Jím vedená stavební společnost YIT působí v osmi evropských státech. Jak si v porovnání s nimi vede Česko a proč se budou stále častěji nabízet k prodeji už vybavené byty, popisuje v rozhovoru pro Forbes Heikki Vuorenmaa, prezident a CEO společnosti YIT Corporation.
Naproti němu visí na zdi obraz ústřední knihovny v Helsinkách. A Heikki Vuorenmaa je na tento projekt náležitě hrdý. Jednu z dominant finské metropole stavěla právě developerská skupina YIT, v jejímž čele Vuorenmaa stojí coby prezident od roku 2022.
Podobně nadšený je však i z toho, že se firma s více než stoletou historií zapíše do tváře Brna. Tam by už letos mohla začít stavba projektu, v jehož rámci vznikne přes 750 bytů.
„Vždycky je to výjimečný okamžik, když vstupujete do nového města, protože žádné není stejné jako to předchozí,“ líčí Heikki Vuorenmaa. „Každý má své vlastní mikropreference, kterým musíte porozumět,“ vysvětluje v rozhovoru.
Finsko je známé saunovou diplomacií, kdy se některé mezinárodní schůzky konají právě v sauně. Měl jste někdy nějaké podobné byznysové jednání?
Ano, několik. Hlavně tedy zhruba před dvaceti lety. Ale není to nic neobvyklého. Lze tak dělat i různá jednání týmu, kam se sjedou lidé z jiných zemí než z Finska. A kromě toho, že jim dopřejete zážitek plnohodnotného saunování, je to navíc dobrý „icebreaker“ při jednání s lidmi z různých států.
A kdy jste se naposledy byznysově hodně zapotil?
Dnes ráno jsem si byl zaběhat, počítá se to? Ale samozřejmě, co se týče „zpocení se“ v byznysovém smyslu… Firmy procházejí různými situacemi a cykly. Když se podíváme na posledních pár let, stavebnictví zažilo poměrně dramatický vývoj. Viděli jsme nárůst inflace, což vedlo ke zdražení stavebních materiálů, a zároveň rostly i úrokové sazby – a to vytvořilo tlak.
Ale nemyslím si, že to byla nějaká výjimečná situace, kvůli níž bych se pořádně zapotil. Vždycky čelíme nějakému typu tlaku. V té době jsme se rozhodli soustředit na věci, které máme ve vlastních rukou. Na to, co můžeme sami ovlivnit a zajistit, že to funguje. Takovým způsobem se dá projít jakýmkoli cyklem.
YIT působí vedle Finska také ve Švédsku, v pobaltských státech, v Česku, Polsku a na Slovensku. Kde je nejtěžší být developerem?
Každá země je svým způsobem jedinečná. Ta unikátnost spočívá hlavně v tom, že musíte opravdu dobře porozumět svým zákazníkům – jejich potřebám a očekáváním. A to se v jednotlivých státech liší. Proto je pro nás klíčové mít silné lokální znalosti a místní týmy. A když tyto znalosti a týmy máte, tak vlastně už nelze říct, že by některá země byla výrazně náročnější než jiná.
Co vám v Česku oproti Finsku připadá nejodlišnější?
Jedním z rozdílů jsou stavební metody. Ve Finsku například používáme více takzvané 3D volumetrické modely (hotové stavební bloky – pozn. red.). Prefabrikáty tedy hrají větší roli. Tuto metodu využíváme i jinde, ale ne v takovém rozsahu jako ve Finsku. Takže to by mohl být jeden z jasných rozdílů.
Marek Lokaj, generální ředitel českého YIT Stavo: Právě práce s prefabrikáty je to, co si můžeme vzít tady v Česku z finského stavebnictví. Vyžaduje to méně pracovní síly a celý proces je efektivnější. Například jedno podlaží standardního rezidenčního projektu tak lze postavit během jednoho týdne. Vybudovat celý rezidenční projekt pak ve Finsku trvá přibližně jeden rok, zatímco u nás to trvá klidně až dva roky.
Ve kterém ze států, kde působíte, nejdéle trvá získat všechna stavební povolení?
Je to právě Česko, které patří k zemím, kde to trvá nejdéle. Ale samozřejmě záleží vždy na vašem výchozím bodu a také na tom, jak složitá je konkrétní situace – například pokud jde o posuzování vlivů na životní prostředí a podobně.
Ale i tak bych řekl, že Česko je pravděpodobně jedno z míst, kde to trvá opravdu dlouho. Naopak třeba v Polsku nebo ve Finsku je proces žádostí o stavební povolení přímočařejší.
Je země, ze které si berete nějakou inspiraci pro YIT?
Třeba u zmíněných 3D modulů je stále co zlepšovat – a nejsou to jen Spojené státy, kdo je v této oblasti napřed. Velmi dobře si vedou i firmy například ve Švédsku nebo v Asii, od nichž lze také čerpat inspiraci.
V případě navrhování budov a možného zrychlení stavebního procesu s využitím umělé inteligence (AI) bych se podíval na Spojené státy. Právě tam už dnes existují společnosti, které velmi inovativně pracují s daty a s AI nástroji tak, aby urychlily celý proces navrhování.
Jak vaše firma využívá AI?
Zpočátku s ní pracovali jen někteří naši pracovníci, postupně jsme ale její nasazení rozšiřovali, aby co nejvíce lidí mohlo tyto nástroje aktivně využívat. Nyní sledujeme, jaký to má dopad na produktivitu – to je jedna oblast.
Druhá je, že jsme se zaměřili na konkrétní procesy, které můžeme díky AI zlepšit. Například v oblasti bezpečnosti a zdraví můžeme mnohem systematičtěji analyzovat všechny ty desítky tisíc bezpečnostních záznamů. Vytvořili jsme také mé digitální dvojče – jakousi moji virtuální kopii, která dokáže mluvit v jakémkoli jazyce.
K čemu to chcete využít?
Díky tomu by jednoho dne například pracovník na stavbě, který pochází třeba z Polska a pracuje jako dodavatel ve Finsku, mohl dostávat všechny bezpečnostní pokyny ve svém rodném jazyce – a to pomocí AI simulace. To by významně zvýšilo úroveň bezpečnosti na staveništi. Pak také AI používáme při navrhování staveb a k předpovědím vývoje byznysu.
Celkově byla ve stavebnictví historicky velkou výzvou nesjednocená a roztříštěná data. Proto jsme se zaměřili na jejich harmonizaci, abychom je dostali pod kontrolu a pak na ně mohli efektivně nasadit nástroje umělé inteligence. Dnes už máme velmi solidní výchozí datovou základnu, takže můžeme AI opravdu smysluplně využívat.
Ve stavebnictví se využívají i drony. Je to i váš případ?
Ano. Pomáhají nám například sledovat průběh stavby a dohlížejí na bezpečnost. Co se týče přenášení materiálu, tam drony zatím nejsou efektivní – kvůli hmotnosti nákladu. Ale v jiných oblastech mají své místo a využití na stavbách už je běžné.
Je ještě nějaký trend ve vašem oboru? Jak třeba přistupujete k 3D tisku?
3D tisk se v našem oboru zkoušel, ale v tuto chvíli to není něco, čemu bychom se věnovali. Velkým trendem je teď jednoznačně udržitelnost. Řeší se emise a to, jak je snížit. Dále se sleduje dopad staveb na přírodu – tedy otázky biodiverzity.
A čím dál tím důležitější je i opětovné využívání materiálů. Může jít o konverze starších budov, rekonstrukce, ale také o to, že materiály ze starých staveb použijete znovu při nové výstavbě. Tohle všechno se stává důležitým kritériem pro investory a čím dál více to zajímá i zákazníky.
Je to i důvod, proč na stavbách používáte dřevo?
Dřevo je určitě jedním z materiálů, které pomáhají snižovat uhlíkovou stopu, ale není to jediný směr. Například jsme začali používat nízkouhlíkový beton, který výrazně snižuje emise oxidu uhličitého. Ty ve velké míře vznikají při výrobě cementu. V dohledné době by se měly objevit i nové technologie, jako je ocel vyráběná bez emisí oxidu uhličitého, které otevřou další možnosti.
Když jsme nakousli udržitelnost, není důraz na ni spíše záležitostí severských států než Česka?
Nemyslím si, že by zajímala jen Skandinávce. Je to celoevropský směr. Lidé stále více přemýšlejí o svých rozhodnutích a jejich dopadech. Zároveň vnímají i finanční stránku věci. Pokud si koupíte byt, který je dobře postavený, kvalitní a energeticky úsporný, ušetříte peníze.
Když se podíváme na naše české projekty, je vidět, že propojujeme bydlení s přírodou a okolním prostředím. Například v rámci projektu Suomi Hloubětín jsme zvelebili říční koryto Rokytky – to je ukázka toho, jak environmentální rozměr zapojujeme přímo do projektu.
Je ostatně součástí naší firemní DNA nestavět jen byty, ale vytvořit kvalitní a fungující prostředí jako celek. A vidíme, že tenhle přístup oceňují nejen investoři, ale i samotní lidé, kteří tam pak žijí.
Nedávno jste ohlásili, že chystáte velký projekt v Brně, kde hodláte postavit přes 750 bytů. Bude v něčem podobný Suomi Hloubětín?
Plánování a příprava tohoto kroku trvaly několik let. Dlouho jsme zvažovali, kde a kdy rozšířit naše aktivity, a teď jsme přesvědčeni, že nastal ten správný čas.
Brno má obrovský potenciál. Je to živé město s rostoucím počtem obyvatel, silnou studentskou základnou a celou řadou investic, které ho dál rozvíjejí. Detaily projektu ještě představíme, ale můžu říct, že výstavbu plánujeme zahájit už na podzim. A začali jsme už také stavět v Kladně.
Který z českých projektů vám dělá největší radost?
To je těžké říct, je to, jako byste se ptal, které z dětí mám nejradši. Nechci vybrat „to nejlepší dítě“. Co mě teď ale opravdu těší, je sledovat, jak se projekt v Brně začíná rozvíjet a růst.
Vždycky je to výjimečný okamžik, když vstupujete do nového města, protože žádné město není stejné jako to předchozí. To, co tam lidé chtějí, může být trochu jiné. Každý má své vlastní mikropreference, kterým musíte porozumět. Obrovskou radost pak mám z toho, když se z prázdného místa stane něco živého, něco skutečného.
Ostatně Suomi Hloubětín je jeden z mých nejoblíbenějších projektů. Když se tam projdete, víte, co tam bylo předtím a co tam je dnes. Vidíte lidi, jak se usmívají, chodí po ulicích, budují si tam život a plní sny. A to je přesně to, co mě na naší práci nejvíc baví.
Když bychom to zakončili výhledem do budoucna… Jak mladší generace ovlivní realitní trh?
To se mírně liší trh od trhu, ale zmíněná udržitelnost je určitě společným tématem. Začali jsme tématem saun – ve Finsku je dobře vidět, že preference ohledně sauny se liší podle věku nebo generace.
Obecně ale platí, že u mladších generací roste důraz na ekologii a zároveň chtějí bydlení jednoduché a pohodlné – tyto generace často preferují byty, které jsou plně vybavené, aby se mohly snadno nastěhovat a žít. To bych řekl, že je jeden z patrných trendů.
Marek Lokaj: Naprosto souhlasím. Proto už dnes v našich projektech postupně zavádíme to, co je ve Finsku standardem: nabízíme byty velikosti 1 + kk a 2 + kk s kompletně vybavenou kuchyní. Nikdo nechce po předání bytu čekat dalších několik týdnů, než mu kuchyň někdo dodá a nainstaluje. Takhle si můžete v podstatě jen koupit postel a rovnou bydlet – máte kuchyň, lednici, pračku a všechno ostatní a můžete tam okamžitě žít.
To je jasný důkaz změny generací. A tahle touha po bezstarostném bydlení bude podle mě stále růst. Lidé dnes nemají čas chodit po obchodech a zařizovat si vybavení bytu. Všechno se přesouvá do online prostředí, všechno se doručuje a stejným směrem se musí posouvat i trh s bydlením. My se na to vybavenými byty připravujeme. To je budoucnost.
The post Jak stavět patro za týden? Vsadit jako Finsko víc na prefabrikáty, říká developer appeared first on Forbes.
