Strategie „Sell in May and Go Away“, tedy prodat akcie v květnu a vrátit se na trh na podzim, se letos opět dostala na přetřes. Historicky se opírá o sezonní výkonnost trhů, kdy období od května do října bývá slabší než listopad až duben. Nicméně aktuální tržní prostředí naznačuje, že slepé následování tohoto pravidla se nemusí vyplatit. Letní investiční dieta často dokáže způsobit víc škody než užitku.
Po bezprecedentním období pro investory, které poznamenala pandemie, nejvyšší inflace za posledních čtyřicet let a nyní rozsáhlá obchodní válka, velká část analytiků tvrdí, že sezonnost je mnohem hůře předvídatelná.
„Nemyslím si, že sezonní normy budou v takto nejistém politickém prostředí příliš užitečné,“ řekl Ross Mayfield, investiční stratég společnosti Baird Wealth pro Business Insider. „Výsledky cel, obchodní války, daňové zákony a dluhový strop budou mít mnohem větší dopad na výnosy než sezonní vzorce.“
„Prodat v květnu a jít pryč“ je osvědčené přísloví, které podle společnosti LPL Financial pochází z Londýna až z roku 1776. Historická čísla přitom skutečně potvrzují, že období mezi květnem a říjnem má slabší výkonnost.
Od roku 1950 v tomto šestiměsíčním období rostl index S&P 500 přibližně ve dvou třetinách let, a to v průměru o 1,8 procenta. Zatímco čísla nevypadají impozantně, je důležité nezapomínat, že jde o růst – ne o pokles. Investoři, kteří během těchto měsíců zůstali na trhu, tedy zpravidla vydělali. Zbylá část roku – od listopadu do dubna – vykazuje historicky mnohem vyšší průměrné zhodnocení, konkrétně kolem sedmi procent.
V poslední dekádě se tahle „letní pauza“ navíc čím dál častěji nekoná: v osmi z deseti případů šel index S&P 500 během května až října nahoru, a to v průměru o 4,6 procenta. Strategie řízené kalendářem tak stále častěji tahají za kratší konec oproti prostému „kup a drž“. Kdo odešel na párek, utekl mu jeden z hlavních chodů.
Zajímavý pohled nabízí i dlouhodobé srovnání mezi těmito dvěma přístupy. Investor, který by od roku 1975 vždy investoval do S&P 500 pouze v období listopad–duben a v květnu své pozice prodával, by dnes měl ze vstupní částky 1000 dolarů zhruba 64 tisíc.
Ten, kdo by v teplých měsících investovat nepřestal, by za stejnou dobu dosáhl částky přes 340 tisíc dolarů. Rozdíl je obrovský a nevzniká jen kvůli rozdílu v průměrných výnosech, ale především kvůli efektu složeného úročení, kdy se zisky dál zhodnocují v následujících letech. Když investor z trhu pravidelně vystupuje, přichází o tento násobící efekt.
Kromě toho je důležité, že výrazná část růstu na trzích bývá soustředěna do několika málo dnů v roce, které se nedají předem přesně odhadnout. Kdo během těchto klíčových dnů není investovaný, může přijít o velkou část ročních výnosů. Výsledkem je, že strategie „kup a drž“ bývá z dlouhodobého pohledu spolehlivější a výnosnější.
Zase ta nejistota
Zásadní také je, že letošní rok do celé diskuse vnáší další vrstvy nejistoty. Dubnová korekce připomněla, že trhy nejsou bezrizikovým útočištěm. Index S&P 500 odepsal během dvou týdnů více než deset procent poté, co americká administrativa nečekaně oznámila zavedení nových cel na čínský dovoz.
Jenže květen začal jinak. Technologie, které na jaře táhly indexy vzhůru, rychle obnovily tempo. Apple, Nvidia i Alphabet reportovaly silné kvartální výsledky. Makrodata ukázala nečekanou odolnost americké ekonomiky a z trhu práce stále nepřicházejí žádné varovné signály.
To vše dohromady vytvořilo podmínky pro rychlý návrat optimismu. Analytici jako Ryan Detrick nebo Sam Stovall upozorňují, že historická sezonní slabost zcela mizí ve chvílích, kdy trh čelí strukturálním proměnám. Právě volatilita, politické napětí a změny v sazbách podle nich letos přepisují scénář.
Také technická analýza dává důvod zůstat v trhu a neprodávat ani v květnu.
Jedním z nejsledovanějších technických signálů posledních týdnů byl takzvaný Zweig Breadth Thrust, indikátor založený na poměru rostoucích a klesajících akcií. Když jeho hodnota prudce vystřelí během krátkého časového úseku, obvykle to značí začátek silného růstového období.
V dubnu byl tento indikátor aktivován a historie ukazuje, že v devadesáti procentech případů následoval růst akciových trhů o patnáct procent během následujících dvanácti měsíců.
To nutně neznamená, že rizika zmizela. Právě naopak. Vyšší úrokové sazby přetrvávají a Fed zatím neindikuje snížení, které by investoři rádi viděli. Inflace zůstává tvrdohlavě nad jeho cílem a geopolitická nejistota kolem volby v USA a napětí na Blízkém východě trhům zrovna neprospívá. Přesto je aktuální prostředí jiné, než tomu bývalo v době, kdy „Sell in May“ dávalo větší smysl.
Tento článek pochopitelně není investičním doporučením. Pro dlouhodobé investory z něj ale plyne jednoduchá nápověda: zůstat zainvestovaný. Výstup z trhu na základě kalendářních pouček často znamená, že jako na potvoru přijdete o dny s nejsilnější výkonností. A ty se neřídí ročním obdobím, ale přicházejí náhle, často po sérii slabých dní, kdy je nálada na trhu nejhorší. V létě 2023 například přinesly technologické akcie více než patnáctiprocentní zisky během dvou měsíců.
Riziko se samozřejmě nedá eliminovat. Lze ho ale řídit. Diverzifikace napříč sektory, důraz na kvalitu, výběr společností s robustní bilancí – to vše hraje větší roli než kalendář.
Letošní rok znovu ukazuje, že investiční rozhodnutí by měla vycházet z dat a kontextu, ne z tradovaných rčení. „Sell in May and Go Away“ může být užitečné varování před sezonní volatilitou, ale jako investiční strategie pro dnešní dobu pravděpodobně neobstojí.
Párek v rohlíku si přes léto určitě vhodně načasujte, ale zůstaňte u toho zainvestovaní. Trh raději časovat nezkoušejte, protože se taky může stát, že vás přes léto zaskočí tím, že půjde nahoru. A byla by škoda, kdyby vám pak vzteky zaskočilo doopravdy.
The post Prodat akcie v květnu a jít na párek? Raději zůstaňte, nebo zmeškáte hlavní chod appeared first on Forbes.
