Nejsou to emigranti a nepíší na Instagramu dramatické statusy o odchodu ze Spojených států. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu tiše a systematicky pracují na plánu B. Seznamte se s takzvanými Donald Dashers.
Jsou to hráči, kteří přestávají být na Americe existenčně závislí. Místo jednotlivých přesunů přes Atlantik je patrná spíš exploze zájmu o druhé pasy a bydliště v Evropě, reorganizaci do stabilnějších jurisdikcí, převádění fondů mimo dosah potenciální „politické odvety“ a současně rekordní politické investice proti Trumpovi.
Globální kulisa je přitom bezprecedentní.
Letos se má za hranice země přestěhovat zhruba 142 tisíc milionářů. To je nejvíc v historii. Henley & Partners navíc předpovídají růst tohoto čísla až na 165 tisíc v roce 2026. To už není „daňová optimalizace“, ale největší dobrovolný přesun soukromého kapitálu v moderních dějinách.
Podle Reuters relokační firmy potvrzují významný nárůst Američanů mířících do Evropy. Mezi oblíbené destinace patří Velká Británie, Irsko, Portugalsko či Španělsko.
Jen pro příklad, počet žádostí o irské pasy v USA byl v prvních dvou měsících letošního roku na nejvyšší úrovni za posledních deset let. Průměrný měsíční počet žádostí v lednu a únoru vyskočil na 4300. To je podle údajů irského ministerstva zahraničních věcí přibližně o šedesát procent vyšší než v loňském roce.
Spojené státy sice nejsou zemí s největším odlivem bohatství či mozků, ale právě američtí miliardáři jsou dnes nejagilnější v budování geopolitických pojistek. Podle Global Citizen Solutions vzrostla poptávka Američanů po programech investičních migrací od roku 2019 o více než devět set procent.
Čísla přitom zachycují jen část reality.
V roce 2024 se amerického občanství zřeklo 4 820 lidí, to je meziroční nárůst o 48 procent. Do statistik se však nepropíše mnohem větší skupina těch, kteří se jen přeregistrují, přesunou rodinný holding do Itálie nebo si tiše koupí dům v Londýně a zemi navštěvují „na dlouho, ale ne navždy“.
Pracovní označení Donald Dashers pomáhá popsat fenomén, v němž podnikatelé brání kapitál dvěma synchronizovanými způsoby. Hlasitým a drahým sponzorstvím anti‑trumpovských struktur v rámci politických kampaní, mediálních domů, watchdogů, think‑tanků, litigací. Nebo tichou a právně sofistikovanou osobní i firemní relokací. Tedy pasy, trusty, přesuny licencí, diverzifikace bankovních vztahů, někdy i relokace rodinných členů.
V první kategorii jsou jména jako Reid Hoffman, spoluzakladatel LinkedInu, který financoval žaloby proti Trumpovi a veřejně mluví o více než padesátiprocentní pravděpodobnosti osobní odplaty ze strany státní moci, i když formální odchod ze Spojených států zatím odmítá.


Dle Financial Times se američtí kupci stávají hlavní silou na trhu s nemovitostmi v hlavním městě Spojeného království a například bývalý šéf Googlu Eric Schmidt koupil londýnské sídlo za dvaačtyřicet milionů liber (přes miliardu korun).
Dustin Moskovitz, spoluzakladatel firmy Asana a Good Ventures, zase dlouhodobě patří mezi největší demokratické donory, výrazně finančně podpořil Kamalu Harris, a místo geolokačního exodu posiluje kapacity, které mají Trumpa 2.0 brzdit strukturálně, od dat až po soudní spory.
A můžeme pokračovat dále. Barry Diller (IAC, Expedia), Michael Bloomberg, Pierre Omidyar, zakladatel eBaye, Reed Hastings z Netflixu či Tom Steyer (ex‑Farallon, Galvanize Climate Solutions) pak každý svou cestou financují to, co považují za infrastrukturu demokracie. Ať už jde o tradiční média, volební administrativu, klimatickou politiku, nebo právní obranu proti exekutivnímu přestřelování.
Na další straně spektra najdeme několik exitů holywoodských celebrit, které se dobře vyjímají v titulcích. Ellen DeGeneres s manželkou Portiou de Rossi se přestěhovaly do Británie. Minulý víkend se americká televizní hvězda poprvé od své relokace do Cotswolds objevila na veřejnosti a uvedla, že se rozhodla usadit v Anglii den poté, co byl Donald Trump znovuzvolen prezidentem USA.
„Je to tu čisté. Všechno je tu prostě lepší – způsob, jakým se tu zachází se zvířaty, lidé jsou zdvořilí. Prostě to tu miluju,“ nechala se slyšet.

Nejsou jediné. Herečka a komička Rosie O’Donnell se přestěhovala do Irska s podmínkou, že se vrátí, až bude bezpečno. Herečka Hry o trůny Sophie Turner v rozhovoru pro Harper’s Bazaar uvedla, že během života ve Spojených státech trpěla steskem po domově a bojovala s tamní politikou. V současnosti už žije v západním Londýně.
Nicméně v byznysu takové přímé deklarace téměř neexistují. Důvod je čistě pragmatický. Mnohdy je totiž identita těchto lidí spjatá s americkým kapitálovým trhem, právním prostředím, sítí investorů a partnerů. Ostentativně odejít „protože Trump“, by pro ně bylo finančně i strategicky destruktivní.
O to důslednější je však architektura záložních plánů. Kde tedy leží přirozené body na mapě Dasherů? Je zde již zmíněné Irsko pro svou kombinaci anglosaského práva a unijního trhu, Velká Británie navzdory vyšším daním díky stabilnímu právnímu systému, Monako, Švýcarsko a Lucembursko pro robustní privátní bankovnictví a další finanční možnosti.
Možná o trochu zajímavější otázka je, proč dosud nedošlo na masivní exity. Má přitom vcelku jednoduchou odpověď. Cena za úplné přestřižení vazeb je obrovská. Od daní z nerealizovaných zisků přes narušení vztahu s americkými regulátory až po riziko, že investoři a partneři zareagují propadem důvěry.
Navíc funguje neúprosná úměra, že politické cykly jsou krátké, profesní reputace dlouhodobá. Budeme-li cyničtí, tak z pozice „ochránce demokracie“ se vliv buduje lépe než z role „zklamaného emigranta“.
Pro Evropu, a Česko nevyjímaje, je tato dynamika nejspíš největší příležitostí za poslední dekádu.
Ne v tom smyslu, že bychom čekali příliv jmen z první stránky amerického Forbesu, která tu budou zakládat továrny. Ale ve smyslu, že privátní banky, advokátní kanceláře, realitní fondy, daňoví a imigrační poradci nejspíš umějí nabídnout přesně to, co Donald Dashers potřebují. Jinými slovy rychlou, diskrétní a regulatorně čistou implementaci mobility, majetkové ochrany a compliance.
Vlastně je to prosté. Kapitál si v éře politické volatility rýsuje plán B a staví nouzové východy.
Asi se nedočkáme bombastických titulků typu „Miliardář XY emigruje z USA kvůli Trumpovi“. Sledujme notářské zápisy, realitní registry v Londýně, Dublinu či Lisabonu, přesuny holdingů do Lucemburska a Lichtenštejnska, křivku zřeknutí se amerického občanství a toky peněz do politických a mediálních struktur, jejichž cílem je udělat ty nouzové východy zbytečnými.
Donald Dashers nebouchnou dveřmi za Amerikou. Jen už se nespokojí jen s jedněmi.
The post Donald Dashers. Jak nejbohatší Američané aktivují kvůli Trumpově politice plán B appeared first on Forbes.