Bude to akce v naprosté izolaci – kardinálové odevzdají veškerou elektroniku, Vatikán ruší mobilní signál i chrání oblast proti dronům. Začíná konkláve a mezi kandidáty na nového pontifika je i jméno kardinála Michaela Czerného, rodáka z Brna.
Je to bezesporu nejsledovanější volba papeže v historii. Už proto, kolik má dnes svět, na němž se téměř 1,5 miliardy lidí přímo hlásí ke katolické církvi, technologických možností volbu sledovat.
Naopak 133 kardinálů z celkových 180, kteří se účastní letošního konkláve, aby zvolili nástupce nedávno zemřelého oblíbeného papeže Františka, nebudou mít technologické možnosti v době volby žádné.
Vatikán oznámil, že v souladu s pravidly konkláve (z latiny – s klíčem, pod klíčem nebo volně přeloženo pod zámkem, odkazujícím na fakt, že sbor kardinálů má příštího papeže zvolit v naprosté izolaci před okolním světem, aby jejich rozhodnutí mohl ovlivnit pouze Bůh a nikdo další) letos přistoupí k inovaci – použije nejmodernější rušičky mobilního signálu v celém okolí Sixtinské kaple, v níž konkláve probíhá, a deaktivuje tak přítomným kardinálům jejich mobilní zařízení.
Zároveň musejí volitelé odevzdat všechna svá elektronická zařízení umožňující jakoukoli komunikaci s vnějším světem. Z bezpečnostních důvodů pak budou na Svatopetrském náměstí instalovány také detektory kovů a vůbec poprvé v historii též obranný systém proti dronům.
Oproti středověku už sice konkláve není tak „velmi tajné“, o jeho průběhu se ví i díky informacím z médií dost, přesto toto shromáždění stále obklopuje přímo posvátná úcta všech věřících.
I proto, že proces volby kardinálů, kteří vybírají příštího pontifika, kopíruje dodnes složitá pravidla, která mají kořeny až ve středověku. Součástí je i složení slibu tzv. „absolutního a věčného tajemství“ ohledně procesu té které konkrétní volby.
Ovšem už samotný fakt, že 133 mužů volí v přísné izolaci v centru renesančního klenotu od Michelangela Buonarrotiho toho jednoho ideálního kandidáta ze svého středu na jednom místě tak dlouho, dokud není nový papež zvolen, samozřejmě budí v 21. století velkou pozornost.
Úplný výpadek mobilního signálu bude zahájen hodinu a půl předtím, než se kardinálové odeberou do Sixtinské kaple. Samotné volbě ještě předchází mše mimo jiné s prosbami za „dobrý úsudek, soustředěnou mysl a správné rozhodnutí“.
Jak uvedla italská státní televize RAI, všech 133 kardinálů, kteří budou hlasovat o Františkově nástupci, již dorazilo do Říma. Informaci už potvrdil i Vatikán.
V minulosti se totiž hned několik volitelů konkláve účastnit nemohlo, protože se jim po smrti papeže nepovedlo do Říma dorazit včas.
Oproti středověku už sice konkláve není tak „velmi tajné“, přesto toto shromáždění stále obklopuje přímo posvátná úcta všech věřících.
A kdo bude nástupcem Františkovým, koho nakonec ohlásí slavný bílý kouř nad Sixtinskou kaplí a slovutné zvolání Habemus Papam – Máme papeže? Komentátoři často zmiňují možnost zvolení prvního papeže z Afriky či Asie, což by po zemřelém Jorgem Mariu Bergogliovi, prvním americkém papeži, byl další pontifik neevropského původu (jakkoli měl papež František v rodě předky italské).
Afrika má však v konkláve stále poměrně málo zástupců, jen dvanáct procent (nepoměr oproti pětině všech pozemských katolíků, kteří žijí v Africe: 281 milionů afrických katolíků představuje skutečně pětinu všech světových věřících hlásících se k římskokatolické církvi. Podle údajů Vatikánu žije jen v Demokratické republice Kongo, politicky mimochodem jedné z nejméně stabilních zemí na světě, přes 55 milionů věřících.)
A jakkoli podle řady údajů reálně římskokatolické církvi ubývají věřící nejrychleji právě v Evropě, evropských kardinálů je v konkláve oproti tomu přitom pořád přes padesát procent. Ani mnozí evropští kardinálové se ovšem netají tím, že by si znovu přáli papeže „ze zámoří“, nejspíše tedy z Afriky, či dokonce z Asie.
Mezi africkými kardinály je nejčastěji skloňováno jméno Petera Kodwo Appiaha Turksona z Ghany, Fridolina Ambongo Besungua z konžské Kinshasy, mluví se i o Robertu Sarahovi z Guineje. Tito duchovní jsou však vesměs velmi konzervativní, například se často vymezují proti menšinám a stejnopohlavním párům, což je v příkrém rozporu s odkazem zemřelého papeže Františka.
Mezi favority však zaznívají i další jména. V uplynulých dvou týdnech se častěji mluvilo o některých kardinálech z Maďarska, Rakouska, Itálie či Kanady.
Zejména poslední jmenovaný budí velkou pozornost i v Česku. Jakkoli Česká republika letos v konkláve svého zástupce nemá, možnost volit a být zvolen má i kardinál Michael F. Czerny, narozený 18. července 1946 v Brně.
Právě kanadský římskokatolický duchovní narozený v poválečném Československu, muž s pozoruhodným životním příběhem, patří ke kandidátům, kteří bývají nejčastěji spojováni s mandátem papeže Františka.
Czerny je členem kanadské enklávy Tovaryšstva Ježíšova, jezuitského řádu, z něhož pocházel i papež František. V roce 2010 se stal členem papežské rady pro lidská práva, šest let poté byl jmenován tajemníkem vatikánské sekce pro migranty a uprchlíky, což bylo téma papeži Františkovi mimořádně blízké, a v roce 2019 jej papež František vysvětil na biskupa a jmenoval kardinálem.
Od roku 2022 měl Czerny na starosti dikasterium, tedy vatikánskou obdobu jakéhosi ministerstva, pro migraci, životní prostředí, rozvoj a sociální spravedlnost.
Foto Profimedia
Jak upozornil portál ČT24, Česká televize právě dokončuje dokument s názvem Michael Czerny – kněz s židovskými kořeny od režiséra Martina Reinera, kde upozorňuje na pozoruhodný životní příběh tohoto duchovního.
Jeho matka, pokřtěná katolička s židovskými předky, byla během druhé světové války kvůli svému původu odvlečena do koncentračního tábora, kde strávila dvacet měsíců. Otec se s matkou během její internace v Terezíně odmítl rozvést, a tak strávil posledních osm měsíců války v táboře nucených prací v Postoloprtech.
Válku oba manželé přežili: rok po válce se jim narodil syn Michael a hned nato druhý syn, Robert. Po komunistickém převratu v roce 1948 Československo všichni opustili a usadili se v Kanadě. Mateřštinou obou dětí je čeština, s rodiči mluvili i německy, v Kanadě, kde se usadili ve frankofonním prostředí, se všichni naučili francouzsky a následně německy.
Matka byla umělkyní, sochařkou a výtvarnicí. Rodina později věnovala tři její portrétní busty, včetně portrétu syna Michaela, do Terezínského muzea. Ani jako kardinál Michael Czerny na svůj původ nezapomněl.
„Člověk se nemůže vrátit zpět, ale může si a měl by něco z té zkušenosti nést s sebou dál. O tom jsem jako katolík s židovskými kořeny přesvědčen,“ říká v připravovaném dokumentu Czerny.
Třeba bílý kouř nad Vatikánem brzy zvěstuje právě jeho zvolení. Uvidíme.
The post 133 kardinálů bez signálu, rodák z Brna i barva kouře. Ve Vatikánu začíná konkláve appeared first on Forbes.
