Ne všichni z rekordního počtu 125 amerických miliardářů, kteří se narodili v jiné zemi, mají stejný názor na imigrační politiku prezidenta Trumpa.
„Kdyby tehdejší rozhodnutí záleželo na dnešní vládě, naděje mé rodiny na život v zemi svobody a příležitostí by čelily zásadním překážkám,“ říká miliardář a developer Jorge Perez na adresu vlády svého někdejšího přítele a obchodního partnera, prezidenta Donalda Trumpa.
„Moje rodina – a nespočet dalších kubánských rodin, které se snažily uniknout režimu Fidela Castra – by nikdy nedostaly povolení vstoupit do této země… a já bych nemohl přispět k rozvoji měst, jako je Miami, které se proměnilo z ospalého turistického a důchodcovského letoviska v pulzující globální centrum.“
Perez, kterému je dnes pětasedmdesát let, se narodil v roce 1949 kubánským rodičům v Argentině. Po přestěhování do Miami v roce 1968 a získání amerického občanství v roce 1976 vybudoval majetek odhadovaný na 2,6 miliardy dolarů, asi šedesát miliard korun.
Donald Trump, s nímž spolupracoval na několika developerských projektech na Floridě, o něm v předmluvě ke knize Powerhouse Principles z roku 2008 napsal, že je to „jediný člověk, od kterého se mohu něco naučit o realitách“.
Od roku 2017 se však Perez stal jeho otevřeným kritikem. Tehdy v rozhovoru pro CNN uvedl, že odmítl žádost prezidenta o pomoc s výstavbou zdi na hranici s Mexikem, a označil celý projekt za „urážku všech Hispánců a možná všech imigrantů v této zemi“. O osm let později Trump zahájil své druhé prezidentské období slibem obnovit výstavbu hraniční zdi a spustit největší deportační akci nelegálních imigrantů v dějinách Spojených států.
S nelegálním přistěhovalectvím je třeba něco udělat, říká Perez, který souhlasí s tím, že přistěhovalci bez dokladů, kteří po příjezdu do Spojených států poruší zákon, „by měli čelit odpovídajícím důsledkům, včetně deportace“.
Zároveň však dává jasně najevo, že „považuje kroky této administrativy za odsouzeníhodné“, a věří, že „imigranti bez dokladů, kteří tvrdě pracovali, dodržovali zákony a přispěli našim komunitám, si zaslouží spravedlivou cestu k občanství“.
Majitel klubu Jacksonville Jaguars, třiasedmdesátiletý Shahid Khan, který přišel do USA z Pákistánu v šestnácti letech a téměř okamžitě si našel práci jako umývač nádobí za 1,20 dolaru na hodinu – víc, než vydělává většina Pákistánců doma – není tak přímočarý jako Perez, ale říká, že v Trumpově imigrační síti uvízlo mnoho nevinných lidí a že to zemi škodí.
„Imigranty potřebujeme, abychom přežili,“ tvrdí Khan, jehož firma na výrobu autodílů Flex-N-Gate ve svých amerických továrnách zaměstnává uprchlíky a přistěhovalce z Bangladéše, Tuniska, Maroka a dalších zemí.
Foto Profimedia
Perez a Khan jsou dva ze 116 přistěhovalců, kteří si po příchodu do Spojených států vybudovali miliardové jmění od nuly. Dalších devět imigrantů své jmění zcela nebo částečně zdědilo.
Forbes řadu z těchto podnikatelů oslovil, aby zjistil jejich názor na dnešní imigrační situaci ve Spojených státech – zda podle nich země stále představuje zemi příležitostí, jakou bývala, a zda by si Spojené státy znovu vybrali jako místo, kam odejít. Dvanáct z nich se rozhodlo podělit o své osobní zkušenosti – popsali, jak jim jejich původ pomohl na cestě k úspěchu a co by poradili těm, kteří dnes stojí na stejném začátku.
Tito imigranti, z nichž se stali miliardáři, podle všeho přišli do Ameriky legálně – i když v případě Elona Muska, rodáka z Jihoafrické republiky, existují určité pochybnosti o tom, zda nezačal pracovat v technologické firmě ještě předtím, než měl příslušné pracovní vízum. Minulý týden Trump, v rámci pokračujícího sporu mezi bývalými politickými spojenci ohledně zákona o daních a výdajích, pohrozil Muskovi možnou deportací.
Některým z dnešních miliardářů přistěhovalců by za vlády Donalda Trumpa pravděpodobně nebyl umožněn vstup do Spojených států. Trumpova administrativa totiž různými způsoby ztížila i legální přistěhovalectví. V lednu například Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým na dobu neurčitou pozastavil program přijímání uprchlíků do Států, v jehož rámci bylo v posledním roce Bidenovy vlády přijato do země více než sto tisíc lidí.
V červnu pak Trump podepsal další exekutivní příkaz, kterým obnovil kontroverzní zákaz cestování z doby svého prvního funkčního období, který omezuje nebo zakazuje vstup do USA občanům devatenácti zemí, včetně rodiště Perezových rodičů, Kuby a Íránu.
Právě Írán je přitom rodištěm hned několika amerických miliardářů, například Adama Foroughiho (AppLovin), Behdada Eghbaliho (Clearlake Capital) nebo zakladatele a bývalého šéfa firmy Masimo Corporation, vyrábějící lékařské technologie, Joea Kianiho a jeho rodiny.
„Za Trumpovy vlády bychom do země nepřišli – nejen kvůli tomu, že na mou rodnou zemi nyní platí zákaz cestování, ale hlavně proto, že jsme tehdy přišli do Ameriky, která nás přijala s otevřenou náručí a kde jsme se cítili vítaní,“ říká šedesátiletý Joe Kiani, který do USA imigroval společně se svou rodinou ještě jako dítě v 70. letech.
Jeho otec tehdy získal možnost studovat na University of Alabama v Huntsville a rodina několik let žila v sociálním bytě. „Kdyby dnes táta uvažoval o tom, že si udělá inženýrský titul, vybral by si zemi, která by byla k zahraničním studentům stejně vstřícná a přívětivá, jako byla Amerika v roce 1973.“
Další íránská miliardářka z řad přistěhovalců, čtyřiapadesátiletá Maky Zanganeh, která spoluřídí biotechnologickou firmu Summit Therapeutics, se k politice prezidenta Trumpa odmítla vyjádřit, ale s názorem Joea Kianiho nesouhlasí a tvrdí, že by se do Států přestěhovala i za současné administrativy:
„Nakonec se nic nevyrovná americkým hodnotám – inovacím, příležitostem a ochotě financovat a podporovat ty nejlepší nápady,“ myslí si.
Foto Profimedia
Trump má mezi přistěhovalými miliardáři i spoustu podporovatelů – mezi jeho největší dárce patří například Miriam Adelson, narozená v Izraeli, která v roce 2024 přispěla protrumpovským skupinám téměř šesti miliony dolarů (zhruba 140 milionů korun).
Dalším je Mark Jones, bývalý řidič kamionu narozený a vychovaný v Kanadě, jenž spoluzaložil a nyní vede texaskou pojišťovnu Goosehead Insurance. „Bidenova administrativa naší zemi provedla mimořádně podrazácký tah, když otevřela hranice a nechala lidi bez překážek proudit dovnitř,“ říká Jones, jehož manželka a spoluzakladatelka Robyn Jones je rovněž miliardářkou pocházející z Kanady.
„Jsem silně proimigrační, ale zároveň si myslím, že je velký rozdíl mezi lidmi, kteří do země přijdou a hned čerpají státní podporu, a těmi, kteří se stanou přínosnými členy společnosti, platí daně a poctivě pracují,“ dodává.
„Když jsem těsně před volbami hovořil s prezidentem Trumpem, řekl jsem mu: ‚Proč nejdřív nevyženeme všechny zločince?‘“ odpovídá šestasedmdesátiletý miliardář John Catsimatidis na dotaz o imigrační politice svého přítele a krajana z New Yorku.
„Zbavme se drogových dealerů, vrahů, zbavme se lidí, kteří vytlačují ostatní ze stanic metra… A pokud je tu imigrant, který maká sedm dní v týdnu, možná by se ICE imigrační úřad měl dívat jinam a nechat ho pracovat.“
Foto Profimedia
Newyorský potravinový magnát John Catsimatidis přišel do Států jako nemluvně se svou rodinou z Řecka. Vyrůstal v bytě v Harlemu, zatímco jeho otec pracoval sedm dní v týdnu – nejprve jako pomocný číšník, pak jako číšník a nakonec jako kuchař v dnes již neexistující manhattanské restauraci Longchamps a v italských podnicích v Queensu.
Na otázku, zda Trumpovy deportace nesměřují vedle kriminálníků i proti poctivě pracujícím lidem, Catsimatidis odpovídá, že si myslí, že „chyby se dějí, ale ne úmyslně“. A pokud jde o to, zda Trumpův slib tvrdě zakročit proti migrantům bez dokladů posiluje v zemi protiimigrační nálady, odpovídá: „Nemyslím si to.“
„Jsem proimigrační. Jsem imigrant. Ale lidé chtějí imigranty, kteří budou pracovat stejně tvrdě jako jejich otcové a dědové – ne takové, co chtějí všechno zadarmo. Nemám chuť platit stovky dolarů denně za jejich hotelové pokoje, zatímco váleční veteráni, kteří bojovali za naši zemi, spí na chodnících New Yorku. To není fér,“ říká Catsimatidis.
Izraelský rodák a investor rizikového kapitálu Oren Zeev rovněž podporuje Trumpův důraz na problematiku nelegální migrace a tvrdí, že být pro legální imigraci rozhodně neznamená být proti imigrantům.
„Souběžně s potíráním nelegálního přistěhovalectví je třeba se zabývat i legální imigrací a usnadnit ji žadatelům, kteří mohou zemi něco přinést. Spojené státy mohou jedině získat, pokud přilákají vysoce kvalifikované a schopné přistěhovalce,“ říká Zeev.
Dodává ale, že noví imigranti by nikdy neměli zapomenout, že být Američanem je výsada. „Pokud se rozhodnete imigrovat, neměli byste usilovat o to zemi poškodit nebo zničit. Pokud podporujete radikální ideologie, zůstaňte doma,“ říká Zeev.
Bez ohledu na to, jak se stavějí k Trumpově imigrační politice, se miliardáři z řad přistěhovalců oslovení Forbesem téměř jednomyslně shodují na tom, že Spojené státy jsou stále nejlepším místem pro život a podnikání.
„Na Americe je skvělé, že si projdete vzestupy i pády, ale nakonec se vždy vše obrátí v dobré,“ říká majitel týmu Jacksonville Jaguars Shahid Khan. „Pořád je to zaslíbená země a jeden člověk americký sen nezničí. V tuto chvíli je docela neprůstřelný.“
The post Neměli nic, teď mění USA. Co si miliardáři z řad imigrantů myslí o Trumpově politice appeared first on Forbes.
