Panství Downton vstupuje do Velkého finále. Znovu roztáčí nostalgii i byznys

Forbes Před 7 hodinami

Do světových kin včetně těch českých ve čtvrtek vstupuje velkolepé finále populární seriálové franšízy Panství Downton. Fanoušky nadchne, kritiky utiší bezbřehou nostalgií i rozehráním nápaditého příběhu, který nepostrádá vtip ani sentiment.

Patnáct let. Přes padesát epizod seriálu v šesti odvysílaných sezonách. Prestižní televizní ceny. A také nyní už tři filmy, z nichž dva předcházející vynesly víc než čtvrt miliardy dolarů na celosvětových tržbách z kin.

Scenárista a tvůrce námětu Panství Downton, tedy Jullian Fellowes, jinak též Ctihodný Lord Julian Alexander Kitchener-Fellowes, dědičný baron Fellowes z West Staffordu a jediný anglický aristokrat a člen britské Sněmovny lordů, který vlastní Oscara (a to za detektivní Gosford Park), měl před mnoha lety dobrý nápad.

Popsat globálnímu publiku svět, který důvěrně znal. Svět „pod schody“ a „nad schody“, tedy svět anglické aristokracie a jejího služebnictva tak barvitě a autenticky, jak je to jen možné.

A stvořil celosvětový fenomén.

V Gosford Parku šlo v roce 2001 o vraždu majitele panství, do níž jsou nejspíš zapleteni jak členové jeho početné rodiny, tak i jejich služebnictvo, to pravé, i to, které službu jenom předstírá.

V Panství Downton se v roce 2010 rozehrála už mnohovrstevnatá aristokratická epopej, která si díky atraktivnímu námětu i dlouhému časovému úseku vyprávění, které umožnilo odvyprávět přelomovou éru „konce starých časů“ a nástupu těch nových, získala stamiliony fanoušků po celém světě.

Od korzetů k éře jazzu

Příběh Roberta Crawleyho, hraběte z Granthamu, jeho americké manželky Cory, jejich tří dospělých dcer, jejich nápadníků, snoubenců, odloučených snoubenců, manželů, jejich mnohdy tragických osudů i dramatických zvratů, jejich manželských i nemanželských dětí, ale i stárnoucích prarodičů na pozadí první světové války, doby španělské chřipky, vstupu do éry jazzu, hospodářské krize a nedostatku i během let blahobytných, onen přerod z časů korzetů, komorných, panských, lokajů a majordomů až do moderní doby, kde je služebnictvo možná už přežitkem, proměnil Fellowes během let v impozantní rodinnou ságu, měřitelnou i s legendárními generačními díly Johna Galsworthyho.

Velkolepá rodinná kronika, která se započala vyprávět v roce 1912, konkrétně pár dní po tragickém potopení Titanicu, na kterém zahyne jeden z dědiců Crawleyova panství, nyní vrcholí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to rokem 1930. Julian Fellowes třetí díl filmové trilogie dokonce i nazval Velké finále. Osudy se však neuzavírají – konec je vlastně otevřen.

Dojde však k pomyslnému střídání na trůnu. Jak známo, symbolem modernizace šlechtického rodu Granthamů je v minulých dílech již anoncovaný převod rodinného majetku a jeho správy z otce Roberta (fenomenální Hugh Boneville) na nejstarší dceru, Lady Mary (za všech okolností prudce elegantní Michelle Dockery).

Zatímco prostřední dcera, léta nemilovaná a osudem zkoušená Lady Edith (Laura Carmichael), kdysi opovrhovaná matka nemanželské dcery, se nyní těší z výsostného postavení nové markýzy z Hexhamu a přední dámy aristokratické smetánky, nejstarší Mary, dosud vždy obdivovaná a vzývaná, je ze společnosti takřka exkomunikována poté, co vyjde najevo její skandální rozvod s automobilovým závodníkem a dandym Henrym Talbotem.

Se špatnými zprávami ovšem z Ameriky přijíždí i nezdárný bratr hraběnky Cory (hraje ho neodolatelný Paul Giamatti), který se zapletl do dalšího finančního skandálu, který ohrožuje nejen pověst rodiny, ale i její další existenci a finanční stabilitu. A k tomu řada stálých zaměstnanců panství odchází na odpočinek.

Staré pořádky mizejí, a nové hrozí neradostnou budoucností, zpřítomněnou v očích hraběte z Granthamu například neradostnou vyhlídkou na nové bydlení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ze šlechtického paláce to má být najednou pronajatý byt?

(Mimochodem, vtipná konverzace mezi hraběcím otcem a dcerou při prohlídce pronajímaného bytu v nájemním domě patří k nejvtipnějším momentům nového filmu: „Tak takhle to vypadá, když náš svět končí… Co je to za zvuky?“ „Rodina nahoře.“ „Rodina nahoře?? Co budu dělat, až si půjdu chtít jít nahoru lehnout?“ „Ty už si nebudeš chodit lehnout nahoru, papá. Půjdeš si lehnout… tamhle.“ „Fascinující…“)

Julianu Fellowesovi se podařilo to, co málokomu v jeho roli. Má i ve třetím filmu stále co vyprávět. Jeho příběh není plytký ani banální, je plný pozoruhodných dějových linek, vtipných replik i originálních nápadů.

Vše do sebe zapadá, děj je místy velice napínavý, na dvouhodinové stopáži příjemně odsýpá a znalci původní seriálové ságy si přijdou na své i velkým množstvím propracovaných odkazů na původní příběhy jednotlivých členů rodiny.

A samozřejmě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je tu i ta nezbytná část, elegantní kulisy, velkolepé kostýmy, aristokratická prostředí šlechtických paláců, módních salonů i dostihových závodišť, a k tomu obrovská porce nostalgie. Nejen po starých časech.

„Nikdy mě nenapadlo, že s Panstvím Downton prožiju tolik let a že si na celém světě získá tolik nadšených fanoušků,“ uvedl při londýnské premiéře filmu Julian Fellowes. „Teď už mám definitivně pocit, že jsem dovyprávěl celý příběh. I když okřídlené Nikdy neříkej nikdy stále platí,“ dodal scenárista.

Jiná Fellowesova populární dobová epopej, kostýmní hit Pozlacený věk na streamovací platformě HBO Max, vlastně dějově předchází událostem na Panství Downton a skutečně byla původně míněna jako tzv. prequel (postava půvabné Američanky Gladys, mladší dcery bohatých průmyslníků Russellových, je vlastně předobrazem osudů hraběnky Cory z Granthamu. Dá se říct, že se obětuje rodičovským ambicím a výměnou šlechtického titulu za tučné dolarové věno se provdá za anglického vévodu, aby začala svůj život manželky a matky na anglickém venkovském sídle).

A jak známo, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, leda bys tam vstoupil i potřetí, streamovací platformy mají stále hlad. A jejich diváci též. Nový seriál, který by se zabýval dalšími osudy Lady Mary a její rodiny poté, co převzala panství a rozhodla se pro život v moderním světě, není tak fantaskní představou, jak by se mohlo zdát. Příběhů k vyprávění je tu stále dost.

První celovečerní film této franšízy, Panství Downton z roku 2019, stál na hollywoodské poměry vlastně směšných třináct milionů dolarů. Překvapivě pak na tržbách z kin následně vydělal téměř dvě stě milionů dolarů, což byl na dobovou kostýmní podívanou s romantickou zápletkou vynikající výsledek.

Panství Downton a jeho hrdinové se těší světové popularitě a vlna nostalgie funguje stále. Uvidíme tedy, jak si Panství Downton: Velké finále obchodně povede v kinech, to nepochybně o jeho dalších osudech rozhodne. Zajít můžete už dnes také.

The post Panství Downton vstupuje do Velkého finále. Znovu roztáčí nostalgii i byznys appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek