se minimalizoval efekt toho, že zkrátka nebudou mít svůj den. V tomto systému se PORG pohybuje posledních deset let a Martinu Romanovi ukázal, že české školství bude potřebovat projít masivní změnou.
„Česká republika mrhá penězi na vzdělávání neuvěřitelným způsobem. Dostudovanost na českých vysokých školách v bakalářských programech je čtyřicet procent. Na dobrých školách v zahraničí je to kolem devadesáti šesti až devadesáti devíti procent. I na školách jako Oxford a MIT. A těžko pak může ČVUT, která má dostudovanost deset procent argumentovat tím, že je to dané obtížností studia,“ podotýká miliardář.
Jak si máme představit rozdíl v mezinárodním systému maturit oproti českému modelu?
Celý koncept Nového PORGu bylo od začátku spojit to nejlepší z našeho a mezinárodního systému. Věděl jsem, že český model má své výhody, ale také spoustu slabin, ostatně jako ten mezinárodní. A my chtěli, aby děti měli to lepší z obou světů. Mezinárodní standard dbá více na kritické myšlení a schopnost argumentovat.
Český systém jim zase dá znalost toho, jak se dějiny vyvíjely v čase. To zase ten britský třeba vůbec nedělá, neučí to po ose pravěk až novověk. Místo toho se každý rok vezme nějaké velké téma a to se učí. Český systém vás naučí, že starověké Řecko bylo dříve než Řím, a že se Římané učili od Řeků. To se v Británii nedozvíte.
Místo toho vás ale naučí, jak křehká je demokracie a jak za 120 dní se Německo změnilo z demokratické země na vládu jedné strany. To se učí skoro celý rok. V Českém studiu je nástupu Hitlera k moci věnován třeba týden, děti se naučí dvě data, ale podstatu nepochopí. Přitom dějepis se přece neučí kvůli letopočtům, ale proto, abych se z děj poučili.
Jak je do takové pojetí výuky těžké shánět pedagogy, kteří jsou ale primárně vedení k jinému systému?
Je to těžké, i proto jsou jsou u nás třetina učitelů cizinci, třeba ten zmíněný nástup Hitlera k moci učí Brit a Američan. Ve snaze zkombinovat oba systémy učíme část podle českým inovovaných osnov a část podle britských. Čeští a zahraniční učitelé si musí pohlídat své kurikulum, aby se nic neučilo dvakrát, takže se učí i od sebe navzájem.
Učitelé jsou z podstaty konzervativní lidé a lidskou přirozeností je dělat oblast, ve které se cítím bezpečně a jde mi. Učitel biologie se tradičně musel naučit stovky rostlin, učitel dějepisu data vlády všech Přemyslovců a učitel zeměpisu musel poznat na slepé mapě všech dvě stě řek České republiky. Logicky jsou tedy pro ně právě tyto znalosti nejsnazší zkoušet. Tam se cítí doma.
Než aby děti nutili přemýšlet, proč je třeba jedna země bohatší než druhá. To už je pro ně trochu tekutý písek. Proto si myslím, že změna bude muset začít na českých pedagogických fakultách.
Dá se říct, že čeští pedagogové jsou zase naopak dobří třeba na výuku matematiky?
Ano, to je dané i tím, že se matematika liší nejméně. Byť třeba v anglosaském systému kladou větší důraz na statistiku, zatímco u nás je to třeba geometrie. Já osobně jsem ale fanda statistiky, pro život je mnohem důležitější, potkáte se s ní častěji než s geometrií.
Jak se vám program IB propisuje do výuky na gymnáziu?
Program IB se u nás učí poslední dva roky studia. Studenti si vyberou šest předmětů, kterým se věnují – tři na vysokém levelu a tři na běžné úrovni. Z těch šesti pak maturují, přičemž podmínkou je mít v tom mixu dva jazyky, matematiku, jednu přírodní vědu a jednu společenskou vědu. Šestý předmět je už jejich volba.
Všichni studenti v předposledním ročníku jsou v mezinárodním systému a na konci septimy si řeknou, zda chtějí v mezinárodním systému i maturovat a tím pádem v něm pokračovat i v oktávě. A nebo zda chtějí maturovat z češtiny a jdou do speciálních přípravných programů, které je připraví třeba na medicínu nebo práva.
V posledním ročníku už to nejsou děti, jsou to mladí lidé, kteří mají představu o tom, co chtějí dělat.
Foto PORG
Máte v Česku konkurenci?
Každý má nějakou míru konkurence. Já jsem rád, že existují lidé, kteří tento systém chtějí a jsou i tací, kteří si ani přihlášku nikam jinam nepodávají. Podle mě neexistuje univerzálně dobrá škola, existují jen dobré školy pro různé typy studentů.
Nový PORG je škola postavená na přesvědčení, že vzdělání je náročné, nejsme jednoduchá škola. Ale také neučíme nesmysly.
Náš cíl je dát mladým lidem šanci se do poslední chvíle rozhodovat, zda půjdou studovat do zahraničí, nebo zůstanou v Čechách. V tom si myslím, že jsme unikátní – dáváme jim možnost tuto volbu odložit až na necelý rok před koncem studia u nás.
Řekl byste, že z hlediska výše školného jste vlastně v porovnání s těmi, kteří vám v mezinárodním srovnání šlapou na paty, na poměr ceny a výkonu bezkonkurenční?
My jsme neziskovka. Máme školné, které je i násobně nižší než na jiných školách, a to ani nemusíte opustit Prahu. Některé zdejší mezinárodní školy jsou třikrát i čtyřikrát tak drahé.
My máme navíc 200 sociálních stipendií, například rozvedená učitelka má u nás tři děti. Základní princip PORGu je, že sociální zázemí nemůže být rozhodující v tom, zda u nás dítě bude nebo nebude studovat.
Přijímačky děláme jen na základě meritu a talentu a pokud se k nám dostane a jeho rodina má pod 1,3 milionu ročního příjmů, má na naše stipendium nárok.
Jaký byl letos zájem a převis na PORGu?
To vám z hlavy nedokážu říct. Ale třeba na základní školu jsme měli 350 přihlášek, brali jsme šedesát šest. My ale většinou nemáme největší převis ze všech škol, což je myslím zásluha našich přijímaček nanečisto. Zájemcům to řekne, zda má smysl si k nám přihlášku podávat. To mi přijde fér, říct jim, ať si jednu z přihlášek nevystřelí na školu, na kterou mají nízkou šanci se dostat.
Je mezinárodní maturita oblíbená kvůli ambicím studovat v zahraničí?
Na zahraničí univerzity u nás jde asi polovina studentů, ta druhá zůstává v Čechách. Takže předpokládám, že ano.
Nejlépe hodnocená česká univerzita – Univerzita Karlova – se v mezinárodním srovnání pohybuje kolem 250. místa. Není pak vlastně trochu škoda jít na takovou školu z nejlepšího evropského gymnázia?
Ale vzdělání přece není jen o tomto. Já si myslím, že má velkou hodnotu samo o sobě. Jsem přesvědčen, že člověk se jako osobnost nejvíce formuje na střední škole, pro jeho vývoj je to důležitější než vysoká škola.
Při dnech otevřených dveří si rodiče zájemců často s našimi studenty povídají a jeden z nich dostal otázku, zda má mezinárodní maturita smysl, že podle něj by byl svět lepší místo, kdyby ji měli všichni. Že to formuje nejen znalostně, ale také lidsky.
Je ale také pravda, že pokud chce někdo na medicínu, dává mu větší smysl věnovat poslední rok šprtání se pět tisíc otázek, které může dostat. Zda ho to posune v životě, to si jistý nejsem. Ale zlepší mu to šanci dostat se na medicínu a my to respektujeme. Nakonec totiž všechno, co děláme, je pro úspěch našich studentů.
Jakou roli hraje rozhodování mezi českou a mezinárodní maturitou pro výběr vysoké školy?
Někteří studenti si vyberou raději českou verzi maturity, protože získat na ní dobré výsledky je snazší. Mezinárodní maturita je obtížností asi bližší bakalářským zkouškám, s českou se nedá vůbec srovnat. Z toho ale také vyplývá, že dostat z ní vysoký počet bodů je mimořádně složité.
Mít dobré známky ale není jediná kompetence v životě, řada lidí jsou v životě úspěšní, aniž by byli studijní typy. Proto si myslím, že je dobře, že si studenti mohou u nás svou cestu vybírat dlouho, než si budou jistí, zda chtějí podstoupit těžší zkoušku, nebo budou hrát více na jistotu s českou maturitou, která jim umožní snáze splnit podmínky univerzit.
V Británii je například běžné, že vás univerzita přijme podmíněně, pokud budete mít z maturity takové a takové známky. V zahraničí jen těžce chápou, že se česká maturita neznámkuje. Pokud máte dobře zvládnutou centrální maturitu, potřeba přijímaček na vysoké školy vám odpadne.
Česká maturita nevychází z toho srovnání tedy úplně nejlépe…
Česká republiky mrhá penězi na vzdělávání neuvěřitelným způsobem. Dostudovanost na českých vysokých školách v bakalářských programech je čtyřicet procent. Na dobrých školách v zahraničí je to kolem devadesáti šesti až devadesáti devíti procent. I na školách jako Oxford a MIT. A těžko pak může ČVUT, která má dostudovanost deset procent, argumentovat tím, že je to dané obtížností studia.
Je to sice pichlavé téma, ale nepomůže v tomto třeba školné, které studenty nutí k větší studijní odpovědnosti?
To je přesný popis. Jsem velký fanda britského systému. Americká studijní půjčka vás může zruinovat, britská ne. Britskou půjčku splácíte jen v případě, že se vám daří, a splácíte pouze devět procent rozdílu mezi vaší a průměrnou mzdou. Takže pokud máte průměrnou mzdu, nesplácíte nic. A v určitém věku se vám tento dluh kompletně odepíše. Takže to není rizikové.
A druhý, velmi podstatný rys je, že půjčka je i na životní náklady. V Česku sice je vzdělání zdarma, ale pokud jste z Chrudimi, kdo vám zaplatí bydlení v Praze, když rodiče jsou z nižší střední třídy? Oproti tomu britský systém vám půjčí peníze nejen na studium, ale také na životní náklady, což mi přijde mnohem sociálnější.
Víte k čemu to vede? V Británii jsem studoval dvě vysoké školy a když tam končí hodina studenti se dívají na hodinky, aby se přesvědčili, že učitel neskončil dřív. Protože si to přece platí.
Pojí se systém mezinárodních maturit s přímou investicí od školy?
Bohužel ano, musí se za to platit. Každý rok platíte za to, že testy musí někdo opravit. Někdo musí zaplatit běh celého toho systému, vytvářejí a neustále inovují mezinárodní kurikulum.
Možná ještě nákladnější je ale fakt, že musíte neustále dovzdělávat učitele. A je to skvělá investice. Vidím to totiž jako jedinou cestu, jak zlepšit české školství v nějakou přiměřenou dobu. I kdyby se dnes zdvojnásobily platy a do školství šli studovat lidí s mnohem lepšími předpoklady, bude trvat pět let, než vystudují, sedm let než se pořádně zlepší.
Za dvanáct let budete mít prvního dobrého, zkušeného učitele nové doby. Než jich bude v systému půlka, potrvá to třeba třicet let. Nejlepší cesta je pracovat s těmi, které máte dnes.
Kolik PORG ročně stojí?
Rozhodně to bude přes milion korun, možná i výrazně více. Platíte totiž paušální poplatek IB, vzděláváte učitele, musíte nakupovat dražší učebnice, za každého studenta platíte do systému poplatek, pokud chcete rozporovat známku, musíte za to zaplatit.
Do jaké míry vám skvělé výsledky PORGu v mezinárodní maturitě pomáhají při plánování středně a dlouhodobých investic?
Je to bezpochyby jeden z důležitých pilířů, protože nám to říká, že příští rok určitě nabere znovu dobré studenty. Známky jsou totiž druhé nejdůležitější kritérium, podle kterého se rodiče studentů rozhodují.
Víme to, protože nás hodně zajímá jejich zpětná vazba, i studenti nám píší hodnocení učitelů. Když přijdou studenti do primy, ptáme se jich, proč si nás vybrali. A studijní výsledky jsou druhé nejdůležitější kritérium.
Jaké je to první?
Doporučení rodičů, které u nás už děti mají nebo měli. Asi osmdesát procent rodičů nám říká, že se pro PORG rozhodli na základě reference jiných rodičů. Jsme docela velká škola, takže v Praze není těžké najít někoho, čí dítě na PORGu studovali.
Spokojenost rodičů spočívá ve studijních výsledcích, ale také v tom, že se dítě od nás na vysněnou univerzitu dostane. Proto zaměstnáváme specialistu, jehož jedinou úlohou je dělat univerzitního poradce. Na ty úplně top univerzity jsou totiž neuvěřitelný přetlak, třeba dvacet zájemců na jedno místo. A všichni uchazeči jsou dobří, nikdo se přece nehlásí na Harvard nebo Stanford s pocitem, že je průměrný.
Konkurence je obrovská a proto pracujeme se studenty už od jejich patnácti let. Pokud už tehdy vědí, že mohou mít ambici na takovou školu zamířit, musí na tom začít pracovat. Dobré známky v takové konkurenci nestačí, ty budou mít všichni.
Studentům říkáme, že v jednostránkovém životopise, který si musí sestavit, potřebují mít něco, co zaujme. Na škole posuzují vaše známky, životopis a doporučení od učitele – a to je třeba také disciplína sama o sobě. S tím vším studentům pomáháme.
PORG má mateřskou školu, základní školu a gymnázium. Nasnadě je zeptat se: kdy přijde vysoká škola?
Není to na pořadu dne. Aby byla škola dobrá, musíte to dělat ve stylu „hands on“, nejde jen poslat manuál do Brna, najmout ředitele a čekat, že vznikne dobrá škola. Lidí, kteří se na rozjezdu školy mohou podílet, není neomezeně a pro nejlepší školu potřebujete nejlepší lidi.
Nejvíce energie věnujeme rozjezdu školy v Brně, kde v září otevřeme první ročník gymnázia. Pak bychom asi chtěli na Praze 6 otevřít základku. Hlásí se nám totiž na naši základní školu tolik dětí, že je těžké ty nejlepší vybírat, což navíc v jejich pěti letech ani objektivně nejde.
Proto píšeme rodičům dětí, které se nedostali, po pěti letech dopis, aby nám dali šanci ještě s gymnáziem. Protože sice děláme maximum pro správný výběr dětí, ale není to dokonalé. A jelikož nechceme, aby nám talenty unikaly, budeme muset otevřít další školu. To nám určitě neumožňuje v nejbližších pěti letech přemýšlet nad vysokou školou.
The post Česko penězi na vzdělávání mrhá, říká miliardář stojící za nejlepším gymplem v EU appeared first on Forbes.
