Že je Čech mezi stovkou nejvlivnějších lidí planety, právem vzbuzuje pocit národní hrdosti. V případě Tomáše Cihláře je však mnohem podstatnější důvod, proč ho magazín Time do svého prestižního a nedávno zveřejněného výběru zařadil: svou prací může virolog a viceprezident americké farmaceutické společnosti Gilead zachránit velké množství lidských životů.
Tomáš Cihlář žije a pracuje v San Francisku, před pár dny se však ze západu Spojených států přesunul na východ, do New Yorku. Tam se konal galavečer stovky nejvlivnějších podle magazínu Time. Český vědec se díky tomu na okamžik ocitl mezi globálně slavnými osobnostmi zejména ze světa umění a sportu. I o tom bude v rozhovoru řeč.
Hlavním tématem je však nadějný preparát Lenacapavir, který společně se svými kolegy z Gileadu Cihlář vyvinul – právě tahle látka má totiž ohromný potenciál v boji proti epidemii HIV. Tento boj může být i díky Cihlářovi zásadně úspěšnější než doposud a za to si virolog zaslouží větší potlesk než všechny nejtalentovanější celebrity dohromady.
Jaké pocity jste měl, když vás magazín Time vybral mezi stovku nejvlivnějších lidí planety?
Samozřejmě to bylo ohromné překvapení, absolutně jsem nic takového nečekal. Lidí, kteří mají vliv na svět, je mnoho a vybrat mezi nimi stovku je asi docela těžký úkol. Vážím si toho, ze se časopis Time snaží vyzvednout osobnosti z různých oborů a dojde i na vědce, což je hlavně v dnešní době velmi důležité.
Avšak ocenění, byť je osobní, vnímám především jako ocenění pro celý náš tým, protože bez spolupráce se stovkami kolegů z Gileadu by k němu nikdy nedošlo.
Jak jste se o něm dozvěděl?
Jeden den ráno začátkem dubna z e-mailu, který mi přišel přímo od Time. Na několika řádcích mi poměrně stručně oznámili, že spolu s kolegou Wesleym Sundquistem z univerzity v Utahu, se kterým jsme spolupracovali dvě desítky let, jsme byli do výběru zařazeni. A byli jsme pozváni na galavečer pro zvolenou stovku do New Yorku.
Foto Profimedia
Než jste na gala odcestoval, proběhla nějaká soukromá oslava s rodinou?
Dvě z mých dětí v New Yorku žijí, takže večer před gala, které se konalo minulý pátek, jsem s nimi zašel na společnou večeři a trochu jsme to oslavili.
Jak byste popsal samotné gala?
Zúčastnil jsem se gala společně s kolegou Wesleyem. Výběr magazínu Time zahrnoval celou řadu známých osobností a tomu odpovídalo i prostředí. Před vchodem byl červený koberec, po kterém jsme před reportéry a fotografy museli projít, tuhle zkušenost jsme oba zažili poprvé.
Gala uváděl raper Snoop Dogg, byly tam hvězdy jako Adrian Brody, Scarlett Johansson, Serena Williams, Ed Sheeran dokonce zazpíval pár svých songů.
Největší pozornost novinářů se samozřejmě soustředila na celebrity zejména z oblasti hudby, herectví a sportu, ale i my jsme byli fotografováni a poskytli krátké interview pro reportéry Time.
Gala bylo velkým zážitkem. Uváděl ho slavný raper Snoop Dogg, byly tam velké hvězdy jako Adrian Brody, Scarlett Johansson, Serena Williams, Ed Sheeran dokonce zazpíval pár svých songů. Mrzelo mě ale, že nám nedovolili přijít s partnerkami, protože má žena Gabriela má na tom, co se mi podařilo, velký podíl.
Pojďme od světa celebrit do světa vědy – vás časopis Time zařadil do výběru díky preparátu lenacapavir proti HIV. Chápu jeho přínos správně, že zatímco dnes musejí lidé s HIV polykat denně prášky, lenacapavir stačí podat dvakrát ročně?
V podstatě tomu tak je. HIV infekce se nedá úplně vyléčit, jen potlačit. Většina lidí s HIV ale může žít díky lékům normální život, prakticky bez symptomů.
Jak jste ovšem správně řekl, naprostá většina z nich bere denní léčbu, a i když jsme dokázali vyvinout velmi účinné kombinace léčiv v jedné tabletě, lidé s HIV si ji nesmějí zapomenout každý den vzít a to po celý život. U menší skupiny lidí s HIV se může vyvinout rezistence na určité preparáty a jejich léčba musí být komplexnější.
Foto Nadace Neuron
Naší ideou bylo vyvinout preparát, který se nemusí brát každý den a s velkým týmem expertů z mnoha oborů v Gileadu se nám podařilo přijít s lenacapavirem, který mohou lidé s HIV brát podkožní injekcí jednou za šest měsíců.
Lék už je ve Spojených státech i v Evropě schválený, ovšem zatím pouze pro úzkou podskupinu, která má vyvinutou rezistenci na většinu existujících preparátů proti HIV. Největší přínos, který si ale od lenacapaviru slibujeme, spočívá v prevenci.
V jakém smyslu?
Zatímco lidé, kteří jsou infikováni HIV, se musejí léčit kombinací dvou až tří preparátů, pro prevenci HIV infekce postačuje dávkování pouze jedné látky. Lenacapavir má potenciál, aby se jako samostatná látka používal pro ochranu proti infekci HIV, a to by bylo skutečně velkým celosvětovým přínosem v boji s HIV.
Bylo by to něco jako očkování proti nákaze?
Po třiceti letech výzkumu bohužel očkování proti HIV stále neexistuje – ukázalo se, že je velice komplikované vyvinout účinnou vakcínu. HIV totiž velmi rychle mutuje, a i když je možné přechodně určitou imunitní odezvu proti některé jeho variantě vyvolat, virus se může neustále měnit jak v jednotlivém pacientovi, tak v celé populaci. Proto by vakcína musela být velice širokospektrální, čehož se zatím nepodařilo dosáhnout.
Můžeme říct, že náš preparát se trochu podobá vakcínám.
Musí se tedy použít alternativní přístup, takzvaná chemoprofilaxe, tedy prevence protivirovými látkami. Aby se zabránilo infekci HIV, musejí brát lidé tyto léky každý den, ale řada z nich často tyto preparáty nebere dlouhodobě, přestože právě na tom účinnost prevence závisí.
Když bude k dispozici něco, co je možné podat jen jednou za šest měsíců, a není proto nutné myslet na každodenní užívání prevence, můžeme říci, ze v tomto se takový preparát trochu podobá vakcínám, které mají dlouhodobou účinnost.
Je ale třeba zdůraznit, že mechanismus obrany je zde zcela odlišný, neboť účinek lenacapaviru se oproti vakcínám nespoléhá na imunitní obranu hostitele proti viru, ale na zablokování nákazy pomocí účinného antivirového efektu.
V této chvíli již také pracujeme na nové formě lenacapaviru, která by se potenciálně mohla podávat jen jednou za rok. Ale bez ohledu na potenciál lenacapaviru je velmi důležité, aby výzkumy zaměřené na HIV vakcíny nadále pokračovaly.
Čistě středoevropskou optikou se problém nemusí jevit až tak palčivě, přitom je palčivý na nejvyšší míru, že?
Ano. Množství lidí s HIV v Česku je poměrně nízké a navíc opatření, která Česká republika zavedla v diagnostice a léčbě HIV, nadále omezují jeho přenos. Globálně je však situace s HIV velmi odlišná, zejména v zemích s vysokým výskytem nákazy.
Když se podíváte na statistiky, dnes žije s HIV na světě zhruba čtyřicet milionů lidí a každý rok přibude 1,3 až 1,4 milionu nových infekcí. Ke všemu je bohužel možné, že se změnou politiky Spojených států a z ní plynoucího omezení podpory globálních programů na léčbu a prevenci HIV tato čísla v blízké budoucnosti porostou.
V mnoha zemích je proto jak léčba, tak prevence naprosto zásadní k tomu, aby se HIV epidemie držela pod kontrolou, eventuálně aby se docílilo, že virus víceméně vymizí. Aby byla tahle prevence efektivní, je třeba ji aplikovat v širokospektrálním měřítku. Tedy nejen v subsaharské Africe, kde je HIV nejvíce, ale v Jižní Americe, v Jihovýchodní Asii a také ve Spojených státech.
Preparáty jako lenacapavir – pokud budou nasazeny globálně – by prevenci výrazně ulehčily.
Takže klíčová otázka zní: bude použití lenapacaviru pro tyto účely schváleno a případně kdy?
Klinické oddělení Gileadu minulý rok dokončilo velký testovací program klinické fáze 3, který zahrnoval přibližně devět tisíc dobrovolníků na celém světě. Ti brali naši látku a ochrana proti přenosu HIV byla v jedné studii stoprocentní, v druhé studii byla úspěšnost 96 procent.
To je významný výsledek a nyní čekáme na vyjádření schvalovacích orgánů v USA i Evropě, které bychom měli obdržet někdy během letošního léta. Žádost o povolení jsme se současně snažili rozšířit i do řady dalších klíčových zemí světa s cílem zavedení lenacapaviru do praxe pro prevenci HIV v co nejkratším čase po jeho možném schválení.
To zní skvěle, ale dostane se preparát co nejdřív k potřebným?
Existuje princip, díky němuž můžete generickým farmaceutickým společnostem – tedy těm vyrábějícím léky, u nich vypršely patenty – umožnit za určitých podmínek i výrobu léků krytých patenty.
Tento princip takzvaných dobrovolných licencí se úspěšně používá už řadu let pro existující preparáty na léčbu HIV a my jsme takto umožnili zavést nízkonákladovou výrobu lenacapaviru, aby byl preparát co nejdřív v podobě generického léčiva dostupný v méně rozvinutých zemích.
Koncem minulého roku jsme podepsali smlouvy se šesti generickými společnostmi, které technologii výroby lenacapaviru zavádějí, tak aby brzy po jeho možném schválení byly dostupné i generické formy preparátu.
Nechci, aby to vyznělo čítankově, ale znamená to, že Gilead šel v tomto případě proti svému byznysu ve prospěch lidí?
Naším finálním cílem je pomoci ukončit globální epidemii HIV. Modely distribuce a cen léků pro rozvojové země by měly být nastaveny tak, aby umožnily široký přístup k novým preparátům pro léčbu a prevenci HIV. Jen tak je možné epidemii HIV zastavit a potlačit v globálním měřítku.
Poslední otázka bude s dovolením lehce vlastenecká: najdeme v lenacapaviru nějakou stopu práce slavného profesora Antonína Holého, jehož výzkum měl v boji s HIV významný vliv?
V případě lenacapaviru už stop práce pana profesora mnoho nenajdeme, protože chemie a nápad mechanismu, díky němuž preparát funguje, vzešel z Gileadu a stavěl na objevech základní vědy dosažených Wesleyem Sundquistem a řadou dalších významných virologů v oblasti HIV. A tento mechanismus je diametrálně odlišný od léků, na nichž pracoval pan profesor Holý.
Jeho podíl je ale určitě v tom, že stál blízko začátků firmy Gilead. A mně osobně pomohl, abych dostal příležitost být tam, kde jsem. Od pana profesora jsem se naučil mnoho a to bylo velmi důležité pro moji další vědeckou dráhu.
The post Tažení proti HIV. Tomáš Cihlář líčí, za co se ocitl mezi stovkou nejvlivnějších lidí světa appeared first on Forbes.
