Indická Vantara se prezentuje jako největší záchranná stanice na světě. Je domovem pro téměř 48 tisíc zvířat, mnoho z nich dovezla z Česka. Podle zpráv kontrolních úřadů se o zvířata stará dobře. Její role v ochraně ohrožených druhů je přesto nejasná. Největší světová organizace na ochranu živočichů (CITES) nedávno zveřejnila výsledky své mise ve Vantaře a poukázala na možné nedostatky v kontrole.
Rozlehlý komplex Vantara se prezentuje jako záchranná stanice. Nachází se v indickém státě Gudžarát v areálu rafinérie. Vantaru založil Anant Ambani, syn jednoho z nejbohatších mužů na světě – Mukeše Ambaniho. Indický premiér Nárendra Módí slavnostně otevřel toto zařízení letos v březnu a ocenil jej za „podporu ekologické udržitelnosti a ochranu divoké zvěře“.
Vantara je domovem téměř 48 000 zvířat – pro srovnání, pražská ZOO uvádí, že v ní žije necelých sedm tisíc zvířat. Podle sekretariátu Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) bylo do zařízení dovezeno přes dva tisíce druhů zvířat ohrožených vyhynutím.
Zpráva z mise sekretariátu CITES popisuje, že řada dovozů divokých zvířat od roku 2021 obsahovala nesrovnalosti, které „měly vyvolat dodatečnou hloubkovou kontrolu ze strany Indie“. V reportu také sekretariát doporučil indickým úřadům nepovolovat dovoz pro zvířata ohrožená vyhynutím, dokud nepřezkoumají své kontrolní postupy.
Indie letos v srpnu zahájila vyšetřování Vantary, vyšetřovatelé však na rozdíl od sekretariátu CITES žádné nedostatky nenašli. Po osmnáctidenním vyšetřování dospěla indická inspekce k závěru, že pořízení zvířat bylo v souladu s indickými zákony.
„Nekomerční“ obchod
Redakce investigace.cz letos v červnu popsala, že tisíce živočichů včetně těch nejpřísněji chráněných vyvezl do Vantary z České republiky místní obchodník se zvířaty a majitel soukromé Zoo Sedlec Jindřich Blahož. Investigace.cz ve spolupráci s redakcí Süddeutsche Zeitung zjistila, že Blahož dostal povolení k vývozu mimo jiné u zvířat, jejichž původ je nejasný. Tato zvířata s nejasným původem se díky kontrolám nakonec do Vantary přes Českou republiku nedostala. Reportérům se nepodařilo zjistit, kde se nyní nacházejí.
Vantara, která tvrdí, že zvířata zachraňuje, přitom různé živočichy aktivně shání a platí za ně. Z dokumentů získaných Süddeutsche Zeitung a investigací.cz vyplývá, že Blahož Vantaře za zvířata vzácných druhů vystavil faktury. Podnikatel jednou účtoval společnosti GZRRC, tedy jedné z firem provozujících Vantaru, 237 350 eur (v přepočtu téměř 5,9 milionů korun) a jindy 177 800 eur (skoro 4,5 milionu korun). Obchodník ale tvrdí, že z jeho strany se jednalo o „nekomerční transakce“, a zvířata do Vantary tudíž neprodává. Podle vlastních slov dostává pouze poplatek za poradenství.
Otázku komerčního charakteru řešil na své misi i sekretariát CITES, jenž po indických úřadech požadoval vysvětlení ohledně faktur. Indické úřady tvrdí, že jde o takzvané CIF faktury, tedy faktury za náklady na pojištění a přepravu, které jsou nutné pro jakýkoli dovoz.
Úředníci CITES nebyli s tímto vysvětlením spokojeni a ve zprávě uvedli, že faktury „se zdají být v rozporu s tvrzením, že tyto vývozy zahrnovaly pouze výdaje spojené s náklady na pojištění, přepravu a clo“.
„V případě dovozů z Česka má sekretariát obavy, že zúčastněné strany mají odlišné chápání provedených transakcí a vystavených faktur,“ píše sekretariát CITES ve zprávě popisující výsledky mise ve Vantaře a vyzval indické úřady k dalšímu vysvětlování.
„Příslušné orgány v Indii již byly o komerčním způsobu získání zvířat vývozcem z naší strany informovány, stále však trvají na tom, že z jejich strany jsou zvířata získávána nekomerčně,“ sdělila redakci investigace.cz mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová. „Od nás nejsou až na výjimky vyvážena zvířata zabavená, zachráněná ani nechtěná, jak deklaruje dovozce, ale exempláře, s kterými se běžně v EU i mimo ni obchoduje – pokud pocházejí z legálních chovů, kde byly odchovány,“ doplnila. Mezi vyvážená zvířata patří například různé druhy želv, hadů nebo drápkatých opiček.
„Zvířata určená k záchraně nelze z podstaty věci nakupovat, takový nákup pouze stimuluje poptávku a v případě vzácných a ohrožených druhů, jako jsou například lidoopi, může vést k nelegálnímu odchytu zvířat z volné přírody a k falšování potřebných dokumentů, což je ve zprávě Sekretariátu také zmíněno,“ podotýká Šůlová.
Indický orgán CITES podle mluvčí Ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí potvrdil, že Vantara splňuje standard zoologické zahrady, jedná se o nekomerční zařízení zaměřené na ochranu ohrožených druhů v rámci záchranných programů, slouží i jako záchranné centrum pro opuštěná a handicapovaná zvířata a je pravidelně kontrolována indickými orgány ochrany přírody. „Dosud tak nevznikl žádný důvod, proč žadatelům na jejich žádost povolení nevydat. Ke všem vyvezeným zvířatům byly doloženy doklady o legálním původu, jde o jedince narozené a odchované v zajetí, a nepocházejí tedy z volné přírody,“ říká Krejčí.
Z Česka do Vantary putovaly různé druhy opic, například kosman trpasličí. Foto: Brian.gratwicke/Creative CommonsPodezřelé přesuny zvířat
Úředníci CITES byli znepokojeni také četnými přesuny zvířat do Indie přes třetí země. Například německý chovatel poslal stovky želv a leguánů do Indie přes západoafrický stát Togo. Pozornost vzbudily také přesuny lidoopů a velkých koček přes Spojené arabské emiráty.
Některá zvířata pocházela ze zemí, v nichž není známý jejich výskyt ve volné přírodě ani žádné chovné programy. Šlo například o gorilu z Haiti, čtyři gepardy ze Sýrie a bonobo – primáta podobného šimpanzovi –, který byl odeslán z Iráku. Tato zvířata se v uvedených zemích běžně nevyskytují.
„Irák není státem, ve kterém se bonobo vyskytuje, a není známý chovem tohoto druhu,“ uvádí zpráva CITES. „Není proto jasné, jak bylo rozhodnuto, že tento exemplář splňuje definici ‚chovaného v zajetí‘.“
„AOPK ČR jako vědecký orgán CITES standardně ověřuje původ dovážených jedinců do ČR komunikací s vědeckým orgánem vyvážející země a vyžaduje potvrzení o tom, že nebyla porušena pravidla Úmluvy CITES. Toto však příslušné indické orgány ve zmiňovaných případech zřejmě neudělaly, a byly proto Sekretariátem vyzvány k vysvětlení těchto konkrétních případů dovozů zvířat do GZRRC,” vysvětluje mluvčí AOPK Karolína Šůlová.
Novináři ze Süddeutsche Zeitung zjistili, že zvířata do Indie putují také například z fiktivních zoologických zahrad ve Spojených arabských emirátech.
Další podezřelý přesun se týká šimpanzů z Demokratické republiky Kongo. V prosinci 2024 tamní nejvyšší úřad CITES povolil vývoz devíti šimpanzů do Vantary. Údajně byli odchováni v zajetí. Odbornice na lidoopy Iris Ho však Süddeutsche Zeitung řekla, že jí není známo žádné zařízení v DR Kongo, kde by se šimpanzi chovali.
Redakce investigace.cz poslala tiskovému oddělení Vantary dotazy ohledně závěrů sekretariátu CITES, to ale do vydání článku neodpovědělo.
Na základní problém, který se Vantary týká, upozorňují ochránci zvířat opakovaně: Vantara mohutně zvýšila poptávku po ohrožených druzích zvířat a otevřela se tak dobrá příležitost pro pytláky a pašeráky.
Autorka článku: Barbora Šturmová
Líbil se vám tento text? Podpořte redakci investigace.cz
The post Záchrana, nebo obchod? Kontrola v největší „záchranné stanici“ světa poukázala na možné porušování pravidel appeared first on investigace.cz.
