Malé děti se učí jazyky bez velké námahy. To je známá věc. A velcí jim už nemusejí jen závidět. To je novinka. Cesta k tomu vede skrze spojení špičkového výzkumu lingvistky Kateřiny Chládkové (na úvodní fotografii) z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd a aplikace Mooveez pro výuku jazyků.
„Náš mozek je schopný se v jakémkoli věku učit nový jazyk stejnými mechanismy, kterými se učí mateřský jazyk miminka,“ vysvětluje Kateřina Chládková, která vede na Univerzitě Karlově výzkumnou skupinu zaměřenou na lingvistiku.
Když se před dvěma lety dostala do výběru Forbesu top žen ve vědě, oslovilo ji několik firem, které stály o její výzkum. Mezi nimi byl i Miroslav Pešta, podnikatel ve vzdělávání, jenž vlastní jazykovou školu a rozvíjí mobilní aplikaci pro výuku jazyků Mooveez.
„Už tehdy měli motto ‚učte se jazyky jako děti bez námahy‘ a to přesně rezonovalo s tím, co se ukazovalo v našem výzkumu,“ vzpomíná na začátek spolupráce Chládková.
Když se ale podívala na původní verzi aplikace, bylo jí jasné, že je potřeba ji od základů „překopat“, aby se s ní lidé mohli skutečně učit podle nejnovějších vědeckých poznatků.
Mooveez byla původně určená spíše pro pokročilé studenty jazyků a k výuce využívala hlavně filmy a seriály. Jenže to bylo náročné i po finanční stránce kvůli licencím a zároveň s rozmachem streamovacích platforem to přestávalo dávat smysl.
Majitel Mooveez Miroslav Pešta byl ale odhodlaný postavit aplikaci zcela od základu na vědeckém výzkumu. V praxi to znamenalo investici několika milionů korun a dva roky práce. Výsledkem je nástroj, který se podle Kateřiny Chládkové zásadně liší od jiných aplikací na trhu.
Například nejznámější konkurent Duolingo je sice také postavený na výzkumech, ale ty jsou spíš z oblasti mediální psychologie než moderní jazykovědy.
Naproti tomu v Mooveez se reálně promítají výsledky lingvistického a neurolingvistického výzkumu a poznatků z Univerzity Karlovy. Jádro spočívá v jednoduché, přesto revoluční myšlence: dospělý mozek si může osvojovat nový jazyk stejnými mechanismy jako mozek dítěte.
Foto Alex Bodini / Unsplash
Jenže proč se nám tedy zdá, že učit se jazyky v dospělosti je o dost těžší? Podle vědkyně nejde o biologickou realitu, ale o psychické bloky a naučené postupy vytvořené vzděláváním.
„Máme v hlavě blok, jak bychom se správně měli učit,“ objasňuje. Vzdělávací systém dlouhá léta říká, jak se máme učit, a výsledkem je, že se dospělý snaží vše pochopit a rychle se to nabiflovat. Což je ale přesný opak toho, co mozek potřebuje pro přirozené učení.
Malé děti se neučí mechanickým memorováním ani tím, že by jim někdo vysvětloval pravidla. Jednoduše jsou obklopené jazykem a jejich mozek – mimo jiné taky skrze proces odborně zvaný implicitní statistické učení – si sám vypočítává, co jsou slova, jaké mají vztahy a jaké mají vzorce.
„Mozek dokáže ze svého prostředí vypočítávat, co je slovo, co není slovo, co znamená. A potom to využívá, když pozoruje různé situace. Všechno dedukuje z okolí, aniž by si něco vědomě studovalo,“ popisuje Chládková.
Navíc pokud chce člověk v cizím jazyce umět komunikovat, musí začít nejprve poslechem a obklopením se jazykem, podobně jako je tomu u dětí. Na tom staví Mooveez, který s poslechem začíná tam, kde začínají i miminka. Tedy hned v prenatální fázi.
„Výzkumy ukazují, že ještě než se dítě narodí, slyší v břiše rytmus a melodii jazyka. A právě to slouží jako niť pro navlékání korálků – jazyka. Bez rytmu a melodie by se ani malé dítě nenaučilo pomyslné korálky, tedy slova a gramatiku navléknout za sebe správně,“ tvrdí Kateřina Chládková.
Mooveez proto v rámci unikátního prenatálního poslechu, který žádná jiná vzdělávací aplikace nevyužívá, vystavuje dospělé uživatele přefiltrovanému jazyku, který zdůrazňuje právě tento rytmus a melodii.
Pomocí softwaru jsou potlačena konkrétní slova a dospělý tedy nemůže ani přemýšlet nad tím, co slyší. Místo toho se mozek přirozeně naladí na melodii nového jazyka bez vědomého úsilí. Z výzkumu Kateřiny Chládkové se ukázalo, že takové poznávání jazyka funguje velmi efektivně.
„Nechali jsme Čechy učit maorštinu, kdy si pět minut naposlouchali její melodii a rytmus. Potom dokázali maorštinu odlišit od malajštiny, což jsou velice podobné jazyky. Bez vědomého učení, jen posloucháním,“ poukazuje vědkyně na to, jak funguje lidský mozek.
Do aplikace má postupně přibýt i další funkce, která se opět inspiruje přímo u malých dětí, a to je žvatlání, při kterém si děti upevňují rytmus jazyka tak, že opakují slabiky bez jasného smyslu.
Foto Vladimír Šigut, Univerzita Karlova
V dalších lekcích se ale lidé také učí rozpoznávat například počet slov bez znalosti jejich obsahu, tedy přesně stejný mechanismus, jaký využívají například půlroční kojenci. Na základ jazyka v podobě melodie a rytmu pak můžou lidé postupně v aplikaci navlékat pomyslné korálky, poznávat významy slov a učit se jazyk dál.
Nyní pokrývá aplikace, kterou si dosud stáhlo zhruba 1,1 milionu lidí, osm jazyků. Kromě češtiny pro cizince je tam angličtina, němčina, španělština, italština, francouzština, ukrajinština a ruština. Všechny jsou postaveny na stejném principu: nejdřív poslech, pak rozpoznávání, pak interakce.
„Spolehlivost té metody je naprosto unikátní,“ říká Miroslav Pešta, který s aplikací nedávno oslovil učitele jazyků, jimž nabídl workshopy, a odezva byla prý nečekaně velká.
Během pár týdnů se přihlásilo několik tisíc pedagogů a kvůli kapacitě se musela dokonce kampaň pozastavit. Aplikace má ale kromě Česka a Slovenska desítky tisíc aktivních uživatelů i v Polsku, Německu a silné zastoupení má například i ve Španělsku. Kromě toho Mooveez rozjelo další, už třetí investiční kolo. S pomocí nových investorů chce Pešta posunout aplikace a její rozšíření ve světě na další úroveň.
Do budoucna mají do aplikace přibýt i další jazyky, k tomu směřuje i zmiňované partnerství mezi Mooveez a Filozofickou fakultou UK.
Zájem o spolupráci mají i další katedry včetně například arabistiky, přibýt tak můžou nové jazyky. „Dalším příkladem je Ústav knihovnictví a informačních studií, který provádí analýzu herních prvků aplikace, aby byla přitažlivější pro uživatele,“ prozrazuje Chládková.
Kromě toho se má postupně ještě víc prohloubit využití vědeckých poznatků z lingvistiky. Těm se věnuje i nedávno vydaná kniha Kateřiny Chládkové a Miroslava Pešty s příznačným názvem Učte se jazyky jako děti bez námahy.
Foto Vladimír Šigut, Univerzita Karlova
Autoři v ní odkazují na sedm desítek vědeckých studií, které empiricky dokazují, že dospělí mohou dosáhnout podobných výsledků jako děti, pokud se cizí jazyk učí vhodným způsobem.
Kromě rozvoje aplikace má spolupráce mezi vědou a byznysem pomoct i ve výzkumu. Vědci můžou totiž sledovat data od uživatelů aplikace, jak se zlepšují, které úlohy řeší správně a jaké jim dělají potíže.
Současně probíhají dlouhodobé studie v laboratoři, kde se badatelé soustředí přímo na mozkovou aktivitu uživatelů. Cílem je zmapovat, jak se mozek přelaďuje a adaptuje na nový jazyk v průběhu času.
Fakt, že se transfer z jazykovědy do byznysu daří, Chládkovou mimořádně těší. „Konečně taky můžeme na konkrétním produktu ukázat, že jsme společensky velmi relevantní obor,“ dodává vědkyně, jejíž výzkum se teď reálně může dostat ke každému.
The post Vědečtější Duolingo. Díky české aplikaci se lze naučit cizí jazyk jako malé dítě appeared first on Forbes.
