Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu

V průběhu několika let uplynulých od začátku války v Ukrajině investovala ruská státní nadace na podporu práv Rusů v zahraničí Pravfond desítky tisíc eur do právnických služeb ruským občanům v Česku. Mezi příjemci byli i lidé obvinění z terorismu, špionáže nebo hackerské činnosti. Investigace.cz spolu s dalšími 27 partnerskými redakcemi získala přístup k souboru uniklé korespondence i dokumentů Pravfondu a prozkoumala žádosti o granty, stejně jako komunikaci s nimi související.

Šéf ruských krajanů

Koncem ledna 2023 obdržel Alexandr Stěpanov od českého ministerstva vnitra dopis o vyhoštění. Měl měsíc na to, aby se sbalil a odstěhoval ze země, kde prožil skoro šestnáct let. Stěpanov působil od roku 2018 jako předseda Koordinační rady ruských krajanů žijících v ČR, tedy kremelské instituce, která šíří v Česku propagandu. Podle české kontrarozvědky BIS představoval pro zemi bezpečnostní riziko.

Alexandr Stepanov, bývalý předseda Svazu Rusů v České republice, byl podle Bezpečnostní informační služby (BIS) považován za bezpečnostní riziko | Zdroj: Facebook A. Stepanova

„V několika obsáhlých, mnohastránkových dopisech, jež mi byly zaslány, není uvedeno nic konkrétního, ani odůvodnění tohoto rozhodnutí. Pouze to, že jsem osobou, která představuje hrozbu pro bezpečnost českého státu,“ popisuje Stěpanov v mailu, který 9. února 2023 v reakci na obdržený dopis zaslal Pravfondu. „Dále se uvádí, že informace jsou tajné a nejsou předmětem diskuse. Jediné, co se dá vyčíst z posledních čtyř řádků osmi stránek, je to, že jsem se často setkával s pracovníky ruského velvyslanectví (kteří byli vyhoštěni),“ pokračuje popis úřední obsílky. V předmětu Stěpanova mailu stálo „Lidská práva v Česku“.

Stěpanov se proti rozhodnutí českých úřadů chtěl bránit. Ve svém dopise žádal Pravfond o finanční podporu, kterou by využil k zaplacení nákladů na advokáta. „Mým jediným zdrojem příjmu je důchod, ten si však nemohu z Ruska nechat zaslat. Pošta a finanční převody z České republiky do Ruska a zpět jsou pozastavené,“ píše ve stejném mailu. 

Z dokumentů, jež máme k dispozici, vyplývá, že v průběhu roku 2023 získal Stěpanov finance na úhradu služeb svého právníka v celkové hodnotě 15 800 dolarů, v té době tedy přes 350 tisíc korun. 

Městský soud v Praze se pak v květnu 2023 Stěpanova zastal – směl v Česku zůstat. Soud uvedl, že „neurčitost tvrzení zpravodajské služby mu znemožňuje učinit si představu o věrohodnosti poskytnutých informací“. Tajná služba totiž odmítla objasnit, jak na důkazy proti Stěpanovovi přišla. Podle BIS se podílel na „ruských krajanských aktivitách, jež směřovaly k podpoře státních zájmů režimu Vladimira Putina“. Komise ministerstva, která o vyhošťování rozhoduje, podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ten ji ale označil za neodůvodněnou. 

Stěpanov v mailu Pravfondu připisuje snahu o své vyhoštění české „protiruské hysterii“ a vysvětluje, že se sice aktivně angažuje ve veřejném prostoru, nicméně nikdy žádné zákony neporušil. Připouští však, že „často i na úkor vlastního pohodlí propagoval ruský svět“, pravidelně navštěvoval akce pořádané ruským velvyslanectvím, kde se mimo jiné setkával s českými politiky, účastnil se akcí proti odstranění pomníku maršála I. S. Koněva, ale i prosovětských oslav konce druhé světové války s názvem „Nesmrtelný pluk“. Mimo to, jak v mailu udává, je místopředsedou mezinárodního hnutí Generálové světa za mír (dnes v likvidaci) a členem proruských sdružení Klub českého pohraničí a Českomoravský slovanský svaz. Všechny tyto organizace jsou nástrojem kremelské propagandy, například původně mezinárodní organizace Generálové světa za mír byla v minulosti přímo řízena KGB a zabývala se podporou sovětských zájmů v oblasti zbrojení a zahraniční politiky. 

Informace, které soudu chyběly, aby mohl potvrdit rozhodnutí o vyhoštění Stěpanova, BIS následně poskytla. Soud tak o rok později, v červnu 2024, vyhoštění Stěpanova potvrdil. Stěpanovův zástupce pro Aktuálně.cz uvedl, že se vyhoštěný může bránit kasační stížností, nicméně neví, zda tak hodlá učinit. Jestli se Stěpanov rozhodl podat stížnost vůči rozhodnutí, se redakci nepodařilo zjistit.

Aby mohl za právní zastoupení v Česku zaplatit, musel vyřešit zásadní problém – jak do země dostat peníze od ruského Pravfondu, který je od června 2023 na evropském sankčním seznamu. 

Uniklé dokumenty ukazují, že smlouvu o převodu financí podepsala Stěpanovova dcera žijící v Omsku. Pravfond jí skutečně v květnu 2024 peníze převedl na ruský bankovní účet a zároveň máme potvrzení, že alespoň část grantových peněz přeposlala svému otci do Prahy. 

Využití známých nebo příbuzných v Rusku je oblíbeným způsobem, jak převést peníze tak, aby nebyly dohledatelné evropskými finančními úřady. Z uniklých e-mailů Pravfondu navíc vyplývá, že po začátku války a následně po uvalení sankcí se tento způsob převodu stal běžnou praxí.

Stěpanova zastupovala právní kancelář Rytikov a Utěšený Legal. Viktor Rytikov se na dotaz redakce vyjádřil, že je vázán mlčenlivostí, a proto nemůže komentovat ani fakt, zda Stěpanova zastupoval – jeho jméno je přesto uvedeno jak v rozsudku, tak v prohlášení pro média. Na další dotaz, zda si byl vědom toho, že byl placen z rozpočtu sankcionovaného Pravfondu, redakci odpověděl, že postupoval v souladu se všemi relevantními právními předpisy.

Mgr. Viktor Rytikov a JUDr. Pavel Utěšený, právní zástupci A. Stepanova | Zdroj: Advokátní kancelář Rytikov & Utěšený Legal

Podle České advokátní komory je povinností advokáta zjistit, zda klient nebo osoba ve vlastnické a řídící struktuře klienta nepodléhá mezinárodním sankcím. Pokud ano, musí to advokát nahlásit Finančnímu analytickému úřadu (FAU). Jestliže se však jedná o poskytování právních služeb, přednost má právo na obhajobu a advokát se sankcionovanou osobou či organizací spolupracovat smí.

Estonské úřady řešily podobný případ a podle ředitelky estonského Odboru sankcí a strategické kontroly vývozu Kadri Elias-Hindoalla se taková výjimka vztahuje pouze na obhajobu samotné sankcionované osoby. „Pokud jde o postup, kdy byly prostředky z tohoto fondu použity k úhradě právních výdajů úplně jiné třetí osoby, pak se jednoznačně jedná o porušení sankcí, jak konstatoval i soud zde v Estonsku, a na tuto situaci se žádná výjimka rozhodně nevztahuje,“ podotýká ředitelka odboru.

Novinářka a disidentka

Z dokumentů, jež máme k dispozici, vyplývá, že minimálně od roku 2015 čerpala několik grantů Pravfondu v celkové výši 64 tisíc eur (podle dnešního kurzu je to přes 1,59 milionu korun) i redakce ruskojazyčného pražského týdeníku Pražský telegraf, který vznikl v roce 2002. Šéfredaktorkou novin byla od začátku běloruská disidentka Natalia Sudlianková – Česko ji před měsícem vyhostilo jako agentku ruské vojenské rozvědky GRU. 

Vyjma vedení Pražského telegrafu současně působila v Rádiu Svobodná Evropa a psala i pro další česká média. Sudlianková byla vnímána jako bojovnice za práva Bělorusů a pod pseudonymem Natalia Korneljuk publikovala mimo jiné i články odhalující korupční kauzy spojené s ruskými vysokými úředníky a jejich majetky v Česku. V roce 2011 vydala text, v němž odhalila korupci tehdejšího ministra průmyslu Sverdlovské oblasti.

Šéfredaktorka ruskojazyčného týdeníku Pražský telegraf a spolupracovnice Rádia Svobodná Evropa Natallia Sudlianková byla vnímána jako bojovnice za práva Bělorusů. Česko ji před měsícem vyhostilo jako agentku ruské vojenské rozvědky GRU | Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina

Podle českého novináře Ondřeje Soukupa i novinářů ruského investigativního centra Dossier zároveň patřila k hlavním lobbistům ruského koncernu Rosatom, jenž se v minulosti ucházel o dostavbu jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Nakonec ji česká tajná služba BIS v roce 2025 označila za bezpečnostní riziko, což vedlo k jejímu vyhoštění a zařazení na český sankční seznam jako spolupracovnici ruské vojenské rozvědky GRU. 

Šéfredaktorka Pražského Telegrafu Natalia Sudlianková se zástupci Pravfondu | Zdroj: Pravfond

První grant od Pravfondu získala redakce Pražského telegrafu v červnu 2015, přestože Pravfond za tímto účelem kontaktovala již v roce 2012 – z dokumentů, které má investigace.cz k dispozici, ale není jasné, zda tato žádost o finanční podporu byla úspěšná, či ne. Grant z června 2015 trval jeden rok a činil 20 000 eur, což podle tehdejšího kurzu představovalo přibližně 544 000 Kč. Peníze byly určeny na vydávání legislativní přílohy a také pravidelného sloupku „Ochraň svá práva“, obojí se tematicky týkalo obhajoby práv ruských krajanů v zahraničí.

Redakce si z těchto prostředků rovněž platila právníka, jenž poskytoval právní poradenství ruským občanům žijícím v Česku. V pravidelných reportech pak o obsahu těchto konzultací informovala Pravfond.

V roce 2016 a 2017 následovaly za účelem financování stejného projektu další dva granty, celkem ve výši 20 tisíc eur. V letech 2020 a 2021 dostala redakce grant ve výši 12 tisíc eur ročně, opět na sloupek „Ochraň svá práva“ a právní poradenství. Grantové smlouvy za roky 2018 až 2020 se nám v uniklých dokumentech nepodařilo dohledat. 

Noviny přestaly vycházet v roce 2021, poslední příspěvek na sociální síti VKontakte pochází ze srpna 2023. 

Žadateli o granty Pravfondu byli za redakci Bělorus Michail Čepelov, manžel Sudliankové, tehdy jednatel společnosti PR-aspekt International, která Pražský telegraf vydávala, a jeho syn Denis Čepelov, majitel zmíněné firmy. 

Michail Čepelov byl v letech 2009 až 2020 jednatelem společnosti Pilsen Estates s.r.o, která vlastnila pozemky plzeňských hutí, a také členem správní rady Nadačního fondu Rusko-české smíšené obchodní komory. Otec ani syn Čepelovi nebyli na sankční seznam zařazeni.

Manžel Sudliankové Michail Čepelov a výkonná ředitelka Pražského telegrafu Julia Gucul byli zároveň členy spolku Koordinační rada ruských krajanů. Nejde však o oficiální organizaci pod správou ruských úřadů, nýbrž o její „dvojče“, jež založila Sudlianková v roce 2015. Podle informací novinářů z Pražského Expressu, dalšího ruskojazyčného periodika vydávaného v Praze, se Sudlianková původně ucházela o post předsedkyně ruské státní Koordinační rady místo tehdejší šéfky Ludmily Vondruškové. Když neuspěla, založila vlastní organizaci se stejným názvem. Vondruškova toto chování označila za „spiknutí a zradu“.

O rok později, v květnu 2016, napsal Pravfondu šéf Ruského domu v Mariánských Lázních Sergej Komkov rozhořčený dopis, v němž uvedl, že Sudlianková se snaží rozkolísat skutečnou Radu a záměrně vyvolává spory s představiteli českých a slovenských veteránských organizací. Současně Pravfond požádal, aby s Pražským telegrafem a Sudliankovou přestal spolupracovat. 

Sudlianková odletěla na začátku května do Moskvy. Její e-mailová adresa nefunguje, její manžel ani jeho syn na dotazy redakce do vydání tohoto textu nereagovali. 

Ajťák

V polovině října roku 2023 byl na pařížském letišti zadržen ruský občan Oleg B. (redakce zná jeho identitu). Dlouhodobě žil v Praze, ale pracoval jako IT technik pro českou pobočku francouzské polostátní zbrojovky Thales Group. Francouzská prokuratura ho obvinila z vývoje a šíření ransomwaru Ragnar Locker a založení hackerské skupiny, která tento vyděračský software využívala při cílených kybernetických útocích po celém světě. 

V říjnu roku 2023 oznámil Europol zadržení hackerské skupiny, která stála za ransomwarem, a zablokoval jeho stránky | Zdroj: Europol

Ransomware s tímto názvem se poprvé objevil v roce 2019 a byl známý sofistikovanými metodami infiltrace svých cílů. Útočil především na velké firmy a infrastrukturu různých institucí. Oleg B. se měl podle vyšetřovatelů podílet nejen na vývoji Ragnar Lockeru, ale také na samotných útocích. Skupina se v médiích proslavila útoky mimo jiné na portugalského státního dopravce TAP a izraelskou nemocnici. Napadla však i francouzskou námořnickou firmu CMA-CGM a několik dalších francouzských komerčních firem.

Dopadení hackerské skupiny, o němž informoval i Europol, podle vyšetřovatelů umožnily příspěvky na ruskojazyčném hackerském fóru Exploit, kde se uživatel, kterého policie později identifikovala jako Olega B., ransomwarem chlubil. Samotný Oleg tvrdí, že mail provázaný s tímto uživatelským jménem před deseti lety přestal používat poté, co byl napaden. Svou vinu dodnes popírá. 

První analýza jednoho z počítačů zabavených při domovní prohlídce sice odhalila stopy ransomwaru Ragnar Locker, druhá, provedená o několik měsíců později, však podle Olega B. a jeho právníka Frédérica Belota potvrdila, že šlo o falešný poplach způsobený antivirovým programem. 

Na podporu své neviny dále uvádí, že navzdory svým IT znalostem nebyl vývojářem, ale „devopsem“ (zkratka pro Development a IT Operations) – tedy nevytvářel programy pro společnost Thales, ale staral se o správu IT systémů.

Podle jeho manželky je obyčejný ajťák, který „nemá žádné peníze“ a jeho rodina „bydlí v podnájmu“. „Každý, kdo Olega osobně zná, potvrdí, že spojovat ho s hackery je naprostý nesmysl,“ napsala Jevgenija v telegramovém kanálu, k němuž má redakce přístup, na podporu svého manžela. Zprávu o zadržení Olega chtěla rozšířit na sítích, aby spustila crowdfunding s cílem vybírání peněz na jeho obhajobu. 

Nicméně o měsíc později, v polovině listopadu 2023, do Pravfondu dorazila její žádost o grant ve výši 15 000 eur (tehdy 360 tisíc korun) na pokrytí nákladů na obhajobu. Podle vyjádření samotného Olega B. byla jeho manželka zoufalá a pokusila se oslovit řadu nadací, než se obratila na Pravfond.

„Můj manžel je nyní ve vězení ve Francii a celá moje rodina i přátelé po celém světě vybírají peníze na jeho právníka,“ napsala fondu v listopadu 2023. Pravfond její žádost schválil a v březnu 2024 s ní podepsal dohodu o poskytnutí této částky. Peníze byly převedeny na její účet u ruské Sberbank. 

Jeden z dokumentů, jež poskytla Pravfondu, potvrzuje platbu 7 000 eur na účet jejího kamaráda prostřednictvím černohorské banky Prva Bank. Kamarád pak převedl tuto částku ze zmíněné banky na účet francouzského právníka. Uniklé e-maily obsahují také zprávu od právníků ze stejného měsíce, kteří potvrzují, že faktury byly uhrazeny. „O existenci Pravfondu jsem dodnes neměl žádné povědomí. Nikdy jsem s touto organizací nebyl v kontaktu. Mé faktury hradila přímo manželka mého klienta nebo jeho rodina,“ sdělil naší partnerské redakci z francouzského deníku Le Monde Olegův právník. 

V srpnu 2024 byl Oleg B. propuštěn z vazby. Směl opustit Francii, musel to však hlásit francouzským úřadům. „Vyšetřování pořád běží. Právní kvalifikace, na jejímž základě byl Oleg B. obviněn, se nezměnila – od počátku jde o účast na zločinném spolčení,“ sdělila pařížská prokuratura. 

Podle zjištění Le Monde získal Oleg B. koncem března 2025 české povolení k trvalému pobytu platné do roku 2034. Podle vyjádření českého ministerstva vnitra jsou všichni žadatelé o pobytová oprávnění prověřováni i ve smyslu vedených trestních řízení. „Trestní stíhání samo o sobě není a vzhledem k zásadě presumpce neviny ani nemůže být automaticky důvodem k zamítnutí žádosti o pobytové oprávnění; takovým důvodem může být až pravomocné odsouzení za spáchání úmyslného trestného činu,“ sdělil redakci investigace.cz mluvčí ministerstva. 

Autoři textu: Kristina Vejnbender, Damien Leloup (Le Monde), Florian Reynaud (Le Monde)

The post Drazí krajané: Kdo v Česku čerpá peníze z ruského sankcionovaného fondu appeared first on investigace.cz.