Ford svolává půl milionu SUV. Tohle jsou největší průšvihy v historii autoprůmyslu

Forbes Před 2 dny

Car recall – už toto samotné slovní spojení dokáže vyvolat hrůzu v každém výrobci automobilů. Nikdo to neví lépe než americká automobilka Ford, která už třetím rokem vede žebříček právě v této oblasti. Model Maverick byl jenom v roce 2024 svolán zpátky do servisů třikrát.

Pouhý den poté, co Ford v minulém týdnu oznámil, že stahuje ze silnic více než 350 tisíc nákladních vozů kvůli problémům s přístrojovým panelem, přišla americká automobilka s dalším rozsáhlým svoláváním. Tentokrát se týká téměř půl milionu SUV.

Podle amerického Národního úřadu pro bezpečnost silničního provozu, zkráceně NHTSA, svolává Ford celkem 499 129 vozů SUV, včetně modelů Lincoln MKX, vyrobených v letech 2016 až 2018, a Ford Edge, vyrobených od roku 2015 do roku 2018.

Problém se týká zadní brzdové hadice, která může prasknout a brzdová kapalina by mohla unikat. Automobilka přitom uvedla, že „dosud nebyly zjištěny žádné nehody ani zranění v důsledku problému a pravděpodobně postiženo je pouze jedno procento svolávaných vozů“. Majitelé budou o riziku informováni mezi 8. a 12. zářím.

Jenom den předtím Ford oznámil další svolání, které se týká 355 656 nákladních vozů řady F modelového roku 2025 a 2026 (F-150, F-250, F-350, F-450 a F-550 Super Duty).

V tomto případě jde o selhání displeje přístrojového panelu při startu, což může zabránit řidičům v zobrazení kritických informací, jako je rychlost nebo hladina paliva. Přístrojový panel bude možné opravit zdarma u dealerů nebo prostřednictvím bezdrátové aktualizace.

Ford jedničkou ve svolávacích akcích

Ford je v roce 2025 jasným lídrem v počtu svolávacích akcí. Podle NHTSA stojí za 39 procenty všech letošních svolání, přičemž druhý v pořadí, výrobce obytných vozů Forest River, tvoří jen devět procent.

Celkem už Ford vydal alespoň 105 svolávacích akcí. Nejčastěji se týkají elektrických systémů, prevence přejetí při couvání a pohonného ústrojí. Na jeho hospodářské výsledky to však zásadní dopady nemá.

Navzdory sérii svolávání akcie Fordu od začátku roku vzrostly o více než dvacet procent. Ve druhém čtvrtletí automobilka vykázala tržby 50,2 miliardy dolarů, čímž překonala očekávání Wall Streetu. Na rozdíl od svých evropských konkurentů se ani neobává dopadů přísné celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Naše společnost vyrábí asi osmdesát procent svých vozů v USA, ale stále dováží díly z celého světa. Trumpova administrativa je odhodlána podporovat společnosti, jako je Ford, které se zavázaly k americké výrobní základně,“ řekl nedávno na toto téma v televizi CNBC šéf Fordu Jim Farley.

Svolávací historie Fordu

Ford má nicméně ve své historii několik skandálů, které se týkají milionů vozidel. Prvním velkým případem byl na konci sedmdesátých let minulého století model Ford Pinto.

Ukázalo se, že palivová nádrž umístěná u zadní nápravy mohla při nárazu zezadu explodovat. Podle vyšetřování bylo s těmito požáry spojováno několik desítek až nižší stovky úmrtí.

Skutečný skandál však vyvolalo zjištění, že automobilka vědomě odložila nápravu, protože interní analýzy ukázaly, že vyplácení odškodnění obětem vyjde levněji než plošná oprava všech vozů.

V roce 1981 musel Ford u více než dvaceti milionů vozů vyrobených v letech 1970 až 1980 řešit vadné automatické převodovky.

Vozidla se mohla samovolně přepnout do zpátečky i v poloze „parkování“, což vedlo k desítkám úmrtí. Ford namísto plošné opravy nalepil na palubní desky varovné nálepky, které měly řidiče upozornit, že si mají správné zařazení vždy ověřit.

Další krizí byly zapalovací spínače. V roce 1996 začalo svolávání 22,7 milionu vozidel vyrobených mezi lety 1984 a 1993, protože vadné spínače mohly způsobit spontánní vznícení auta – i když bylo vypnuté. Bylo hlášeno více než dva tisíce požárů a 28 zranění.

Mezi lety 1999 a 2009 následovala série svolávacích akcí kvůli vadným spínačům tempomatu, které se přehřívaly a mohly vést k požárům, a to i několik dní po vypnutí motoru. Celkem bylo svoláno 14,9 milionu vozů včetně populárních pickupů Ford F-Series, SUV Expedition a luxusních Lincoln Navigator.

Ford musel řešit také problémy s přehřívajícími se volanty a zapalováním, což zasáhlo přibližně šestnáct milionů vozů Ford, Lincoln a Mercury a představovalo riziko požáru. Některé z těchto incidentů měly fatální následky.

Ford však není jediný, kdo čelí podobným problémům. Historie automobilového průmyslu zná několik masivních svolávacích akcí, které se zapsaly do povědomí veřejnosti i investorů.

Takata

Největší automobilový skandál má na svědomí japonská společnost Takata. Její vadné airbagy se staly symbolem nebezpečných výrobních chyb a celosvětových svolávacích akcí. Ty mohly explodovat a vystřelit do kabiny kovové střepiny, což vedlo k pětatřiceti potvrzeným úmrtím (z toho 28 v USA) a stovkám zranění.

Od roku 2013 proběhla největší svolávací akce v historii autoprůmyslu, která zasáhla více než 67 milionů vozidel v USA a přes sto milionů celosvětově.

Mezi postižené značky patřily Honda, Toyota, Ford, BMW, GM, ale i tuzemská Škoda Auto, s více než půl milionem vozů modelů Fabia, Octavia, Superb, Yeti a Rapid vyrobených mezi lety 2013 a 2018. V Česku se svolávání týkalo několika desítek vozů.

Nebyla to však první krize společnosti Takata. Například v roce 1995 americké ministerstvo dopravy zjistilo, že přezky bezpečnostních pásů modelů 52X a A7X trpí vážnými vadami. Při nehodách docházelo k neúmyslnému uvolnění pásů a v některých případech se pásy vůbec nepodařilo zapnout.

Závada se týkala téměř osmi a půl milionu vozidel napříč jedenácti výrobci, mezi nimiž dominovaly japonské značky Honda, Mitsubishi a Daihatsu, ale také americké General Motors, Ford a Dodge.

Většina automobilek nakonec souhlasila s výměnou všech vadných pásů, Ford však dlouho nepřipouštěl, že jde o výrobní vadu, a zavázal se k výměně pouze u viditelně poškozených kusů.

General Motors

Chybný zapalovací spínač u vozů americké automobilky General Motors, na který se přišlo v roce 2014, mohl vypnout motor a odpojit airbagy během nehody. Problém se týkal až třiceti milionů vozidel po celém světě.

Původně General Motors přiznala třináct obětí, nezávislé vyšetřování však potvrdilo 124 úmrtí a 274 zranění. Automobilka o závadě věděla nejméně deset let před svolávací akcí, což vyvolalo obrovský skandál a miliardové právní vyrovnání.

Starší, méně známou, ale také závažnou svolávací akcí byla vadná zadní ramena řízení, která byla zjištěna v roce 1981. Šrouby v ramenech mohly rezivět a vypadnout, což způsobovalo ztrátu kontroly nad vozidlem.

Bylo potvrzeno, že tato závada způsobila 27 nehod a 22 zranění. Postiženy byly modely Chevrolet Malibu vyrobené v letech 1979 až 1981, GMC Caballero 1979 až 1981 a Cadillac Seville 1981. General Motors tehdy svolala 6,4 milionu vozů, nahradila poškozené šrouby a ramena řízení tam, kde to bylo nutné.

Toyota

I Toyota, dlouhodobě vnímaná jako symbol spolehlivosti, si prošla několika významnými svolávacími akcemi. V roce 2009 byly některé modely postiženy vadným plynovým pedálem a špatně usazenými koberci, což mohlo způsobit nekontrolované zrychlování vozidel.

Tento problém měl za následek 89 úmrtí ve Spojených státech a desítky zranění. Svolání zasáhlo více než devět milionů vozidel po celém světě a stalo se jedním z největších skandálů v historii japonské automobilky.

O tři roky později, v roce 2012, musela Toyota svolat sedm a půl milionu vozidel kvůli vadným spínačům elektrických oken. Problémem bylo tlačítko zámku oken, které zabraňovalo cestujícím v ovládání vlastních oken, ale nesprávně nanesená dielektrická vazelína na elektroniku vedla ke korozi a selhání spínače.

Tato závada způsobila více než 160 požárů, včetně osmi zranění. Postižené modely zahrnovaly Yaris vyrobené v letech 2007 až 2008, RAV4 z let 2007 až 2009 a Tundra, 2007 až 2009, a problém se dal vyřešit jednoduchou výměnou celého panelu spínačů.

Volkswagen

Jedním z nejvíce medializovaných průšvihů v automobilovém průmyslu byl Dieselgate, skandál týkající se dieselových motorů TDI společnosti Volkswagen. V roce 2015 americká agentura EPA vydala německému výrobci oznámení o porušení zákona o čistém ovzduší (Clean Air Act), protože se vyšetřovala řada motorů EA 189.

Tato řada zahrnovala 1,6litrové a 2,0litrové TDI motory, instalované ve vozech značek Volkswagen, Škoda Auto, Audi a v různých lehkých užitkových vozidlech.

Ukázalo se, že motory byly vybaveny softwarem, který klamal emisní testy tím, že simuloval čistší emise. Ve skutečnosti však tyto motory produkovaly čtyřicetkrát více emisí, než je povoleno.

Zpátky do servisů se tehdy vracelo celkem jedenáct milionů vozidel po celém světě. Volkswagen byl po soudních a politických zásazích nucen software upravit a modifikovat sací potrubí ve všech postižených vozech.

Tento případ výrazně poškodil reputaci německé automobilky a stal se symbolem emisních skandálů v automobilovém průmyslu.

Škoda Auto

V roce 2022 Škoda Auto svolala 2028 vozů modelů Octavia, Karoq, Kodiaq a Superb vybavených benzinovými motory 2,0 TSI evo. Při určitých okolnostech hrozilo nebezpečí požáru. Problém se týkal i dalších značek koncernu Volkswagen, například Audi a Seat.

Ve stejném roce automobilka svolala také přibližně tisíc plug-in hybridních vozů Superb iV a Octavia iV v České republice. Důvodem byly obavy z možného požáru v případě zkratu v baterii. V servisu byla instalována izolační podložka, která minimalizovala riziko požáru.

Tesla

Ač Tesla nepatří v bilanci svolávacích akcí k těm nejproblematičtějším, ani tato americká automobilka se nevyhnula problémům. Největší recall se uskutečnil v lednu letošního roku, kdy bylo svoláno přibližně 240 tisíc vozidel kvůli výpadku zadní kamery u modelů Model 3, S, X a Y. Problém byl vyřešen bezdrátovou softwarovou aktualizací.

Další významná svolávací akce se týkala Cybertrucku letos v březnu, kdy u více než 46 tisíc vozidel hrozilo odtržení nerezového panelu obložení, což představovalo riziko nehody. Tesla panel vyměnila majitelům Cybertrucků zdarma v rámci záruky.