Itálie je bezpochyby krásná země. Vzhledem k tomu, že si to ale myslí skoro celá zeměkoule, je tam občas ale hodně těsno. Kde houfům turistů uniknout?
Existují místa, kam si to v období volna nebo prázdnin zamíří skoro každý. Z měst jsou to Benátky, Řím nebo Florencie. Z destinací zase Amalfi, Sicílie nebo Apulie. Z příjemné dovolené se tak může stát série čekání ve frontách na volný stůl, hlava na hlavě na přeplněných plážích nebo nekonečné řady lidí v muzeích. A z krásné země plné památek bohužel někdy trochu utrpení.
Samozřejmě, cestováním během letních prázdnin šanci na „osamělé ulice“ kdekoli v Itálii výrazně snižujete. Italové mají například skoro všichni prázdniny v srpnu, takže k turistům ze zahraničí přidejte ještě ty domácí. Pokud vám to práce nebo rodinná situace dovolí, je vždy lepší cestovat sem v méně exponovaných měsících. Vyhnete se tím nejen davům, ale i vedrům, která přes léto občas atakují čtyřicítku.
Výhodou Itálie na druhou stranu je, že vzhledem ke svojí historii a geografii je kompletně prošpikovaná krásnými historickými městy plnými antického a renesančního umění a také oblastmi, o kterých většina turistů zatím prostě neslyšela.
To jsou ta města, kde ještě místní nejsou na turisty alergičtí, kde si můžete v klidu sednout ke stolu a nečekat v hodinové frontě. A kde si tím pádem můžete tuhle krásnou zemi plnou skvělého jídla, vína a sluníčka opravdu užít.
Tady je pět mých favoritů. Ale pst, nikdo z nás nechce, aby se i z nich staly do pár let nové Benátky!
Ancona

Přístav a hlavní město malého regionu Marche najdete na malém výběžku na východním pobřeží mezi Rimini a Pescarou. Jde o významný přístav založený ještě před naším letopočtem s krásným historickým centrem, přístavní promenádou a výbornou kuchyní, která stojí – vzhledem k místnímu rybolovu – hlavně na rybách a darech moře.
Město postavené na kopcích má specifickou atmosféru a architektonicky připomíná některá historická města na druhé straně Jadranu, v Chorvatsku.
Před Anconou směrem k Rimini můžete navštívit řadu rozsáhlých písečných pláží, za městem směrem na jih, kde se krajina zvedá, jsou naopak pláže oblázkové a o něco menší, ale o to hezčí. Oblíbená mezi místními je hlavně pláž Portonovo, která leží asi deset kilometrů od centra města. Krásná je i krajina kolem Ancony. Je zvlněná, plná vinic, polí a historických vesnic jako Gradara, Urbino nebo Loreto.
Nejbližší letiště: Rimini & San Marino International
Dobrá restaurace: Sot’Ajarchi
Perugia

Umbria je takové Toskánsko bez turistů. Jeden z nejkrásnějších (a paradoxně zároveň nejméně navštěvovaných) italských regionů je plný kopců, polí, lesů, jezer a starých středověkých měst. Hlavním městem je Perugia a fanoušci historie tady budou ve svém živlu.
Turisté tady sice jsou, ale jde vesměs o Italy a často také o poutníky, kteří jezdí především do nedalekého Assisi. Perugia postavená na kopci nad městem se může pochlubit původními branami, které budovali ještě Etruskové, nebo krásným cechovním domem Palazzo dei Priori či muzeem architektury.
Perugia není ale jen o památkách. Každý červenec se tady pořádá mezinárodní jazzový festival Umbria Jazz a známá je i kvůli výrobě čokolády, která je údajně nejlepší v Itálii. Obchody s pralinkami a nugátem tady najdete prakticky v každé ulici v centru.
Vypravit se odtud můžete do nedalekého Assisi, kde se narodil nejen svatý František, po kterém je pojmenovaná místní obří katedrála, ale i svatá Klára, zakladatelka řádu klarisek. Za výlet stojí i jezero Lago Trasimeno a malá města na jeho březích.
Nejbližší letiště: Rimini & San Marino International
Dobrá restaurace: Il Giurista
Udine
Místo jako z pohádky, to je alespoň pro mě dřívější hlavní město regionu Furlansko-Julské Benátsko pod slovinskými hranicemi. Udine, které podle krásných historických staveb v centru evidentně velmi prosperovalo za doby Benátské republiky, sice není u moře, ale leží uprostřed skvělého vinařského regionu a nedaleko pitoreskních Julských Alp.
Vyrazit odtud tak můžete nejen na výšlap po nedalekých pohořích, blízkých jezerech na italské i slovinské straně hranic, ale i na výlety po výborných vinařstvích, která často nabízejí nejen degustace, ale i ubytování.
V Udine se ale určitě alespoň na den zdržte. Krásně zachovalé historické centrum, místní na kolech a obecná pohoda, která tam panuje, jsou nakažliví.
Nejbližší letiště: Trieste & Treviso
Dobrá restaurace: Il Bacaro Foresto
Boloňa

Rudá Boloňa není žádný eufemismus. Boloňa, ve které se nachází jedna z nejstarších světových univerzit, je přirozeně jedno z nejvíc levicových měst Itálie, „rudá“ je ale i vizuálně. Naprostá většina staveb v „La Rosse“, jak se jí v Itálii říká, září odstíny oranžové, karmínové a bordó.
Boloňa má krásné historické centrum plné katolických kostelů, za procházku stojí i oblast kolem univerzity. Na rozdíl od nedaleké Florencie je Boloňa daleko pohodovější a lokálnější, turismus ji ještě zcela nepohltil.
A tak jak je například Benátsko oblastí mušlí a jih Itálie oblastí ryb, je Boloňa, hlavní město regionu Emilia Romagna, hlavně masová, ať je to jejich vyhlášená mortadella, šunka, nebo matka všech omáček, tedy boloňská.
Ta ale, tak jak ji známe (tedy jako hustou rajčatovou omáčku se špagetami), v Boloni neexistuje a na menu byste ji hledali zbytečně. Podávají se tady jen tagliatelle al ragú, které jsou daleko „masovější“ a rajčatového suga je v nich pomálu. Pravá „boloňská“ se navíc servíruje jen se širokými nudlemi, protože ty omáčku daleko lépe drží. Ochutnat je můžete třeba v restauraci, kterou doporučuji níže.
Nejbližší letiště: Bologna Gugliemo Marconi
Dobrá restaurace: All’Osteria Bottega
Monopoli

Moje nejoblíbenější apulijské město je jedno z těch míst, které jsem si zamiloval, jakmile jsem poprvé vkročil na jeho centrální náměstí plné hrajících si dětí a starých žen a mužů klábosících na lavičkách. Historický přístav, který leží hned pod superturistickým Polignano a mare, má perfektní velikost, takže není příliš velký, aby se nedal projít celý během pár hodin, ale ani moc malý na to, aby nevstřebal řadu dobrých restaurací, barů, gelaterií i pár hezkých obchodů.
Na rozdíl od zmiňovaného Polignana je tady daleko méně turistů. To vše navzdory tomu, že stará přímořská města v této části Itálie jsou si všechna vlastně hodně podobná.
Moře je tu tyrkysové a průzračné, a i přesto, že je tady jen pár malých pláží, tak je to tak akorát. Monopoli je výborně propojené nejen se zbytkem Apulie, ale s celým zbytkem Itálie. Přes jeho nádraží jezdí vlaky, které vás dovezou až na sever do Milána.
A je to perfektní základna i v případě, že si tady půjčíte auto a budete chtít procestovat „podpatek“, tedy zbytek Apulie a Salento. Podél východního pobřeží, třeba na výlet směrem k Fasanu nebo Ostuni, si vystačíte s Vespou nebo elektrickým kolem.
Nejbližší letiště: Bari Karol Wojtyla
Jedna dobrá restaurace: Radimare
The post Nenápadné perly Itálie. Na těchto pěti místech se vyhnete davům appeared first on Forbes.