Máme živočicha, kterého jinde na světě neuvidíte, říká majitel Světa medúz v Praze

Forbes Před 7 hodinami

Ve volné přírodě ho lze pozorovat jen na třinácti plážích světa. Díky němu moře svítí a vytváří iluzi hvězdného nebe pod hladinou. V zajetí ho nikde jinde na planetě než v Praze neuvidíte. Svítící plankton je novou unikátní expozicí Světa medúz na střeše pražského obchodního centra Arkády Pankrác. Spolu se svým týmem ho déle než rok pěstoval autor celého projektu Vojtěch Pluhař.

Podnikatel, který se před pěti lety dostal do výběru 30 pod 30 magazínu Forbes, zažil od spuštění projektu hned několik byznysových výzev.

Tou nejtěžší byla pandemie covidu-19, kdy musel Svět medúz ze dne na den uzavřít, na jeho chodu se pak podepsala i válka na Ukrajině. I když to nebylo jednoduché, obtížné období zvládl. „Nerad se vzdávám. A naopak rád se pouštím na neprošlápnuté cesty,“ říká Vojtěch Pluhař v rozhovoru pro Forbes.

Svět medúz jste otevíral v roce 2019. Jak se vám dnes daří?

Snažíme se nabízet stále něco nového. Minulý rok jsme přišli s virtuální realitou, díky níž mohou návštěvníci pozorovat moře. Máme aplikaci, kde si zájemci vybarví medúzu, naskenují, ona se vám ukáže na projekci a vy si s ní můžete hrát. To je oblíbené hlavně u dětí.

Změnili jsme rovněž koncept bistra. V něm se zpočátku dost vařilo, teď jsme z něj udělali spíš zážitkovou věc, kde nabízíme jednoduché snacky, slané i sladké. A nejnovější věcí je svítící plankton.

Letos jsme od otevření pokořili milion v návštěvnosti, což nás těší vzhledem k tomu, že prakticky rok jsme měli kvůli covidu zavřeno a ten náběh po něm byl dost pomalý. A pokud bych měl mluvit o obratu, tak ten se pohybuje v řádech desítek milionů korun.

Kolik vás stojí provoz?

Bez publika stojí medúzy třicet tisíc korun denně. Za covidu nás každý měsíc vyšel na jeden milion korun. Dnes si myslím, že jsme na dvojnásobku.

Za tu doby šly nahoru energie i mzdy. Měla na nás vliv i válka na Ukrajině. Odebírali jsme vajíčka na krmení ze sádek v Oděse, odkud se kvůli konfliktu přestěhovali do Turecka. Jenže ta kvalita už není taková, na jakou jsme byli zvyklí. Museli jsme tedy změnit dodavatele, který je dražší.

Kolik máte zaměstnanců?

Kolem pětadvaceti, kteří se střídají ve směnách. V medúzáriu je čtyřiadvacetihodinový provoz, v podstatě tu stále někdo musí být. Přes den obsluhujete zákazníky, v noci čistíte, měníte vodu, krmíte.

Proč jste usiloval právě o svítící plankton?

Protože taková expozice ještě nikde na světě není. A my jsme chtěli lidem doručit nějakou novou emoci. V Česku nemáme moře a ta šance vidět svítící plankton v přírodě je dost malá.

Tenhle jev nabízí vlastně jen třináct míst na světě a většinou jsou velmi daleko. Například na Portoriku, na Maledivách nebo v Japonsku. A děje se tak většinou v noci, bez měsíčního světla a jen při určité teplotě, slanosti a klidu vody.

Plankton tvoří mikroskopické mořské organismy, které měří často méně než desetinu milimetru. Rozsvítí se navíc jen při pohybu a je to jeho obranná reakce. Jak jej uvidí návštěvníci u vás?

Mohou ho sledovat ve speciálních nádržích, které reagují na pohyb. V několika tmavých kabinkách ho máme v nádobě, s níž buď otáčejí nebo třesou. Samotné světélkování vzniká díky chemické reakci uvnitř těla planktonu, kdy se látka zvaná luciferin spojí s enzymem luciferáza a kyslíkem. Výsledkem je pak studené světlo, tedy bez tepla, ale s velkou vizuální silou.

A jak dlouho může plankton přežívat?

Máme tady nádoby, ve kterých se drží stabilně jen z dodávání nějakých živin už od minulého roku. Mohou žít tři měsíce, ale i rok. Je to vlastně taková řasa. My jsme si ho dovezli po částech kolem šesti set mililitrů, teď máme založeno nějakých šedesát až sedmdesát litrů.

Kromě svítícího planktonu u vás ale mohou návštěvníci pozorovat hlavně medúzy. Kolik druhů máte?

Ve dvou patrech máme osmatřicet akvárií a v každém z nich jsou jiné druhy. Mezi sebou je nemícháme, to se ani nedělá, navíc některé medúzy krmíte jinými. Měsíčně jich namnožíme okolo tří a půl tisíce. Čas od času si dovezeme nové od nějakého chovatele, ale pouze po Evropě, z Asie neodebíráme nic.

Asi nejzajímavější je žebernatka zvaná comb jelly, které se také říká svítící medúza. Díky tisícům drobných řasinek totiž rozkládá světlo na jednotlivé barvy a ve tmě připomíná pohybující se disko kouli.

Medúza je sice považovaná za zvíře s nejmenším IQ na světě, spíš je to ale rostlina, neumí ani plavat, je unášená proudem. A i potravu loví zcela náhodně. Nemá mozek, srdce, plíce, kosti ani páteř.

Chystáte ještě něco dalšího?

Teď asi chvíli ne. Jsme rádi, že se nám podařilo úspěšně namnožit plankton a uvést ho v život, a spíš ho chceme rozvíjet, aby svítil a aby se to lidem líbilo. Nemáme ani v plánu otevírat medúzárium v nějakém jiném městě, i když obchodní centra by o to asi stála.

Mě ale víc baví ty neprošlápnuté cesty. Říkám, že je vždy výzva vybrat si nějakou disciplínu, kterou nikdo nedělá, protože pak je jednoduché být v tom nejlepší na světě. A tím, že už medúzárium mám nějakým způsobem za sebou, tak druhé už by mě tolik nelákalo. Navíc se chci věnovat své asijské misi.

A ta je o čem?

V Singapuru, kde trávíme s rodinou relativně dost času, připravuji svůj nový projekt, který je dost náročný na výzkum. Týká se spíš rostlin, tentokrát žádná medúza, i když nějaké zvíře tam možná bude. Ještě ale nechci být konkrétnější, nechte se překvapit.

Kromě Světa medúz a nového projektu vás ještě něco zaměstnává?

Své ženě pomáhám s ateliérem Playpaper, kde si lidé mohou namalovat obraz různými speciálními technikami. To je věc, která je extrémně úspěšná.

Letos v únoru jsem měl comeback, když mě oslovil nový manažer Arkád Michal Svoboda, že by rád vrátil po letech DownMall, což je závod horských kol v obchodním centru. V tom jsem vlastně začínal a věnoval se tomu deset let. Domluvili jsme se, že závody zase obnovíme.

Zájem byl obrovský. Nebylo ani kde zaparkovat, jak bylo narváno. Byl to první bikerový závod na světě, který startoval v medúzáriu a končil v obchodním centru. Snažíte se vlastně přenést trať z lesa do centra, vytvoříte překážky, aby byla divácky i sportovně co nejatraktivnější. A lidi to baví. Takže vidíte, že já se nenudím.