Česká národní banka není jen strážcem inflace, ale také aktivním investorem. Sází na akcie, nakupuje zlato a nově má v devizových rezervách i kousek expozice v kryptu. V prvním pololetí se přitom propadla do jedné z největších ztrát v historii, přesahující sto miliard korun. Je to problém?
Ztráta převyšující sto miliard korun je hausnumero, které v titulcích vypadá hrozivě. Jenže jakmile se na něj podíváte optikou toho, jak centrální banka skutečně funguje, je to spíš účetní výkyv než ekonomická katastrofa.
Devizové rezervy nejsou peníze daňových poplatníků. Vznikají tak, že ČNB za nově vytvořené koruny nakupuje cizí měny. Tyto prostředky jsou pak investovány do zahraničních aktiv, například do státních dluhopisů nebo akcií. Zároveň jsou nově emitované koruny řízeně stahovány z trhu tak, aby nenarušily cenovou stabilitu. Zisky ani ztráty z této činnosti veřejnost přímo nepocítí.
Primárním cílem centrální banky není tvořit zisk, protože nefunguje jako běžná firma. Jejím úkolem je především hlídat inflaci a stabilitu měny. Pokud tedy ČNB vykáže ztrátu za určité období, je to podobné, jako když vaše investice dočasně ztratí na hodnotě. Dokud ji neprodáte, o nic reálně nepřijdete. Je tu ale jeden zásadní rozdíl, ke kterému se ještě dostaneme – investiční horizont.
Ztráty jsou běžné i u jiných centrálních bank a samy o sobě nepředstavují existenční zádrhel, pokud nejsou dlouhodobé a neoslabují důvěru veřejnosti v instituci.
Jak velkou část z rezerv vlastně akcie zaujímají? „Podíl akcií na celkových devizových rezervách byl k 31. březnu 2025 na úrovni 22,8 procenta a v následujících letech se plánuje jeho postupné navýšení až ke 30 procentům. Zároveň se dál zvyšuje váha amerického akciového trhu v rámci našeho portfolia,“ říká Jakub Holas, ředitel odboru komunikace ČNB.
Jedny z největších rezerv na světě
V čem se Česká národní banka od většiny ostatních centrálních bank liší, je právě míra investičního apetitu. Zatímco mnohé instituce zůstávají při zemi, ČNB se pod novým vedením vydala cestou výrazně aktivnějšího investičního přístupu.
Zmíněný třicetiprocentní podíl akcií je výrazně nad světovým průměrem. Většina centrálních bank se drží hluboko pod touto hranicí, často pod deseti procenty. Podobně významným investorem do akcií jsou například centrální banky ve Švýcarsku nebo v Izraeli.
„ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla, který je ve funkci od 1. července 2022, změnila strategii v oblasti správy devizových rezerv. Postupně navyšujeme podíl akciových investic a zároveň dochází k průběžným nákupům zlata,“ vysvětluje Holas.
Vyšší podíl akcií znamená vyšší očekávaný výnos, nicméně také vyšší volatilitu. Nejedná se však o nahodilé experimenty, což dokazuje i přístup k dalším rezervním aktivům, například ke zlatu.
„Zlato se hodí do velkého portfolia kvůli diverzifikaci. K 30. červnu letošního roku ČNB vlastnila již 62 tun zlata,“ říká Holas. Podle něj je cílem vlastnit sto tun do roku 2028. Centrální banka je konzervativním investorem, který na cenu zlata nespekuluje. Drahý kov nakupuje postupně na základě takzvaného efektu průměrování nákupní ceny.
Tato metoda umožňuje snížit riziko špatného načasování a je běžná u velkých portfolií. Celkově tak ČNB kombinuje tradičně konzervativní rámec s odvážnějšími prvky, které mají potenciál zlepšit výnos bez toho, aby ohrozily stabilitu.
„ČNB spravuje devizové rezervy, které dosahují jedné z nejvyšších hodnot na světě v poměru k HDP. Změnou strategie jsme zvýšili očekávaný výnos aktiv. A vzhledem k nekonečnému investičnímu horizontu by tyto kroky měly do budoucna dostat ČNB z kumulované ztráty,“ dodává Holas.
Investovat až na věky věků. Amen
Jedním z největších luxusů, které centrální banka má (kromě možnosti tisknout si vlastní peníze), je fakt, že na konec svého investičního horizontu ani nedohlédne. Zatímco běžný investor řeší, co bude příští kvartál, příští rok nebo v důchodu, ČNB si může plánovat výnosy klidně na věčnost.
„Do aktuální reportované ztráty se promítá kombinace více faktorů. V současnosti je významným důvodem pohyb kurzu koruny vůči americkému dolaru,“ říká Jakub Holas z ČNB. „Vzhledem k nekonečnému investičnímu horizontu se ale soustředíme na dlouhodobou výnosnost devizových rezerv,“ dodává Holas.
Co to znamená v praxi? Že ČNB může držet dolary, akcie nebo zlato i přes dočasné cenové výkyvy. Nemusí prodávat ve špatnou chvíli. Nemusí skládat účty investorům. Nemusí ani plánovat, co bude dělat po šedesátce, protože pokud nenastane nějaký zásadní politický či ekonomický zvrat, je tu s námi prostě navždy. Až do skonání světa.
Nebo do skonání české koruny tím, že bychom v tuzemsku přijali euro. Pak by centrální banka přišla o možnost řídit vlastní měnovou politiku a držet devizové rezervy podle své strategie, čímž by pravděpodobně odzvonilo agresivnějšímu přístupu v investování do rizikovějších aktiv.
Bitcoin nebitcoin, krypto už v rezervách je
Nedávná zpráva o tom, že ČNB během druhého čtvrtletí nakoupila akcie kryptoměnové burzy Coinbase za více než osmnáct milionů dolarů, vzbudila pozornost i ve světě. Na první pohled to vypadá jako radikální posun ke kryptu, ve skutečnosti jde o důsledek strategie, která je vše, jen ne divoká.
„Česká národní banka spravuje devizové rezervy prostřednictvím takzvané pasivní správy, která spočívá v co nejpřesnějším kopírování vývoje předem stanovených akciových indexů,“ vysvětluje Holas. Mezi tyto indexy patří například S&P 500, MSCI Euro, FTSE 100 nebo japonský Nikkei 225.
Právě zařazení akcií Coinbase do indexu S&P 500 v letošním roce způsobilo, že se tato americká kryptoměnová burza automaticky objevila i v portfoliu ČNB. „Neprovádíme aktivní výběr jednotlivých titulů a sami nerozhodujeme o zařazení konkrétních akcií. Složení portfolia vychází ze složení příslušných indexů,“ doplňuje Holas.
A co bitcoin jako takový? Tady zatím panuje opatrnost. „Stále platí, co bylo oznámeno v lednu letošního roku. Bankovní rada schválila návrh na provedení analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv. Na analýze se nadále pracuje, jakékoli komentáře jsou tudíž v tuto chvíli předčasné,“ uzavírá Holas.
Guvernér Aleš Michl ale dává stále častěji najevo, že směřování banky vidí moderněji než jeho předchůdci. „Potřebujeme ČNB technologicky posunout. Zajímá mě technologie a diverzifikace portfolia naší banky. Na aktivech máme 130 miliard eur, nakupujeme zlato i akcie a chceme, aby po nás něco zůstalo veřejnosti. Až přijde nové vedení, aby mělo lepší výchozí podmínky, než jsem měl já sám. Nízkou inflaci, dobře diverzifikovaný majetek a racionálně fungující rozpočet centrální banky,“ řekl před několika dny Michl pro ČT24.
The post ČNB hlásí ztrátu přes sto miliard korun a novou pozici v kryptu. No a co má být? appeared first on Forbes.
