Španělský fotbalový Athletic Club sahal po účasti ve finále Evropské ligy, v němž by se, nebýt zpackaného semifinále, představil na domácím stadionu. Pohárová pouť Bilbaa zase skončila krůček před cílem a místo toho vezmou ani ne půlmilionové město na severovýchodě Španělska útokem angličtí „rowdies“, jejichž hlad po fotbalovém výjezdu vyhnal ceny ubytování v jinak dostupné destinaci do nevídaných výšin.
V baskické metropoli se v letošní fotbalové sezoně psala hotová sportovní pohádka. Rojiblancos z Bilbaa, v jehož barvách mohou naskočit pouze hráči s baskickými kořeny, tedy v podstatě odchovanci, se probojovali přes pražskou Slavii i Viktorii Plzeň až do semifinále Evropské ligy, kde narazili na Manchester United.
Oba týmy se už z minulosti znají, třináct let nazpátek vyřadil Athletic Club hvězdami nabitý Manchester United z téže evropské soutěže, v jaké se týmy střetly na začátku letošního května.
Tentokrát to ale byla jiná story. „Red Devils“ z Manchesteru vyklepli srdnaté Basky celkově v poměru sedm branek ku jedné a zajistili si návrat na stadion San Mamés, kde se o trofej Evropské ligy utkají ve středu 21. května s londýnským rivalem Tottenham Hotspurs.
Spolu s týmy zamíří k Biskajskému zálivu i početné fanouškovské tábory obou klubů, které na evropskou trofej čekají už několik let. Respektive, fanoušci Manchesteru na ni čekají několik let, konkrétně osm. Naposledy slavili triumf v Evropské lize v sezoně 2016/2017. Tottenham na svou první velkou trofej, nejen v Evropě, stále ještě čeká.
Nejblíže byl londýnský celek v roce 2019, kdy padl ve finále Ligy mistrů s krajany z Liverpoolu. Nyní, o šest let později, má šanci odčinit zpackané madridské vystoupení a na Pyrenejském poloostrově znovu zabojovat o premiérové prvenství v novodobé historii klubu.
Kdyby místo Rudých ďáblů postoupil z druhé strany pavouka Athletic, ocitli by se fandové „Slepic“ z Londýna téměř jistě v oslabení. Takto však čeká více než padesátitisícový stadion San Mamés, ležící v srdci Bilbaa, velká anglická invaze.
Foto Profimedia
Ne že by Baskové kopané neholdovali. Ve městě čítajícím zhruba čtyři sta tisíc obyvatel si v roce 2013 postavili „Katedrálu fotbalu“ s kapacitou 53 tisíc diváků.
Za stavbu, jež teoreticky pojme každého osmého obyvatele města, vyplázl klub spolu s investory přes dvě stě milionů eur a dodnes patří k těm nejmodernějším stadionům ve Španělsku.
Navzdory všudypřítomné nevoli vůči španělské vládě, s níž roky sváděla úmorný boj teroristická organizace ETA, by se zde v roce 2030 mělo odehrát i několik zápasů mistrovství světa, pravděpodobně však za nepřítomnosti španělského nároďáku.
Ale zpátky do přítomnosti a k očekávanému příjezdu anglických fanoušků k finále Evropské ligy. Jak už bylo nastíněno, oba kluby hrají o hodně a enormně zvýšená poptávka po ubytování vystřelila ceny noclehů všech kategorií do nevídaných výšin.
Na portálu Booking.com začínají necelé dva týdny před finále nabídky ubytování na noc ze středy 21. května (tedy hracího dne) na více než 23 tisících korun. A to tu nemluvíme o nějakých naleštěných pětihvězdách, nýbrž o jedné posteli ve smíšeném osmilůžkovém pokoji.
Noc za 23 tisíc je však zdaleka nejvýhodnější nabídka vyhledávacího portálu, další v pořadí seznamu nejlevnějších ubytování je nejmenovaný hostel v centru města, u něhož začíná cena za přenocování téměř na 39 tisících korun za jedinou noc.
Další ubytovací zařízení nabízejí nocleh za cenu v řádech vyšších desítek tisíc korun, cenovky za pronájem celého apartmánu a tří či více hvězdičkových hotelů začínají na stovkách tisíc korun. Podobně vyšponovaná je i nabídka na Airbnb, portál Trivago hlásí pro změnu rovnou vyprodáno.
Letenky také nejsou zrovna „za hubičku“, a to ani pro Brity, jejichž průměrná mzda se v posledních letech pohybuje okolo sto tisíc korun měsíčně (tedy více než dvojnásobek oproti Česku).
Aby fanoušci stihli zápas, dostanou se v den zápasu z Londýna do Baskicka přímým zpátečním letem nejlevněji za 33 tisíc korun. Podobné cestovní náklady platí také pro příznivce Red Devils z Manchesteru.
Pokud se tedy vžijeme do kůže fanouška, kterému se necelé dva týdny před utkáním podaří splašit jeden z patnácti tisíc lístků určených pro oba tábory finálových soupeřů, vyjde jeho jednodenní pobyt i s nejlevnější možnou vstupenkou minimálně na 57 tisíc korun, což je zhruba stejná částka, jakou by dal za týden v tropickém resortu na Maledivách.
Výsledné náklady platí ovšem pouze za předpokladu, že žádné další peníze onen fotbalový nadšenec neutratí a že za lístek zaplatí čtyřicet eur.
Foto Валерий Дед, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons
Pro srovnání, stejný trip by o týden později, ať už z Londýna, nebo z Manchesteru, vyšel i s pomyslnými vstupenkami přibližně na pět tisíc korun, tedy ani ne na desetinu sumy nutné pro výjezd na očekávané finále. A pak že na 22 milionářů na hřišti pokřikují z hlediště desetitisíce chudáků.
V dalších městech, kde se letos odehrají finálová klání zbylých dvou evropských fotbalových soutěží, tedy Ligy mistrů a Konferenční ligy, ceny ubytování zase tak vyšponované nejsou, na čemž má jistě značný podíl i výraznější časový odstup od momentu vyhledávání ubytování.
Finále Konferenční ligy, která je obecně chápána jako třetí nejprestižnější evropská soutěž, se totiž hraje týden po posledním utkání Evropské ligy. Úplným vrcholem sezony je finále Ligy mistrů, které se odehraje 31. května v Mnichově.
Fanoušci přijíždějící do bavorské metropole zaplatí v den zápasu za ubytování vyšší tisícovky za jednu noc, a to navíc ve slušně vypadajících ubikacích s hodnocením osm či více na portálu Booking.com.
Ani letenky nejsou nikterak napálené. Příznivci Interu se do Mnichova dostanou přímým letem z Milána a druhý den večer zpátky za necelých šest tisíc korun. Fanoušci Paříže si za přímé zpáteční letenky připlatí, nejlevněji jsou v den zápasu k mání přibližně za dvacet tisíc korun.
Značnou výhodou je však pro italské i francouzské nadšence dojezdová vzdálenost do Mnichova. Zatímco z Londýna do Bilbaa hlásí Google čtrnáct hodin čistého času za volantem, z Milána do Bavorska potrvá podle navigace cesta autem pět a půl hodiny. Z Paříže necelých osm hodin.
Pro koho dojezdová vzdálenost rozhodně neplatí, jsou fandové londýnské Chelsea a Realu Betis ze Sevilly. Dva nejlepší celky Konferenční ligy si to totiž rozdají o trofej ve Wroclawi, chcete-li počeštěle Vratislavi, která se nachází kousek od českých hranic s Polskem.
Ve městě čítajícím 674 tisíc obyvatel začínají ceny za nocleh v den zápasu na vyšších jednotkách tisíc korun, dobře hodnocené hotely startují na deseti tisících za noc.
Horší už to mají příznivci obou klubů s dopravou. Aby se Blues z Londýna dostali v den zápasu do Polska a druhý den mohli zase letět zpátky, přijdou je letenky minimálně na čtrnáct tisíc korun. Alternativou je patnáctihodinová jízda autem po vlastní ose.
Fanoušci Betisu jsou na tom ještě hůř. Z andaluské metropole nelétají do Vratislavi žádné přímé linky a podle portálu Skyscanner trvají nejrychlejší spoje i s jedním mezipřistáním celkově sedm a půl hodiny.
Foto Łukasz Czyżykowski, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons
V takovém případě by se fanoušci ze Sevilly museli vypravit na finálový zápas minimálně o den dříve, jinak by vystoupení svých Verdiblancos nemuseli stihnout. Zpáteční cesta letadlem by tak vyšla zhruba na dvacet tisíc korun.
Pro ty největší srdcaře je tu varianta absolvovat cestu dlouhou 2987 kilometrů autem. Podle Google Map by takový přesun trval přibližně 28 hodin čistého času jízdy.
Celkový odhad nákladů na benzin a mýtné by se potom příliš nelišil od výše popsaného leteckého přesunu. A to navíc za předpokladu, že by posádka jela z jihu Španělska do Polska bez zastávek na přenocování.
Pořádání velkých sportovních akcí se nicméně městům, navzdory častým nepokojům, ekonomicky značně vyplácí.
Své o tom ví i Praha, která v roce 2022 hostila v Edenu finále Konferenční ligy mezi londýnským West Hamem a italskou Fiorentinou. Oba celky mají silnou fanouškovskou základnu a na trofej v té době čekaly už slušnou řádku let.
Bezprostředně po postupu West Hamu do finále proto ihned vylétly ceny letenek na trase Londýn–Praha až na pětinásobek běžné ceny.
Fandové, kteří se do Prahy dostali, následně zvedli tržby pražských podniků ve dnech okolo finálového mače o 35 procent, jak vyplývá z dat, která Forbesu poskytl Luboš Kastner z pokladního systému Dotykačka. Finále se hrálo ve středu 7. června a jeho efekt byl vidět v barech v centru města od úterý do čtvrtka.
Foto Profimedia
O desítky procent nahoru šly v témže období oproti normálu i restaurace a ke konci týdne až o čtyřicet procent i kavárny nebo třeba potraviny. Z anglické metropole přicestovaly do Prahy desítky tisíc fanoušků West Hamu, z nichž se zhruba dvacet tisíc sešlo ve fanzóně na Letné.
O zápas byl nicméně velký zájem i mezi tuzemskými fanoušky, a to zejména kvůli české stopě, což v kombinaci s nedostatečnou kapacitou vršovického stadionu pro zápas takových rozměrů vyhnalo ceny lístků až na patnáct tisíc korun. Za Kladiváře z Londýna nastoupilo duo Tomáš Souček a Vladimír Coufal, na druhé straně zase naskočil Antonín Barák.
Pokud odhlédneme od fotbalu, do státní kasičky přispěl značnou měrou také loňský hokejový šampionát. Krátce po skončení turnaje odborníci odhadovali částku ve prospěch veřejných financí na deset miliard korun, přičemž jen za ubytování a pohostinství utratili fandové podle odhadů Českého hokejového svazu asi dvě miliardy korun.
Přímo u hokejové plochy v pražské O2 areně se za celou dobu konání divácky rekordního turnaje vypilo podle pořadatelů na šest set tisíc piv a zkonzumovalo se zhruba 150 tun jídla.
Jak přínosné bude pro hostitelské Bilbao pořádání ryze anglického finále, se ještě ukáže. Už teď je ale zřejmé, že minimálně hoteliéři a provozovatelé ubytování na akci rozhodně tratit nebudou. Koneckonců, Baskové pravděpodobně sami dobře věděli, proč o propůjčení své fotbalové katedrály stáli.
The post Hostel za 40 tisíc na noc. Výjezd na finále Evropské ligy se Angličanům prodraží appeared first on Forbes.
