Je to, jako by na hřebenech Krkonoš v té nejpřísněji chráněné krajinné oblasti začaly ve velkém nelegálně bujet nejen horské boudy, ale i bungalovy nebo železobetonové skelety chystaných penzionů.
To přesně se stalo v samém srdci Albánských Alp a v jednom z nejikoničtějších a zároveň nejfotogeničtějších míst Albánie, přímo v zelené zóně Národního parku Theth a stejnojmenné vesničce, jíž dominuje malebný kostel. Úřady tam zahájily rozsáhlé demolice nelegálních staveb, klid v Thethu proto letos jako turisté příliš nehledejte.
Kamenný kostel s dřevěnými šindeli vybudovaný roku 1892 a zasvěcený svatému Antonínovi je zároveň bodem, který má pro albánskou kulturu obrovský význam.
V roce 1917 v něm byla založena vůbec první škola s výukou albánštiny, tehdy nově a oficiálně ustanoveného jazyka. Díky své odlehlosti a vzdoru místních přežil i vládu komunistického diktátora Envera Hodži, který církevní stavby srovnával se zemí. Částečné poškození se kostelu i tak nevyhnulo, místní jej ale po pádu režimu opravili. Tehdy se na renovaci podíleli také čeští dobrovolníci.
Celá oblast si ovšem díky své izolaci zachovala staroalbánský punc, jejž kostelíček pouze korunuje.
Theth, kam poprvé přišli katolíci v 16. století, patří vzhledem ke své poloze v takzvaných Prokletých horách za jedno z nejobtížněji dostupných míst v Evropě. Trvale v něm žije necelá stovka obyvatel, ale jen přes sezonu, protože v zimě je od zbytku světa odstřižen sněhem.
Během léta do něj měsíčně míří tisíce turistů, kteří odsud startují na horské treky. Zároveň se však najde spousta dalších, kteří do hor jedou hlavně kvůli kostelu a pořízení jeho fotky, již pak horlivě sdílejí na sítích.
Foto Jan Strouhal
Fotka kostelíčku s panorámatem skalnatých hor v pozadí zdobí v podstatě každý katalog věnující se této zemi a po městech Ksamil, Berat nebo vyvěrajícím pramenu Modré oko patří k nejčastěji sdíleným albánským lokacím na Instagramu.
Před pár týdny se ale toto panoráma začalo zásadně měnit. Do samé blízkosti kostela se na soukromý oplocený travnatý pozemek začali sjíždět dělníci se stavebními stroji.
Ti nejdřív plochu v nejpřísněji střežené památkové i krajinné oblasti nelegálně vybetonovali a poté na ni umístili deset bungalovů. Kostelu tím zároveň vryli velkou jizvu do tváře, fotit jej bez bungalovů by se totiž z většiny úhlů stalo složitým, až nemožným.
Foto IKMT
„Toto je nádherné místo Theth, kde zločinec, který se ani neodváží objevit, zatímco úřady prosazují zákon, vylil beton, aby si bez povolení vybudoval svou turistickou vesnici. Jde o několikanásobný trestný čin,“ hřímal v pondělí na sociálních sítích albánský premiér Edi Rama.
A to přímo v době, kdy do Thethu najely v doprovodu policie pro změnu demoliční bagry na povel albánského Národního inspektorátu územní ochrany (IKMT).
Úřady po medializaci celé věci rozhodly o odstranění staveb včetně základové betonové desky a uvedení místa do původního travnatého a šotolinového stavu. Jenže to není všechno, tato už příliš okatá černá stavba byla poslední kapkou, kvůli níž přetekla trpělivost nejen úřadů, ale také politiků.
V okolí Thethu v posledních letech, kdy Albánie zažívá turistický rozmach, když do ní před pěti lety létalo zhruba sedm milionů turistů ročně a letos se jich očekává více než dvojnásobek, začaly bujet sruby i železobetonové skelety budoucích penzionů, které ovšem pro svou stavbu neměly v místě nejvyšší ochrany národního parku potřebné povolení.
V tak velkém rozsahu a s takovými projekty by jej ani nedostaly. K zemi se tak už pátým dnem poroučejí desítky nelegálních staveb.
„IKMT pracuje pátý den na obnovení zákonnosti v této chráněné oblasti. V současné době probíhá demolice jednopatrové budovy se železobetonovou konstrukcí, postavené v rozporu se zákonem,“ uvedl v pátek úřad na svých webových stránkách a přiložil i video.
Zlost premiéra Ramy se ovšem snesla nejen na podnikatele, kteří bungalovy a domy nelegálně postavili, ale i na státní zástupkyni Elsu Gjeli. Podle Ramy může především ona za to, že v Thethu bungalovy vyrostly.
Oznámení, která byla na stavby prostřednictvím žalobců podána, totiž podle něj smetla ze stolu. To zase nadzvedlo opozici a celá kauza se tak okamžitě přelila do nejvyšších pater politiky, přičemž už týden plní všechna albánská média.
„Jaký dluh má teď má vůči Albánské republice, Národnímu parku Theth, obyvatelům, dělníkům i turistům?“ ptal se Rama. „… společně s daňovými poplatníky, kteří zaplatí všechny výdaje za úklid tohoto nepořádku,“ dodal.
Nechme však složité vrstvy albánské politiky stranou. Pro turisty, kteří naopak jedou na dovolenou do Albánie si od práce a politiky odpočinout, je důležitější, že v Thethu by se vše mělo navrátit do starých vizuálních kolejí.
Letošní návštěvníci se ovšem musejí dočasně připravit na burácení demoličních strojů a vyhýbání se nákladním vozům svážejícím suť.
Na druhou stranu, travnaté údolí Thethu je rozlehlé a domy nevytvářejí žádné uliční bulváry, naopak jsou v něm rozeseté v minimálně stometrových vzdálenostech, a proto o demolicích v některých místech nemusejí turisté ani vědět.
Albánie ale může být ráda, že se úřady k rozhodnému kroku rozhoupaly a že tím jeden z jejích hlavních kulturních symbolů opět dostane svou panenskou tvář.
The post Prach a suť kolem fotoikony Albánie. Bagry čistí panoráma od černých staveb appeared first on Forbes.
