Akcie společností Moderna a BioNTech od svého vrcholu v roce 2021 prudce spadly a z majetku jejích zakladatelů ukrojily miliardy dolarů. Situaci výrobcům může ještě zhoršit rostoucí odpor vůči očkování a politický vliv Roberta F. Kennedyho mladšího, amerického ministra zdravotnictví a známého kritika vakcín, který dohlíží na Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.
V srpnu 2021 se investorům biotechnologických firem Moderna a BioNTech vrcholně dařilo. Obě společnosti vydělávaly miliardy dolarů na vakcínách proti covidu-19, zatímco vlády po celém světě nabádaly lidi k očkování – a platily za něj. Akcie obou firem se devátého srpna téhož roku dostaly na vrchol, přičemž jejich celková tržní hodnota činila 304 miliard dolarů. Samotná Moderna byla se 195 miliardami dolarů cennější než Merck, jehož tržby byly více než třikrát vyšší.
Forbes tehdy napočítal v obou společnostech osm miliardářů s celkovým majetkem 116 miliard dolarů. Patřila mezi ně například dvojčata Andreas a Thomas Struengmannovi, raní investoři BioNTechu, kteří díky růstu akcií získali každý majetek ve výši 31 miliard dolarů, nebo prezident Moderny Stephen Hoge s čistým jměním 2,6 miliardy dolarů.
Jenže tahle doba je pryč. Kombinace prudce klesající míry očkování a neochoty vlád po celém světě nadále za něj platit způsobila, že se dnes akcie Moderny a BioNTechu obchodují 95 procent a 78 procent pod svými vrcholy. Z tehdejších osmi miliardářů jich sice pět i nadále miliardáři zůstává, ale jejich hodnota je nyní méně než třetinová v porovnání s rokem 2021 – dohromady činí 28,8 miliardy dolarů.
Další špatnou zprávou bylo pro výrobce vakcín jmenování hlasitého kritika vakcín Roberta F. Kennedyho mladšího do funkce ministra zdravotnictví a služeb pro veřejné zdraví. Tím, že ho Donald Trump dosadil do ministerského křesla, mu navíc poskytl dohled nad americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Od svého potvrzení do funkce v únoru rozpoutal Kennedy mladší očekávatelný chaos: propustil tisíce federálních zaměstnanců ve zdravotnictví, včetně ředitele Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Také odvolal všech sedmnáct členů Poradního výboru pro imunizační postupy (ACIP), který vydává doporučení, jak by měly být vakcíny používány. (Poté je nahradil pečlivě vybranou skupinou poradců s mnohem menšími zkušenostmi, včetně dvou otevřených odpůrců vakcín proti covidu.)
„Po volbách, kdy byl Robert F. Kennedy Jr. definitivně zvolen, prodělal sektor obrovský propad hodnoty,“ říká Yaron Werber, seniorní analytik biotechnologií v investiční bance TD Cowen. „A od té doby vždy, když se otevřela diskuse o vakcínách proti covidu, následovaly průběžné poklesy cen akcií.“
Navzdory slibům z doby pandemie o nových mRNA vakcínách proti všemu možnému, od HIV po chřipku, jsou Moderna i BioNTech stále téměř zcela závislé na příjmech z vakcín proti covidu. Ze 3,2 miliardy dolarů, které Moderna loni utržila, pocházelo 95 procent z prodeje těchto vakcín, v případě BioNTechu činil tento podíl 88 procent z jeho tržeb ve výši tří miliard dolarů.
„Ani předtím, než začal Kennedy dělat rozruch, nebyly vakcíny hojně využívány,“ říká Evan Seigerman, seniorní analytik biotechnologií a farmacie v BMO Capital Markets. Akcie společností Moderna a BioNTech klesaly od konce roku 2021 až do roku 2022, paralelně s klesající mírou očkování v USA.
V říjnu 2022 mělo pouze 34 procent Američanů posilující dávku, což je prudký pokles oproti osmdesáti procentům populace, která obdržela alespoň jednu dávku. Podle Světové zdravotnické organizace mělo do prosince 2023 pouze 32 procent lidí na světě alespoň jednu posilující dávku, ve srovnání s 67 procenty lidí, kteří obdrželi počáteční vakcíny.
Zájem o další posilující dávky zůstává nízký. Podle údajů CDC mělo do loňského srpna pouze 23 procent Američanů očkování posilující dávkou proti covidu pro sezonu 2023–24. Ani u seniorů, kteří jsou vůči nemoci zranitelnější, nebyl tento podíl výrazně vyšší, loni si posilující dávku nechalo aplikovat jen čtyřicet procent Američanů starších 65 let.
Trumpova administrativa tato čísla nepochybně ještě sníží. V srpnu schválila FDA nejnovější vakcíny proti covidu od Moderny a BioNTechu, ale omezila jejich použití pro osoby starší 65 let. Mladší lidé by měli vakcínu dostat jen v případě, že mají vysoké riziko vážných komplikací způsobených nemocí. Předtím byla vakcína schválena pro všechny dospělé.
Nově složený, méně tradiční Poradní výbor pro imunizační postupy (ACIP) byl 19. září jen krůček od toho, aby zavedl povinnost mít lékařský předpis na všechny vakcíny proti covidu. Takový krok by výrazně zkomplikoval přístup k běžným posilovacím dávkám. Nakonec ale výbor od tohoto opatření ustoupil.
„Způsob, jakým se tyto vakcíny uvádějí do praxe, je velmi odlišný od běžného schvalování léků,“ říká Myles Minter, analytik biotechnologií v makléřské firmě William Blair. „Nejprve získáte schválení od FDA, ale pak potřebujete ještě doporučení od ACIP (Poradního výboru pro imunizační postupy), které musí přijmout CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí). Teprve potom mohou zdravotní pojišťovny a další plátci vakcíny hradit.“
V srpnu společnost Moderna upravila své odhady tržeb pro letošní rok na rozmezí 1,5 až 2,2 miliardy dolarů, což by na horní hranici znamenalo pokles o 32 procent oproti loňsku. BioNTech odhaduje tržby pro tento rok mezi dvěma a 2,6 miliardy dolarů, což by na horní hranici představovalo dvacetiprocentní pokles oproti loňskému roku.
„S takto obtížným začátkem očkovací sezony bych řekl, že většina lidí si myslí, že (tržby Moderny) pravděpodobně skončí na spodní hranici odhadovaného rozmezí,“ říká analytik TD Cowen Tyler van Buren.
Zdá se, že Moderna je vůči propadu trhu zranitelnější než BioNTech. Vakcínu proti covidu vyvinula sama, zatímco BioNTech se spojil s farmaceutickým gigantem Pfizerem, díky čemuž sice musel rozdělit polovinu zisku, ale zároveň si výrazně snížil riziko.
Moderna je také závislejší na americkém trhu, který loni tvořil 56 procent jejích tržeb z vakcín proti covidu, zatímco v případě BioNTechu a Pfizeru to bylo 37 procent. Tito partneři navíc dominuji v USA s přibližně šedesátiprocentním podílem na trhu – zatímco Moderna zaostává s asi čtyřiceti procenty – a zároveň si zajistili dlouhodobé smlouvy s několika evropskými vládami, díky čemuž ovládají více než osmdesát procent tamního trhu.
Nikdo nemá věšteckou kouli
BioNTech a Moderna se také liší ve způsobu, jakým naložily s miliardami dolarů v hotovosti, které nashromáždily během vrcholných let prodeje vakcín.
Od roku 2021 Moderna utratila 5,3 miliardy dolarů na odkupu vlastních akcií, což se zpětně neukázalo jako nejrozumnější investice. Ve stejném období také investovala přibližně 16,2 miliardy dolarů do výzkumu a vývoje, takže jí k červnu zůstalo na účtech a v investicích přibližně 7,5 miliardy dolarů.
„Kdyby vedení Moderny vědělo, jak se bude vyvíjet poptávka po vakcínách proti covidu, změnilo by něco? Pravděpodobně ano,“ říká Andersen z Morningstaru. „Nemyslím si, že by prováděli zpětné odkupy akcií.“
BioNTech byl o něco střídmější. K červnu měl stále devatenáct miliard dolarů v hotovosti a investicích, v podstatě stejně jako v roce 2023, kdy měl 19,5 miliardy, přestože už vynaložil 8,9 miliardy na výzkum a vývoj. Na rozdíl od Moderny utratil jen 1,8 miliardy dolarů za zpětné odkupy akcií a zhruba 520 milionů dolarů za mimořádnou dividendu v roce 2022.
„BioNTech má mnohem lepší rozvahu. Spaluje mnohem méně hotovosti, protože zároveň spolupracuje s jinými firmami,“ říká Werber ze společnosti TD Cowen.
Mají také širší portfolio. BioNTech, původně založený onkology, se nyní vrací k léčbě rakoviny. Loni utratil osm set milionů dolarů za akvizici čínské biotechnologické společnosti Biotheus, která vyvíjí protilátku nazvanou BNT327 podporující imunitní systém v boji proti nádorovým buňkám.
Společně s firmou Bristol Myers Squibb (která jim předem zaplatila 1,5 miliardy dolarů) usilují o komercializaci přípravku BNT327 a dělí se o zisky (i ztráty) napůl, stejně jako tomu bylo s Pfizerem u vakcíny proti covidu. To omezuje riziko ztrát.
„Investoři by nejraději už nikdy nemuseli myslet na covid a respirační vakcíny,“ říká Daina Graybosch, analytička biotechnologií ve společnosti Leerink Partners. „Mnohem raději by se soustředili na onkologické portfolio.“
Ačkoli má i Moderna menší onkologický program, nadále se soustředí především na respirační vakcíny. Jejím jediným dalším přípravkem na trhu, kromě vakcíny proti covidu, je očkování proti RSV – viru, který napadá nos, hrdlo a plíce. Ale s vakcínou proti RSV i kombinovanou vakcínou proti chřipce a covidu narazila Moderna na překážky ze strany FDA a CDC. To se podepsalo na prodejích: od schválení v květnu 2024 získala Moderna z vakcíny proti RSV jen 27 milionů dolarů.
„RSV byl dlouho považován za potenciální zlatý důl, ale nakonec jsme se dočkali jen velmi, velmi omezeného doporučení k jeho využití,“ říká Minter z investiční společnosti William Blair.
Přestože se obě firmy snaží vymanit ze závislosti na vakcínách proti covidu, jejich osudy stále do značné míry závisejí na rozmarech prezidenta Trumpa. Za jeho projektu Warp Speed jejich akcie vystřelily do nebes. Teď ale strádají kvůli tomu, že do čela ministerstva zdravotnictví jmenoval odpůrce očkování.
Ve světě kolem Trumpa se ale situace může změnit ze dne na den. Nebo jak to shrnul Graybosch ze společnosti Leerink Partners: „Pokud se Trump probudí a rozhodne se, že chce za projekt Warp Speed dostat Nobelovu cenu a vyhodí Kennedyho Jr., jsem si jistý, že akcie půjdou nahoru.“
Projekt Warp Speed byl americký vládní program spuštěný v květnu 2020, který měl mimořádně urychlit vývoj, výrobu a distribuci vakcín, léčiv a diagnostiky proti covidu-19 prostřednictvím partnerství státu a soukromého sektoru. Program přinesl desítky miliard dolarů do paralelního testování a „předběžných“ nákupů, čímž snížil finanční riziko pro firmy a zkrátil čas mezi schválením a dostupností vakcín.
The post Prodeje vakcín proti covidu v USA klesají. Miliardáři přicházejí o jmění appeared first on Forbes.
