Proslulá postava maďarského a slovenského podsvětí 90. let, nájemný zabiják a únosce Jozef Roháč, píše ve vězení paměti. Investigativnímu serveru Átlátszó nyní sdělil překvapivou informaci, kterou prý do pamětí ještě doplní. Přihlásil se k bombovým útokům, které v roce 1998 otřásly maďarskou politikou a společností.
Jozef Roháč, přezdívaný Potkan – slovenský nájemný vrah a terorista s kriminální kariérou rozpínající se přes čtyři dekády a dva politické režimy –, si v současnosti odpykává doživotní trest v maďarském vězení, kde píše paměti. Na kontě má únos komunistického ministra, bombové atentáty i vraždy mafiánských bossů a podnikatelů v Bratislavě i Budapešti. Podle svědectví byl napojen i na slovenskou tajnou službu SIS za éry premiéra Mečiara. Než byl dopaden, Interpolu devět let unikal. Nyní se prostřednictvím své advokátky Ilony Patócs obrátil na investigativní server Átlátszó a poprvé veřejně přiznal odpovědnost za jeden z klíčových politických skandálů devadesátých let.
Na jaře 1998 explodovaly v Budapešti tři nálože namířené proti maďarské politické pravici – před sídlem strany Fidesz, u bytu předsedy Strany nezávislých malorolníků Józsefa Torgyána a u domu politika Fideszu Józsefa Szánjera. Přestože nikdo nebyl zraněn, útoky vyvolaly silnou vlnu rozhořčení. Maďarská společnost je vnímala jako útok na demokratický proces v zemi, která si po desetiletích komunistické vlády teprve budovala svobodné instituce. Vyhrocená veřejná diskuse se přenesla i do volebních výsledků: pravicové strany volby vyhrály.
Roháč tvrdí, že bomby nastražil na objednávku, zadavatele ale dosud nejmenoval – přislíbil, že jeho totožnost odhalí v připravované knize. Každopádně tvrdí, že zadavatel mu jasně sdělil, že akce má sloužit zájmům Orbánova Fideszu. Útok byl údajně navržen tak, aby nedošlo k žádným obětem.
Policie vyšetřování případu v minulosti odložila bez výsledku. Dnes jsou trestné činy již promlčeny – stíhání pachatele tak nepřipadá v úvahu bez ohledu na to, co Roháč ve své knize zveřejní.
Objednávka z neznáma
Kdo za útoky stál, zůstává otevřenou otázkou. Jeden ze zdrojů serveru Átlátszó poukazuje na slovenskou tajnou službu z éry premiéra Vladimíra Mečiara, jehož vláda byla prokazatelně spojena s využíváním zločineckých struktur pro politické účely. Maďarsko-slovenské vztahy byly v roce 1998 velmi napjaté, mimo jiné kvůli sporu o vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros, a destabilizace maďarských voleb pro Bratislavu mohla mít strategický smysl.
József Torgyán ve svých pamětech z roku 2005 uvedl, že pachatelé byli Slováci. Investigativní novinář András Dezső zase ve své knize o zločineckém podsvětí devadesátých let cituje člena Portikova gangu Józsefa „Fürgeho“ Szemána, který prý prohlásil, že bombové útoky měly „svrhnout levicovou vládu a přivést k moci pravici“. Samy pravicové strany se na útocích podle něj nepodílely, mělo jít o o iniciativu „malého kroužku uvnitř podsvětí“. Gang Tamáse Portika byl jedním z nejvýznamnějších zločineckých uskupení Maďarska 90. let – Tamás Portik vybudoval své impérium především na obchodu s pohonnými hmotami a stal se jednou z nejhledanějších osob v zemi.
Aktuálně si odpykává dvacetiletý trest za objednání vraždy svého společníka Józsefa Gyüreho. Svědectví možného pachatele, nájemného vraha, na případ bombových útoků z roku 1998 nyní vrhá nové světlo – jeho věrohodnost však nelze potvrdit ani vyvrátit.
Autorka textu: Sofia Špirková
The post Výbuchy, které otřásly Maďarskem. Pachatel promluvil po 27 letech appeared first on investigace.cz.
