Rusové shánějí osobní údaje tisíců lidí, jež považují za Putinovy nepřátele. Tato data pak zveřejňují na internetu s cílem podnítit davy prezidentových příznivců, aby „nepřátele“ obtěžovali a psali jim nenávistné zprávy. Tomu se říká doxing a na „doxovací Wikipedii“ jsou uvedena jména z mnoha zemí včetně Slovenska, České republiky a Maďarska, jak popsali novináři z webu VSquare.
Katerynin manžel Oleksij (jména byla změněna) se v prvních dnech války dobrovolně přihlásil do ukrajinské armády. Kateryna má stále v paměti jeho odchod z domova v uniformě, kterou předtím nikdy nenosil, a s batohem vypůjčeným od kamaráda.
O několik měsíců později spolu mluvili naposledy. Poté se jejich kontakt přerušil. Po nějaké době Kateryna obdržela oficiální informaci: Oleksij zmizel na frontě.
Kateryna nic nezveřejnila. Spolu s dalšími rodinami se v tichosti snažila získat další zprávy o jednotce svého muže: „Časem jsme už měli jména celé brigády, porovnávali jsme místa zmizení, kontrolovali souřadnice,“ řekla novinářům.
Pátrání však skončilo bezvýsledně.
Na Facebooku Kateryna narazila na Oleksijovu fotografii, kterou nahrála neznámá žena. V popisku pod fotkou se rusky píše, že muž je hledaný. Kateryna dotyčné napsala: „Odkud znáte mého muže? Proč zveřejňujete jeho fotografii na internetu? Proč je hledaný?“
Nato účet neznámé okamžitě zmizel.
O týden později zaznamenal syn Kateryny a Oleksije výhrůžky po telefonu. „Už vám nezbývá moc času, Ukronáckové.“ „Brzy si pro vás přijdeme, buďte opatrní.“
Všechny vzkazy byly napsané v ruštině a pokaždé přicházely z neznámého čísla.
Dnes je Kateryna přesvědčená, že její manžel je už tři roky v ruských věznicích. Nemá s ním žádný kontakt.
Proč jí i synovi ale někdo vyhrožoval? Kateryna nezná odpověď. Ví však, že nebyla jediná, komu se něco takového stalo. Podobnou situaci zažily stovky rodin ukrajinských vojáků.
Kateryna a další jsou oběťmi doxingu. Jde o techniku stalkingu, kterou Rusové používají k získávání a zveřejňování soukromých informací na internetu za účelem zastrašování nebo obtěžování obětí. Municí při těchto útocích může být adresa bydliště, telefonní číslo, pracoviště nebo jiné citlivé údaje.
Tyto aktivity donedávna doprovázely boje na ukrajinské frontě. Investigace webu VSquare ukázala, jak doxing pronikl i na internet ve střední Evropě.
Psychologická válka
Na sociálních sítích v Ukrajině se denně objevují nové příspěvky s prosbou o pomoc. Všechny se zdají být podobné:
„Už pět dní nejeví známky života.“
„Je nezvěstný a nemáme o něm žádné zprávy.“
„Pomozte ho najít.“
Příbuzní zveřejňují fotografie, jména, příjmení, data narození, čísla jednotek, místa posledního kontaktu.
Pro rodiny představují podobná oznámení často poslední možnost, jak nalézt blízkého. Pro Rusy jsou naopak cennými informacemi. Mohou sloužit jako zpravodajské materiály a napomoci budoucímu psychologickému nátlaku.
Podle Mykoly Balabana, zástupce vedoucího Centra strategické komunikace Ukrajiny (Stratcom), je doxing jedním z klíčových nástrojů ruské informační a psychologické války. Jeho cílem je vytvořit atmosféru strachu a oslabit morálku obyvatelstva.
Potvrzuje to i Maria Pavena, specialistka ukrajinské vlády na pátrání po pohřešovaných osobách ve středních a severních oblastech Ukrajiny. Pavena denně pracuje s rodinami, jež ztratily kontakt se svými blízkými, pomáhá jim získávat informace a radí, jak v obdobných situacích reagovat.
„Podvodníci našli kontakt na jednu ženu na sociálních sítích a požadovali po ní 15 000 dolarů,“ řekla novinářům VSquare. „Vyhrožovali jí, že pokud nezaplatí, její příbuzný, který je v zajetí, stráví noc nahý venku. Jako důkaz poslali video. Když jim řekla, že takové peníze nemá, kontakt ustal,“ dodala.
Co lze v takové situaci dělat? „Jediným účinným opatřením je celou záležitost okamžitě nahlásit na policii,“ doporučuje Maria Pavena.
Na policii se však s vydíráním obrátí jen málo obětí doxingu. „Vědí, že to jejich situaci nezlepší. Jediné, v co někteří z nich doufají, je to, že pachatele později postihne trest.“
Najdi své
V květnu 2022 zahájila moderátorka Kateryna Osadcha společně s televizí 1+1 v Ukrajině projekt „Najdi své“. Jde o pomoc při hledání lidí z frontové oblasti, s nimiž bylo přerušeno spojení. Iniciativa funguje na internetu a v televizi: každý den mohou diváci vidět fotografie těch, po nichž pátrají jejich rodiny. Projekt se však zaměřuje výhradně na civilisty.
Po spuštění oficiálního kanálu na Telegramu a bota s názvem „poshuk_znyklych“ (v překladu „hledání pohřešovaných osob“), jenž zveřejňuje profily pohřešovaných civilistů, se na ukrajinském internetu začaly objevovat i neoficiální stránky shromažďující informace také o vojácích. Jednou z nich byla (dnes již nefunkční) s botem na Telegramu propojená poshuk.space, která se vydávala za oficiální stránky moderátorky Osadcha. Bot vybízel k zadávání skutečných údajů o pohřešovaných vojácích.
Valeria, respondentka polského média FRONTSTORY, jejíž manžel zmizel během války v roce 2023 a ona po něm mnoha způsoby pátrá, použila jinou podobnou stránku: Wartears[.]org. „Pro nahlášení pohřešované osoby bylo třeba zadat jméno a datum narození a pak popsat, jaký byl poslední kontakt. Stránka slibovala, že nás upozorní, jakmile budou k dispozici nové informace, ve skutečnosti jen shromažďovala údaje o manželovi. Nikdo mě nekontaktoval. Na stránce se objevila pouze fotografie mého muže a jeho osobní údaje.“
Služba Wartears byla spuštěna v květnu 2022 v ruštině, ukrajinštině a angličtině. Zveřejňuje seznamy vyměněných válečných zajatců a zprávy z fronty. Podle tvůrců databáze obsahuje údaje o 125 000 ukrajinských veteránech.
Databáze je ale přinejmenším bizarní. Čísla o pohřešovaných ukrajinských vojácích jsou totiž ověřena na základě prohlášení Sergeje Šojgua, někdejšího Putinova ministra obrany a nyní tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace, některé ukrajinské jednotky pak Wartears přímo označuje za „nacionalistické skupiny“.
Podle ruských médií stojí za projektem Wartears jistá Dina Šubina. Nicméně na internetu nejsou žádné informace o její kariéře, místě původu ani o jejích aktivitách.
Kdo tedy za stránkou ve skutečnosti stojí?
Novináři FRONTSTORY zjistili, že Wartears byla zaregistrována na jméno Rusa Olega Makarova. Tento muž se profesionálně zabývá kybernetickou bezpečností a v ruských médiích vystupuje jako expert na používání bojových dronů. Mimo to provádí zájemce při prohlídkách moskevských krytů z druhé světové války. Před dvěma lety vystupoval v pořadu Vladimira Solovjova, vrchního propagandisty Kremlu, a to jako organizátor vojenského fóra podporovaného ruským ministerstvem obrany.
Zastrašovací SMS
Od roku 2022 se osobní údaje používají také k masovému rozesílání SMS zpráv z frontové linie. Což je jeden ze způsobů, jak Ukrajince demoralizovat a vyvolávat paniku. Když se telefony ukrajinských vojáků nacházejí v blízkosti fronty, ruské služby zachytí data z jejich telefonů a použijí je k zasílání výhrůžek jejich rodinám.
Rusko tímto způsobem útočí i na zahraniční dobrovolníky bojující na straně Ukrajinců.
Na Redditu se proto objevují příspěvky v angličtině, v nichž se ti, kdo plánují vstoupit do ukrajinské armády, ptají, jak minimalizovat riziko úniku dat na internet.
Obavy mají oprávněné. Jedním z klíčových nástrojů psychologického působení v této válce je webová stránka ForeignCombatants.
Wikipedie očerňování
Na první pohled stránka připomíná Wikipedii. Ve skutečnosti se jedná o databázi, která obsahuje soukromé informace o stovkách lidí z celého světa. Spojuje je to, že nějakým způsobem podpořili Ukrajinu. Mimo jiných jsou zde zveřejněny údaje o 61 občanech Polska a o polských organizacích, stejně jako profily státních příslušníků z České republiky, Slovenska, Maďarska a dalších zemí světa.
O službě informoval letos v dubnu server OKO.press. Většina údajů včetně fotografií pochází z otevřených zdrojů, především ze sociálních sítí.
Polským profilům na seznamu dominují dobrovolníci, novináři a politici. V databázi jsou například šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza Roman Imielski, generál Rajmund Andrzejczak, poslankyně Evropského parlamentu za stranu Právo a spravedlnost (PiS) Małgorzata Gosiewska nebo bývalý polský velvyslanec v Ukrajině Bartosz Cichocki. Objevil se tam i varšavský primátor Rafał Trzaskowski po své návštěvě Kyjeva v lednu 2023.
Spolu s Trzaskowským byly profily na této stránce vytvořeny rovněž pro primátora Bratislavy Matúše Valla, bývalého primátora Prahy Zdeňka Hřiba (jeho profil již zmizel) a primátora Budapešti Gergelyho Karácsonyho, pravděpodobně kvůli jejich návštěvě Kyjeva. Administrátoři přidali fotografii z vlaku se všemi primátory a k tomu jejich individuální fotografie s primátorem Kyjeva Vitalijem Kličkem.
Vůně aristokracie a propagandy
ForeignCombatants je dílem profesionálů. V červnu 2022 zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí na Facebooku příspěvek, v němž odhalilo, že tuto databázi zahraničních žoldnéřů a dobrovolníků účastnících se operací na ukrajinské straně vytvořily telegramové kanály Rybar a Vatfor. Cílem projektu bylo „přesvědčit žoldnéře, aby se vzdali své role kanónenfutru, a ukázat jim, že ukrajinské úřady s nimi zacházejí jako s pěšáky na jedno použití“.
Rybar je proruský kanál, který má více než 1,2 milionu odběratelů. Zveřejňuje podrobné vojenské zprávy a mapy bojů, stejně jako souřadnice pozic ukrajinských ozbrojených sil a ukrajinských strategických objektů.
Podle nezávislého ruského listu The Bell má Rybar zřejmě vazby na ruské tajné služby. The Bell zjistil totožnost jednoho z autorů kanálu. Jmenuje se Denis Ščukin a sám sebe označuje za „politického stratéga“ a „představitele staré aristokracie“. Ve skutečnosti se jedná o čtyřiačtyřicetiletého moskevského programátora.
Dalším autorem Rybaru je Michail Zvinčuk, bývalý zaměstnanec tiskového týmu ruského ministerstva obrany. Oba muži jsou spojováni s Agenturou pro výzkum internetu neboli legendární trollí farmou Jevgenije Prigožina, zakladatele Wagnerovy žoldácké skupiny, který v roce 2019 poskytl kanálu finanční prostředky.
Dnes kanál vydělává na reklamě a zveřejňování „příspěvků od ověřených zákazníků“. Ceny se pohybují od 200 tisíc rublů (skoro 50 tisíc korun) za příspěvek. Kanál má smlouvy mimo jiné s Russia Today a anonymní sítí Z-channel, spojenou se Sergejem Kirijenkem, prvním náměstkem šéfa Putinovy administrativy.
Mezi Moskvou a Bratislavou
Co mají společného web Wartears, jenž shromažďuje údaje o ukrajinských vojácích a jejich rodinách, doxovací stránka ForeignCombatants podobná Wikipedii a telegramové kanály podporující Kreml?
Tvoří součást infrastruktury informační války Kremlu. Již v roce 2023 označil americký Pentagon tyto struktury za projekty ruské operace shromažďující údaje o ukrajinských vojácích a jejich rodinách.
Pátrání po doxingových stránkách zavedlo novináře VSquare na Seychely a do Bratislavy.
Domény ForeignCombatants a Wartears (obě vznikly během jednoho týdne v roce 2022) hostuje seychelská společnost Safe Value Limited, jejíž jediná cesta na internet vede přes moskevské společnosti Storm Networks a StormWall.
„To spolu s dalšími ukazateli silně naznačuje, že tyto subjekty jsou pravděpodobně řízeny jedním rozhodovacím centrem,“ řekl novinářům expert ze společnosti DomainTools zabývající se kybernetickou bezpečností.
Storm Networks je jednou z několika vzájemně propojených společností kolem značky StormWall, jejíž ochrannou známku vlastní společnost Storm Systems. Ta ve svých záznamech uvádí adresu takzvaného inkubátoru Skolkovo, přesněji řečeno sankcionovaného ruského centra známého jako kremelská „technologická dílna“. Odborníci ze společnosti DomainTools mají podezření, že složitý systém propojení může záměrně sloužit k udržení zdání, že StormWall nemá vazby na Rusko.
Na Slovensku je StormWall registrována od roku 2017. Její bratislavské sídlo kontrastuje s moderním obrazem, který o sobě prezentuje na internetu. Nachází se na okraji obce Podunajské Biskupice, což je městská část Bratislavy vedle polí a luk. Uprostřed dne, kdy společnost navštívil reportér z Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK), v kanceláři nikdo nebyl. Podle slovenských záznamů měla loni tržby ve výši 1,5 milionu eur (téměř 37 milionů korun).
Jedna ze společností kolem StormWall – Russian Storm Systems – poskytovala hosting také pro NewsFront, ruský propagandistický web působící v desítce evropských zemí.
Za společností StormWall s.r.o. stojí dva ruští podnikatelé: Ramil Chantimirov a Alexej Šijan. Podle údajů z oficiálních slovenských evidencí mají oba majitelé od května 2025 nahlášený trvalý pobyt v Bratislavě.
Chantimirov je absolventem petrohradské obchodní školy a působí v oblasti kybernetické bezpečnosti. O Šijanovi, který je na veřejnosti méně viditelný, se toho moc neví; v minulosti pracoval pro ruské ministerstvo hospodářského rozvoje.
Reportéři požádali společnost StormWall a také Ramila Chantimirova, aby jim sdělili, jaký je vztah mezi výše popsanými firmami. Do doby zveřejnění tohoto textu odpověď neobdrželi.
Doxing
Doxing představuje výzvu pro právní systémy. Novináři se ptali polských, českých a slovenských institucí, jak k tomuto problému přistupují.
Polské ministerstvo spravedlnosti vysvětluje, že podle polského práva doxing není samostatným trestným činem. Může však být klasifikován jako stalking, pomluva nebo nezákonné získávání informací. Nejčastějšími kroky v těchto případech jsou zahájení trestního řízení, zajištění údajů na internetu, uložení pokuty a v některých případech zákaz kontaktu nebo příkaz zdržet se určitých činností.
V českém právním řádu pro doxing rovněž neexistuje samostatné trestní ustanovení. „Jde o čin, který může mít různorodou povahu,“ vysvětluje Hana Malá z odboru komunikace Ministerstva vnitra ČR. „Právní kvalifikace proto pokaždé závisí na konkrétním případu: může jít o trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému, porušení tajemství předávaných informací nebo porušení předpisů RODO (za jejich dodržování odpovídá Úřad pro ochranu osobních údajů, pozn. red.).“
Podobně reaguje i slovenská policejní mluvčí Martina Sláviková.
V odpovědi zdůrazňuje, že pojem „doxing“ není součástí slovenského trestního zákoníku, avšak jednání tohoto typu – v závislosti na jeho rozsahu a důsledcích – může být klasifikováno mimo jiné jako nebezpečné elektronické obtěžování nebo porušování práv jiných osob.
Sláviková dodává, že policie nevede o doxingu samostatné statistiky. Tyto případy jsou evidovány v rámci jiných kategorií trestné činnosti.
The post Doxing: Když se osobní data stanou ruskou zbraní appeared first on investigace.cz.
