Česko letos obhajuje hokejové zlato a bude k tomu mít při ruce i muže se zlatýma rukama. David Pastrňák ale není jedinou mimořádnou osobností turnaje, který dnes začíná v Dánsku a ve Švédsku. Tahle sedmička zaujme i ty, kteří hokej sledují jen jednou ročně.
Dny se prodlužují, kvetou šeříky – a na zpětných zrcátkách se nápadně častěji objevují české národní barvy. To vše patří k začátku května, s nímž je spjatý i hokejový šampionát. Bez ohledu na jeho každoroční konání se Češi hokeje nepřejedli, pořád ho sledují a letos dychtivě vyhlížejí obhajobu zlata z loňského mistrovství světa v Praze.
A zvlášť ti, kdo ve hře s hokejkou vidí svého druhu umění, se skutečně mají na co těšit. Do Dánska a Švédska, dvou pořadatelských zemí turnaje, totiž míří výkvět tohoto sportu, mimo jiné proto, že se příští rok po dvanáctileté pauze na olympijských hrách představí esa z NHL.
Startující akce tak pro nejlepší hráče světa představuje možnost přiblížit se nominaci do reprezentace nebo příležitost lépe se sehrát pro turnaj pod pěti kruhy v Miláně v roce 2026.
Tady je sedmička osobností, jejichž výkony a příběhy přesahují rozměry hokejového hřiště:
Sidney Crosby (Kanada)
Foto Profimedia
Je daleko stručnější vypsat, co v kariéře nevyhrál než přinést soupis jeho úspěchů. „Kapitán Kanada“ totiž vyhrál naprosto všechno. Třikrát Stanley Cup, jednou Světový pohár, jednou letošní Turnaj čtyř, jednou mistrovství světa (přesně před deseti lety v Praze), jednou juniorský šampionát a rovnou dvakrát olympiádu, přičemž ve Vancouveru 2010 rozhodl vítězným gólem v prodloužení.
„Jsem z něj unešen, nikoli však překvapen,“ vystihl to za mnohé jeho spoluhráč z kanadské reprezentace Drew Doughty. „Crosby už teď náleží mezi nejlepší hráče, kteří kdy přetáhli přes hlavu dres s javorovým listem,“ dodal slavný kouč Jon Cooper.
Crosby je celou kariéru věrný jedinému klubu NHL – Pittsburgh Penguins , nikoli však jednomu stylu. Obdivuhodně se lepší v činnostech, v nichž nebýval silný.
Jedno léto se zaměří na tečování puků ze vzduchu, jiné na buly… A pak naskočí do další sezony jako ještě komplexnější hráč. Nikoli náhodou si ho letos samotní hráči NHL v dotazníku zvolili nejvšestrannějším útočníkem, nejchytřejším hokejistou i první volbou na vhazování.
David Pastrňák (Česko)
Foto David Turecký
Jakmile potvrdil svoji účast, znamenalo to první českou výhru ještě předtím, než začnou zápasy. „Troufám si říct, že od Nového roku byl jedním z nejlepších hráčů v NHL. Možná i tím nejlepším,“ uvedl o Pastrňákovi generální manažer reprezentace a sám bývalý vynikající hokejista Jiří Šlégr. A šampion z Nagana nijak nepřehání.
Navzdory tomu, že Pastrňákův klub Boston Bruins nečekaně spadl do podprůměru, jeho vůdčí hráč byl od 1. ledna nejlepším střelcem (třicet gólů) i nejproduktivnější postavou (69 bodů) zámořské soutěže.
Rodák z Havířova za to slyšel oprávněné uznání zdaleka nejen od spoluhráčů – ve 28 letech je z něj jeden z nejvýraznějších hokejistů současnosti, čemuž odpovídá i Pastrňákova gáže.
V průměru nyní vydělává přes jedenáct milionů dolarů za sezonu a celkově se hodnota jeho osmiletého kontraktu blíží dvěma miliardám korun. To z něj v současné době dokonce dělá nejlépe placeného českého sportovce.
Jiné věci naopak vyčíslit nejdou, jako třeba jeho loňský zlatý gól z finále proti Švýcarsku. Stejně jako Pastrňákův vliv na zbytek týmu.
Nathan MacKinnon (Kanada)
Kanada podruhé. Není velkou nadsázkou napsat, že kdo potřebuje v dopravních prostředcích kinedryl, ten ať sleduje MacKinnona s velkou opatrností.
Ofenzivní superstar totiž na bruslích prakticky létá, až z toho na soupeře jde závrať. „Neustále na mě dělá dojem, neustále se zlepšuje. Což je při tak vysoké úrovni NHL opravdu něco,“ řekl Jared Bednar, jeho kouč z Colorado Avalanche.
MacKinnon se stejně jako Crosby narodil v Halifaxu v provincii Nové Skotsko, společně spolu pravidelně trénují v létě, i tato vazba nejspíš přispěla k MacKinnonově cestě do Švédska.
V NHL si vydělá dokonce ještě víc než Pastrňák, v průměru 12,6 milionu dolarů za ročník. A jeho renomé je, při vší úctě k českému číslu 88, rovněž ještě vyšší.
Bylo to znát při loňském předávání cen NHL, kdy si MacKinnon potěžkal Hart Trophy a Ted Lindsay Award. Obě jsou pro nejužitečnějšího muže soutěže, jen v první hlasují experti a ve druhé samotní hráči.
Vyšší ocenění kvalit získat nelze, proto čekejte, že to s MacKinnonem na ledě bude doslova „fičák“. Své o tom moc dobře ví jeho český spoluhráč Martin Nečas, který s MacKinnonem nastupoval v jednom útoku.
Zach Werenski (USA)
Post obránce je definován schopností bránit. Jak je tedy možné, že na letošním Turnaji čtyř, dostaveníčku pro nejlepší z nejlepších, dominoval v pořadí produktivity právě zadák Werenski? „Povýšil hokej na jiný level. Takový je,“ pravil tehdy uznale jeho americký spoluhráč Kyle Connor.
S Werenskim na šampionát míří pravý železný muž: v základní části měl odehraný průměr 26:45 minuty za zápas, nejvíce ze všech hokejistů, kteří zasáhli do sezony NHL.
To je samo o sobě při intenzitě dnešního hokeje mimořádný počin, v zámoří jde o maximum posledních sedmi sezon. A k tomu měl Werenski z 81 utkání 82 kanadských bodů. Průměr přes bod na zápas u obránce, to je další senzační počin.
„Dokud ho nesledujete na tréninku den do den, neuvědomíte si, jak opravdu dobrý je,“ řekl pro NHL.com jeho spoluhráč z Columbus Blue Jackets Dante Fabbro. „Nás už to šokovat vážně nemůže.“ Fanoušky, kteří Werenskiho tolik neznají, možná ano – mistrovství světa nabízí ideální příležitost.
Mika Zibanejad (Švédsko)
Foto Profimedia
Ze soupisky domácích se těžko vybírá jediné jméno, neboť Švédové přilákali do Stockholmu hned sedmnáct hráčů z NHL. „Když vám zrovna uteče play off, není asi lepší alternativa než hrát mistrovství světa ve vaší rodné zemi,“ přikývl slavný útočník Mika Zibanejad.
Za exoticky znějícím jménem je fakt, že jeho otec Mehrdad v osmdesátých letech minulého století utekl z Íránu, Zibanejadova matka je pro změnu ze sousedního Finska. Proto on sám hovoří plynně švédsky, finsky, anglicky i persky.
Taková kosmopolitní povaha se hodí do jeho působiště. Zibanejad totiž roky září na Manhattanu v barvách New York Rangers. V jednom z nejnáročnějších klubů celé NHL už se dostal na kulatých 930 utkání a 740 bodů.
Na ledě zvládá vše, co je potřeba, v kádru hostitelské země mu v renomé směle sekundují například Filip Forsberg, Mikael Backlund, Elias Lindholm, Lucas Raymond či gólman Jacob Markström. Tým jako hrom.
Juuse Saros (Finsko)
Finové na to jdou jinak, nesázejí na velká jména, spíš na velkou týmovost. A jinak na to jde i Fin, který splňuje hvězdná kritéria: v epoše vysokých gólmanů, v níž bývá dvoumetrová figura považována za klíčovou výhodu, měří Saros jen 179 centimetrů. „Moc nás takových není. Oproti ostatním si nemůžeme pomoci délkou končetin,“ přiznává Saros.
Místo toho potřebují brankáři jako on ještě větší mrštnost, ještě lepší předvídavost, ještě pečlivější studium soupeřů. Čerstvě třicetiletý rodák z města Forssa to umí na jedničku, proto v klubu Nashville Predators plynule převzal roli jedničky po legendárním krajanovi Pekkovi Rinnem.
Finové byli na své muže mezi třemi tyčemi vždy pyšní, Saros tomu dělá čest. A přehlížený výběr může vytáhnout klidně až na vrchol.
Marc-André Fleury (Kanada)
Foto Profimedia
To nejdojemnější na konec. V rámci všeho loučení, které v posledních dnech zažil, vynikly vzkazy jeho tří dětí. „Tati, jsem smutný, že už nebudeš chytat v NHL. Ale zase spolu budeme hrát minihokej,“ praví ve videu roztomile jeho syn James.
Táta jménem Marc-André Fleury ve svých čtyřiceti letech uzavřel velkolepou kariéru. Dosáhnout v NHL na metu tisíc odehraných zápasů, to vždy obnáší slavnostní ceremoniál, dary a slova uznání. A to je řeč o hráčích v poli, pro gólmany jde o naprostý unikát. Fleury ji ostatně zdolal jako teprve druhý brankář v dějinách soutěže.
Trojnásobný vítěz Stanley Cupu se nicméně snad ještě víc zapsal do kronik svojí povahou. Fleury platí za naprosto ikonického spoluhráče, za jednoho z nejoblíbenějších parťáků, který šel příkladem na ledě a mimo něj šířil dobrou náladu.
Jako definitivní rozlučku si proto po boku dlouholetého spoluhráče Crosbyho zvolil mistrovství světa, na němž ještě nikdy nehrál. „Děti doma nějak zlobily,“ usmíval se, když ohlásil svoji účast. Pokud se domů vrátí se zlatem, bude to krásná a dojemná tečka za desetiletími v roli hokejové hvězdy.
The post Hvězdy na severu. Hokejová esa, díky nimž vás bude bavit letošní mistrovství světa appeared first on Forbes.
