Právě dnes by se americká hudební ikona Michael Jackson dožila sedmašedesáti let. Je tak slavný, že někteří jeho fanoušci se ještě ani nenarodili. Jak se z finančně zničené superstar stal nejvýdělečnější zesnulý umělec planety?
Když Michael Jackson v září roku 1996 vystoupil v Česku, byl to pro mnohé diváky životní koncert. A málokdo tehdy tušil, že o pouhých deset let později už bude „Král popu“ v troskách nejen zdravotně, ale také finančně.
Jako puberťák jsem si tenkrát těžko mohl přát zažít lepší cirkus. Těch pár dní v Praze bylo nezapomenutelných.
Na svém bucket listu jsem si mohl postupně odškrtnout: noc v metru mezi bezdomovci, jen abych se dostal do první řady, dobrovolné ušlapání hysterickým davem fanynek a přímý zásah silou 120 tisíc lidí na Letné. Třešničkou na dortu pak bylo setkání se samotným Jacksonem i jeho bodyguardy.
Viděl jsem na vlastní oči, že žádný jeho pohyb na jevišti nebyl tuctový. Dokonale cítil hudbu a dokázal ji vyjádřit tancem tak, jak to uměl jenom on. Tu energii z jeviště popsat neumím.
Vyšší výdělky než živé celebrity
V roce 2024 vydělal Michael Jackson hodně přes šest stovek milionů dolarů – víc než jakákoli žijící celebrita včetně Taylor Swift. Jacksonova pozůstalost inkasovala obří finanční injekci díky prodeji polovičního podílu v jeho hudebním katalogu společnosti Sony Music Publishing. Šlo o největší jednorázový výdělek v historii zesnulých hvězd.
Značka MJ funguje jako stroj na peníze i bez turné, rozhovorů nebo aktivní osobní přítomnosti na sociálních sítích. Na Spotify má Jackson přes 53 milionů měsíčních posluchačů a jeho hudba překonala celkem devatenáct miliard přehrání. To svědčí o trvalé globální poptávce napříč streamingovými kanály.
Výsledkem je, že šestnáct let po smrti generuje Jackson větší výnosy než drtivá většina aktivních hvězd hudebního průmyslu. A nejde o žádný nový trend, neboť od svého skonu vydělal v součtu už přes 3,2 miliardy dolarů, tedy asi 67,3 miliardy korun.
Sám jistě netušil, že největší comeback v dějinách hudebního průmyslu se dá zvládnout i ze záhrobí. Jak je možné, že s takovými výdělky odešel z tohoto světa zadlužený až po uši?
Domácí bankomat
Jedním z jeho nejlepších investičních rozhodnutí byl v roce 1985 nákup hudebního katalogu ATV Music Publishing. Zaplatil za něj 47,5 milionu dolarů a získal tím vydavatelská práva k více než čtyřem tisícům skladeb, včetně asi 250 písní od Beatles, tedy většiny tvorby dua Lennon–McCartney.
Nejde o vlastnictví nahrávek nebo samotné písně. Vydavatelská práva znamenají, že pokud někdo použije danou píseň například ve filmu, reklamě, cover verzi nebo ji zahraje v rádiu, vydavatel inkasuje poplatky – a tenhle katalog je vybíral globálně.
Jackson měl doma v podstatě bankomat, který tiskl peníze pokaždé, když si svět pustil nejen Beatles. Což se dělo denně.
Paul McCartney o prodeji katalogu pochopitelně věděl a měl o něj zájem. Paradoxně to byl právě on, kdo Jacksonovi dříve radil, že investice do hudebních práv je „chytrý byznys“. Když se ale katalog prodával, McCartney nechtěl přeplatit konkurenci, jednal opatrně a promeškal svou šanci.
Jackson měl hotovost, rychlý tým a skutečný zájem. Tím se dostal ke zlatému vejci, které mu dlouhodobě generovalo vyšší desítky milionů dolarů ročně.
Finanční hrubky
Paradoxně mu tenhle skvělý finanční tah nakonec pomohl i zlomit vaz. Katalog s písněmi Beatles totiž Jackson začal využívat jako zástavu a postupně si proti němu půjčoval víc a víc.
Banky mu ochotně otevíraly úvěrové linky, dokud nespadl do dluhové spirály, ze které už bez další monetizace práv nemohl ven. Půjčky kryté katalogem splácel novými půjčkami a začal se v tom topit.
S růstem příjmů zároveň rostly i výdaje. Jackson postupně vybudoval nákladné impérium plné nemovitostí, soukromých letů, exotických zvířat a armády zaměstnanců od kuchařů po osobní kouče pro šimpanze. Jen provoz ranče Neverland ho stál údajně kolem deseti milionů dolarů ročně.
Často nakupoval zbytečnosti a předražené cetky jak smyslu zbavený a jeho chování nápadně připomínalo postavu Bohuša z devadesátkového českého filmu „Dědictví aneb Kurvahošigutntag“. Jen těch zakoupených kolotočů bylo výrazně více.
Právní problémy a mimosoudní vyrovnání, především ta spojená s obviněními ze sexuálního zneužívání, odčerpala další desítky milionů dolarů navzdory tomu, že ho soud všech obvinění nakonec zprostil. Do toho přišla daňová zatížení, neprůhledné řízení osobních financí a zástupy poradců, kteří si víc brali, než pomáhali.
Je fér říct, že Jackson nemyslel jen na sebe a také dával. A hodně dával. Odhaduje se, že za života věnoval na charitu až půl miliardy dolarů, což je doložitelné i v Guinnessově knize rekordů. Peníze posílal na dětské nemocnice, výzkum HIV, vzdělávání i krizovou pomoc do všech koutů planety.
Na vrcholu kariéry mohl mít Michael Jackson podle některých odhadů aktiva v hodnotě až 1,3 miliardy dolarů. V době svého úmrtí ale Jackson dlužil podle různých odhadů mezi čtyřmi sty miliony a pěti sty miliony dolarů. Turné „This Is It“, které mělo finančně zachránit celý aparát, nakonec nestihl zrealizovat.
Smrt jako finanční restart
Když v roce 2009 Král popu zemřel, nechal za sebou nejen šokovaný svět, ale i obří finanční díru. V tu chvíli nastoupili dva muži, kteří ho znali velmi dobře – právník John Branca a hudební manažer John McClain.
Jako vykonavatelé závěti dostali na starost úkol, který by většina správců považovala za neřešitelný. Dostat Jacksona z ekonomického hrobu zpátky mezi nejvýdělečnější značky světa. A povedlo se. Jejich strategie byla prostá. Zbavit se dluhů, monetizovat značku a nepromarnit kultovní sílu jména Michael Jackson.
Udělali několik klíčových kroků. Pozůstalost nejprve v roce 2016 prodala padesátiprocentní podíl v katalogu společnosti Sony/ATV Music Publishing (obsahujícím právě písně Beatles) za 750 milionů dolarů.
V minulém roce následoval již v úvodu článku zmíněný prodej polovičního podílu v katalogu Mijac Music, jenž zahrnuje Jacksonovu vlastní tvorbu. Zbytek katalogu Mijac drží pozůstalost dodnes.
Foto Profimedia
Vedle toho spustili výnosné show jako MJ The Musical na Broadwayi, obnovili merchandising, zajistili si streamovací dohody a licencovali hudbu do reklam, filmů a projektů napříč kontinenty. Kdo z toho profituje?
Z příjmů pozůstalosti se nejdřív hradí správa majetku, právní tým a provoz celé struktury. Zbytek pak směřuje k Jacksonovým dětem – Paris, Princeovi a Bigimu – kteří každý inkasují zhruba osm milionů dolarů ročně jako osobní výplatu.
Peníze jdou přes takzvané subtrusty, což jsou samostatné majetkové fondy, které vyplácejí finance postupně podle pravidel stanovených v závěti. Doživotní rentu má zajištěnou i Jacksonova matka Katherine.
Nicméně hlavní část dědictví je stále zablokovaná kvůli dlouhému sporu s americkým daňovým úřadem IRS. Jádro neshod je v tom, jakou měla Jacksonova pozůstalost hodnotu v den jeho smrti. Rozdíl mezi odhadem správců a představou daňového úřadu totiž dělá stovky milionů dolarů.
Gone too soon
S trochou cynismu lze na závěr říct, že se po smrti stal ideálním podnikatelem: nediskutuje, nerozhazuje, neprudí. Jen těžce vydělává.
I po šestnácti letech zůstává vliv Michaela Jacksona bezkonkurenční. Jeho jméno stále generuje nejen nostalgii, ale i monumentální finanční hodnotu. Posmrtné impérium rozhodně patří k nejvýdělečnějším v dějinách showbyznysu.
Tim Buckley kdysi prohlásil: „S hudbou můžeš snít… odnese tě jinam a vytvoří nový svět.“ Michael to sice během života finančně pokazil, ale stihl vytvořit nový svět pro stovky milionů lidí. Jeho potomci se dnes mají královsky. A pro mě zůstává navždy Králem popu.
The post Zadlužený génius, posmrtný miliardář. Co způsobilo finanční restart Krále popu? appeared first on Forbes.
