Českou plynovou soustavou opět začíná proudit tranzitní plyn. Kdysi plynová křižovatka Evropy se po zahájení války na Ukrajině a odstřižení od ruského plynu ocitla spíše na konci cesty, na čemž prodělávala zestátněná Net4Gas. Happy end je ale stále v nedohlednu.
Molekuly plynu se v tuzemských plynovodech začínají po líném roce a půl opět pořádně rozpohybovávat. A některé z nich dokonce přes Česko opět křižují z Německa na východ. Částečně se totiž obnovily toky plynu z Česka na Slovensko, což se stalo poprvé od předloňského podzimu.
Podle dat evropského sdružení provozovatelů páteřních plynovodů ENTSOG i podle dat Net4Gasu jako provozovatele tuzemské plynové soustavy a jeho slovenského protějšku Eustream plyn na Slovensko českou cestou přes stanici v Lanžhotě začal pravidelně téct od začátku července.
Denně se na Slovensko, které využívá převážně plyn z Maďarska nebo i Rakouska, přes Lanžhot v červenci přepravovalo v průměru jedenáct milionů metrů krychlových zemního plynu. A zasmluvnění budoucích kapacit ukazuje na to, že tento trend by měl v následujících týdnech pokračovat.
Denní spotřeba plynu v letních měsících se pohybuje do deseti milionů metrů krychlových, tedy kapacita tekoucí v červenci na Slovensku by měla vystačit pro celou sousední zemi. Jenže Slováci dnes podobně jako ostatní státy plní své zásobníky.
Proti tokům z doby před uzavřením kohoutku od Gazpromu v roce 2022, kdy plyn do Evropy proudil i přes Nord Stream do Německa a pak dál do východní Evropy, jde ale jen o poloviční až čtvrtinové hodnoty.
„Tranzit plynu je i přes určitý nárůst, k němuž došlo nyní v červenci, malý v porovnání s dobou před rokem 2023,“ potvrzuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Původní kapacity toků byly násobně vyšší, teď je to jako nic,“ dodává pro Forbes energetický expert a dříve i poradce exministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely Vratislav Ludvík.
Právě na Jozefa Síkelu se v době jeho úřadování v české vládě snášela a dodnes z některých řad snáší kritika za nákup plynovodů Net4Gas, který v Česku provozuje čtyři tisíce kilometrů plynovodů, pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic, včetně tří na hranicích.
Vláda jej skrz ČEPS koupila za dohromady pět miliard korun, ovšem se zadlužením ve výši desítek miliard korun. Podle analýzy Erste Group mělo Net4Gas čistý dluh k roku 2023 hodnotu 29,4 miliardy korun.
Vláda Petra Fialy tehdy přeplatila druhého zájemce v podobě EPH Daniela Křetínského, kterému na Slovensku patří i část tamních plynovodů Eustream a podnik SPP. A to v době, kdy příjmy Net4Gas kvůli změnám toků plynů v soustavě a poklesu tranzitu plynu ve formě tranzitních poplatků prakticky vyschly na nulu.
„V posledních letech došlo k výraznému poklesu tranzitních toků v důsledku geopolitických změn, které vedly k přerušení dodávek z Ruska a přenastavení dodávkových schémat do Evropské unie,“ uvedla sama Net4Gas v aktuálně vydaném dokumentu „Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy 2026–2035“, v kterém očekává prudký nárůst přebytku plynu v Česku vzhledem k dekarbonizaci domácího průmyslu.
Ovšem pro výrazný růst příjmů z tranzitních poplatků potřebuje, aby zemní plyn přes Česko proudil dál do jiných zemí a nebyl tu jen spotřebován.
Zdroj Net4Gas
V důsledku toho se hospodaření Net4Gas dostalo do ztráty v roce 2023 převyšující jednu miliardu korun. Loni však firma dokázala ztrátu stáhnout v podstatě na nulu, hlavně díky přecenění majetku vykázala zisk devět milionů korun. Objem přepravy plynu ale skrz české páteřní plynovody v minulém roce klesl.
„Současné oživení toku je dobrou zprávou v tom, že se oživuje přeprava plynu, ale tato kapacita Net4Gas nezachrání,“ říká k výhledu pro tento i další roky pro Net4Gas Vratislav Ludvík.
Navíc, od příštího roku začne pro evropské obchodníky platit zákaz nákupu ruského plynu na spotovém trhu. Slovenský premiér Robert Fico naopak chce, aby jeho země dovážela plyn převážně z Ruska. V současnosti ruský plyn našim sousedům zajišťuje zhruba polovinu celkové spotřeby.
Záchvěv oživení tranzitních toků v tuzemsku tak může být jen krátkodobý, což je špatnou zprávou pro občany České republiky, kteří ho po „zestátnění“ Net4Gas fakticky financují. Opětovnou plynovou křižovatkou Evropy se podle expertů v blízké době nestaneme.
„Teď ne. Otázkou v tomto je, kdy skončí válka na Ukrajině. A otazníkem také je přesné znění dohod mezi Spojenými státy a Ukrajinou o nerostných surovinách,“ vypichuje hlavní otazníky Ludvík.
Dohodu o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou zmiňuje proto, že na Ukrajině se nacházejí obrovské zásoby plynu, které by mohly proudit do Evropy a oživit tak opět východní toky. Pokud si je ovšem nepřivlastní Američané. A jestli nebudou rychlejší ani Poláci.
„Zásoby na Ukrajině jsou nejen v přímořských šelfech, ale i v oblasti blízko polských hranic, kde se předpokládají poměrně masivní ložiska břidlicového plynu,“ upozorňuje Ludvík s tím, že o tyto zásoby už projevili zájem Poláci, kteří by k jeho přepravě mohli využít napojení na existující plynovod Jamal.
„Co se týká budoucnosti, věřím v ukrajinský plyn. Pokud tedy naši nebudou zas takoví janci, jací občas bývají, a nenechají se předběhnout Polskem,“ uzavírá Ludvík.
The post Kdy se Net4Gas dočká vzkříšení? Až přijde mír na Ukrajině, říká odborník appeared first on Forbes.
