Tento týden ve středu se zraky mnoha investorů upřely na stockholmskou burzu, kde debutoval největší poskytovatel monitorovaného zabezpečení v Evropě – Verisure. Primární úpis akcií byl úspěšný, společnost získala zhruba 3,2 miliardy eur, cenné papíry poskočily zhruba o pětinu a Evropa se dočkala největší veřejné nabídky akcií od burzovního debutu Porsche v roce 2022.
Už předtím byla hlavní švédská burza letošní evropskou jedničkou, co se týká objemu nově upsaných akcií. S výrazným náskokem, který si tento týden pojistila. Stockholm v tomto roce přilákal zhruba tolik kapitálu, co všechny ostatní evropské burzy dohromady.
Není to náhoda. Švédsko si kapitálový trh budovalo dekády – daňovou politikou, penzijními fondy a inovacemi investičních produktů. Výsledkem je mimo jiné intenzivní zapojení retailu a na evropské poměry nezvykle vysoký podíl úspor domácností nalitý do akcií firem.
Mimořádně rozvinutý kapitálový trh je jedním z hnacích motorů švédského byznysu, jenž se navzdory malé populaci této země těší globálnímu věhlasu.
Švédské firmy jsou jedničkami v řadě oborů a zrodily se zde desítky světoznámých značek. Švédsko rovněž vévodí Evropě v počtu jednorožců na hlavu. Skandinávská země, kde žije zhruba tolik lidí jako v Česku, totiž zvládla vyprodukovat více než čtyři desítky startupů s valuací přes jednu miliardu dolarů.
Švédsko jich má na kontě 46, vyplývá z dat platformy Dealroom, která počítá kumulativně a eviduje také miliardové exity nebo startupy, které by se mohly stát jednorožci v dohledné době. Což znamená 4,35 jednorožce na milion obyvatel. Jedinou evropskou zemí, která v tomto ukazateli Švédsko poráží, je digitální velmoc Estonsko, jehož populace čítá necelých 1,4 milionu lidí.
Příkladem bývalého švédského jednorožce je Spotify, dnes světová jednička ve streamování hudby. Ve druhém letošním kvartálu platforma hlásila 696 milionů aktivních uživatelů, z toho 276 milionů předplatitelů. Je to zhruba třetina globálního trhu.
Statusu jednorožce v minulosti dosáhl i fintech Klarna, který je největším hráčem mezi poskytovateli služby „kup teď, zaplať později“. Tento specifický trh by měl letos dosáhnout velikosti 117 miliard dolarů. Klarna si na něm drží vedoucí pozici se 111 miliony zákazníků a 970 tisíci obchodníky napříč Evropou a Spojenými státy. S náskokem před konkurencí, jako je PayPal, Affirm či Afterpay.
Vůbec nejznámější švédský byznysový hegemon jednorožcem být nemohl, jelikož vznikl o několik dekád dříve než termín startup.
Řeč je samozřejmě o společnosti Ikea, která je od roku 2008 největším světovým prodejcem nábytku. Její modro-žluté impérium čítá 487 prodejen v 63 zemích. Světově proslulých švédských firem a značek je ovšem celá řada.
Grafika Marek Tomanka
Například Ericsson, který se z výrobce mobilních telefonů úspěšně transformoval na předního dodavatele telekomunikační infrastruktury.
Electrolux je jedním z největších výrobců bílé techniky na světě. Nebo třeba Tetra Pak, jehož název se stal synonymem pro specifické kartonové obaly, které patří k nejvýznamnějším potravinářským inovacím dvacátého století.
Proč zrovna Švédsko?
Otázka za milion zní: čím to je? Faktor číslo jedna jsme už nakousli v úvodu textu – živý kapitálový trh. Švédská investiční kultura láká jak běžné lidi, tak institucionální investory. Švédské penzijní fondy drží domácí akcie a podíly dlouhodobě udržují nebo zvyšují.
Podle statistik je investování do fondů obecně ve Švédsku populárnější než kdekoli jinde na světě. Do značné míry je za tím vytrvalá a dlouhodobá podpora státu.
- V roce 1984 švédská vláda zavedla produkt „Allemansspar“, který umožnil obyčejným Švédům investovat na akciovém trhu. Šest let nato existovalo zhruba 1,7 milionu těchto účtů.
- V devadesátých letech se změnila pravidla, což lidem dalo možnost převést dva a půl procenta svých příspěvků na důchod do fondů, které si sami zvolili.
- V roce 2012 Švédsko představilo investiční spořicí účty (ISK), kde lidé nemusí řešit hlášení podílů, ani platit daně z kapitálových výnosů či dividend. Místo toho je daněna celková hodnota účtu.
- V oblasti investování se Švédové vzdělávají už na střední škole.
Faktorem číslo dva je globální mindset švédských podnikatelů a podnikatelek. Švédsko je malý domovský trh, proto firmy přemýšlejí mezinárodně už od první chvíle. Export tvoří v posledních letech více než padesát procent švédského HDP.
Drobným detailem je zde angličtina – Švédové ji zvládají na špičkové úrovni. V takzvaném indexu znalostí angličtiny (English Proficiency Index) je země na čtvrtém místě. Lépe umí anglicky (mimo zemí, kde je angličtina úředním jazykem) pouze v Nizozemsku, Norsku a Singapuru.
Malý, exportně orientovaný švédský trh v kombinaci s jazykovou vybaveností nutí zdejší foundery a founderky stavět produkt hned pro více trhů.
V neposlední řadě je zde faktor číslo tři – důraz na inovace. Švédsko v loňském roce dalo na výzkum a vývoj okolo 3,6 procenta svého HDP, což je výrazně nad průměrem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj i Evropské unie.
Švédský ekosystém dlouhodobě generuje silné technologické firmy. Významným exportním artiklem je tamní herní průmysl, jehož nejvýznamnějšími „zářezy“ posledních dekád jsou hry Minecraft, Battlefield nebo Candy Crush Saga.
Závěrem se sluší dodat, že Švédsko své současné pozice dosáhlo relativně ekologicky. Země má dlouhodobě ve svém energetickém mixu dominantní obnovitelné zdroje a patří v tomto ohledu k evropským premiantům. Uhlíkovou daň zavedlo mnohem dříve než Evropská unie, už v roce 1991 a postupně ji navyšovalo.
The post Populačně malá země v nejvyšší byznysové lize. Firmy ze Švédska válcují svět appeared first on Forbes.
