Zatímco v Česku probíhají povolební jednání a nahlas se spekuluje o redukci podpory Ukrajiny, napadená země se dál brání ruským útokům na energetiku a připravuje se na další tuhou zimu. Co všechno přinesl další týden kolem konfliktu na východní frontě?
Zelenskyj si volal s Trumpem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v sobotu telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na sociální síti Telegram, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Zelenskyj během asi třicetiminutového telefonátu také šéfovi Bílého domu blahopřál k jeho dohodě pro Blízký východ, díky které se po dvou letech podařilo uzavřít příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
Páteční nálet na Kyjev. V noci na pátek podniklo Rusko masivní útok na Ukrajinu, při kterém podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vypustilo přes 450 dronů a více než třicet raket a střel s cílem zasáhnout energetický sektor. Útok si vyžádal přes dvacet zraněných a život jednoho dítěte. Moskva zároveň bez bližších detailů oznámila, že během noci a rána zneškodnila zhruba tři desítky ukrajinských dronů.
Zelenskyj vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.
Rusko odpovídá. Na Zelenského výzvu nepřímo zareagoval jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Ten prohlásil, že pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely Tomahawk, o něž Kyjev žádá, posílí Rusko svou protivzdušnou obranu.
Moskva podle něj také vyvíjí nové zbraně jaderného odstrašení a je připravena na variantu, že by Washington odmítl prodloužit platnost smlouvy o jaderném odzbrojení.
O naváděné střely s plochou dráhou letu Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa Volodymyr Zelenskyj. Trump dal v posledních týdnech několikrát najevo zklamání z Putinovy neochoty uzavřít příměří s Ukrajinou. Po vzájemných útocích zemřelo během středy celkem pět lidí. Tři na ruské a dva na ukrajinské straně.
Energetická válka. Důvodem Trumpova zklamání jsou mimo jiné ruské útoky na energetiku, které v posledních dnech zničily na Ukrajině více než polovinu její domácí produkce zemního plynu.
To pravděpodobně vládu v Kyjevě donutí, aby vynaložila 1,9 miliardy eur (46,2 miliardy korun) za dovoz paliva, aby země přežila blížící se zimu, napsala agentura Bloomberg.
Některá média v poslední době upozorňují, že před blížící se zimou zintenzivňují útoky na energetická zařízení, a to v případě obou stran. Ukrajina v posledních měsících stále častěji cílí své dronové a jiné údery na ruský ropný průmysl. Deklarovaným cílem je přerušit zásobování ruské armády palivem a ztížit Moskvě financování války prostřednictvím vývozu ropných produktů.
Moskva v úterý sdělila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, že bezpilotní letoun zasáhl uplynulou noc chladící věž Novovoroněžské jaderné elektrárny, která se nachází ve Voroněžské oblasti na západě země.
Ruská armáda se zase s každou přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Ukrajinská energetická síť přežila tři zimy ruského bombardování.
Některá zařízení jsou ale nevratně poškozená a pro čtvrtou válečnou zimu podle něj dodavatelé energií upínají naději k síti masivních baterií navržených ve Spojených státech.
Bateriové parky s kapacitou dvě stě megawattů dokážou dodat energii na přibližně dvě hodiny do zhruba šesti set tisíc domácností. Systémy jsou podle listu The Wall Street Journal navrženy tak, aby pomohly zalepit mezery v dodávkách elektřiny a regulovat je.
Co na to Češi? Česko zvažuje, že Ukrajině předá okolo třiceti modernizovaných tanků T-72M4CZ, které svými parametry mohou soupeřit s nejmodernějšími ruskými stroji T-90M, napsal ve středu ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na vyjádření českého ministerstva obrany, podle kterého náčelník generálního štábu Karel Řehka hodlá vládě doporučit, aby zmíněné tanky darovala Ukrajině.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš však ještě tentýž den vydal prohlášení, že pokud bude jeho hnutí ve vládě, přímo z rozpočtu nebude dávat peníze Ukrajině na zbraně. Česko pomáhá přes Evropskou unii, zbrojovky můžou bez problémů vyvážet, uvedl.
O české muniční iniciativě na dodávku dělostřeleckých granátů Ukrajině řekl, že byla fajn, ale měly ji dělat přímo členské státy NATO a měla být transparentní. Soukromý subjekt na iniciativě vydělal desítky miliard, tvrdí Babiš.
Prezident Petr Pavel se zase začátkem týdne nechal slyšet, že pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě.
„Jedná se především o naši důvěryhodnost ve vztahu k podporované Ukrajině, která na dodávkách munice prostřednictvím české iniciativy opravdu životně závisí,“ prohlásil Pavel.
„Pokud bychom jakkoli redukovali, nebo dokonce ukončili tuto podporu, pak si uškodíme především sami sobě. Ale ukončení podpory by také mělo negativní vliv na Ukrajinu, kde by přišlo o život mnohem více lidí,“ míní hlava státu.
Neklid v Evropě. Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen na plenárním zasedání Evropského parlamentu.
Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb – je to hybridní válka, řekla von der Leyen.
Předsedkyně EK zmínila nedávné narušení prostoru ruskými stíhačkami v Estonsku. Rovněž hovořila o přeletu dronů nad důležitými objekty v Belgii, Polsku, Rumunsku, Dánsku a Německu. Tyto dronové incidenty však Rusku výslovně nepřisoudila.
The post Týden na Ukrajině: Kyjev hlásí škody v energetickém sektoru. Čeká zemi tuhá zima? appeared first on Forbes.
