Český film bude letos po jednatřiceti letech v soutěžní sekci slavného festivalu v Cannes. Půjde o snímek Karavan, celovečerní debut režisérky Zuzany Kirchnerové, která do něj otiskla zkušenosti s výchovou syna s handicapem. „Je to moje osobní výpověď,“ nezastírá.
Každé cinknutí e-mailu jí rozbušilo srdce. Minulý týden byl pro producentku Dagmar Sedláčkovou nekonečný. Pořád vyhlížela, kdy jí příjde zpráva z Cannes. A pak, ve středu 9. dubna večer, ho konečně dostala. „Dostali jste se do oficiálního programu!“
Hned zavolala režisérce Zuzaně Kirchnerové, s níž snímek Karavan chystá, a radostnou novinu jí sdělila. „Rozhodně jsem to nečekala, spíš to byl náš obrovský sen,“ říká Kirchnerová pro Forbes Life.
Karavan se objeví v sekci Un Certain Regard a nebude to poprvé, kdy se Kirchnerová zapíše do programu Cannes. Se snímkem Bába v roce 2009, tehdy ještě pod dívčím jménem Špidlová, uspěla mezi studentskými filmy.
Tehdy vyprávěla příběh umírající babičky, teď zase o vyčerpané mámě, která vychovává syna s handicapem. Kirchnerová nijak nezastírá, že čerpá z jejích zkušeností.
„V době, kdy jsem scénář začala psát, jsem byla matkou na plný úvazek. Staršímu synovi, který se narodil s Downovým syndromem a autismem, bylo pět let, mladší syn byl batole, byla jsem velmi vyčerpaná a toužila utéct od všech povinností, někam za sluncem, mořem a dobrodružstvím. Z těchto pocitů vznikl Karavan,“ vypráví.
Kirchnerová chtěla ukázat mateřství bez příkras. Přiznat, že mateřství někdy bolí a že i milující matky mohou zažívat pocity naštvání, frustrace… „A někdy až nenávisti vůči vlastnímu dítěti,“ říká. „Myslím si, že je dobré o těchto pocitech, které jsou stále tabuizované, otevřeně mluvit a že se netýkají jen rodičů dětí s handicapem.“
Tvůrci označují Karavan za poetickou, ale zároveň syrovou road movie o svobodě, různých podobách lásky, o touze začít konečně žít, nejen přežívat. Scénář začal vznikat již v roce 2018, Kirchnerová ho psala spolu s Tomášem Bojarem a Kristinou Májovou. O rok později ho ocenila Filmová nadace a získal i cenu Torino Production Award.
Vypráví o Ester, která se poté, co se patnáct let sama starala o syna Davida s mentálním postižením, rozhodne vydat za kamarádkou do Itálie a konečně si odpočinout. Ukradne starý karavan a vydá se na cestu, která ale tak úplně odpočinková nebude…
Jednoduchá nebyla ani cesta k realizaci snímku, i proto si odbude premiéru v Cannes až letos v květnu, tu tuzemskou má v plánu na 28. srpna. Do hlavní role Kirchnerová nalákala Aňu Geislerovou. „Nebylo těžké ji přesvědčit, myslím, že hned pochopila, jak je scénář silný a že jsme si rychle porozuměly,“ líčí režisérka.
Dlouhý příběh vzniku souvisel zejména s problémem projekt zafinancovat. „Kombinace debutující režisérky, natáčení v zahraničí a obsazení hlavní role chlapcem s mentálním hendikepem (David Vodstrčil) mohla u některých vyvolávat pochybnosti o realizovatelnosti filmu,“ přibližuje Sedláčková.
Postupně ale projekt získával uznání, svědčily mu i zmíněné ceny za scénář. „A taky jsme byli vybráni k prezentaci v prestižním programu L’Atelier v Cannes, který každoročně vybírá patnáct až šestnáct nejperspektivnějších projektů z celého světa. Tato ocenění nám pomohla potvrdit potenciál filmu i směrem k fondům,“ dodává Sedláčková.
Minulost filmu byla složitá, budoucnost naopak může být zářná. „Myslím, že Karavan zaujal tím, že nabízí silný autorský pohled na téma, které bývá často zjednodušované. Zuzana Kirchnerová upřímně a bez příkras zachycuje rodičovství – ne jako ideál, ale jako složitou, ambivalentní zkušenost plnou lásky, nejistoty i vnitřních rozporů,“ míní producentka. „V Cannes se hledají filmy s vnitřní silou, a Karavan ji má.“
Na festivalu tak může udělat reklamu nejen sám sobě a svým tvůrcům, ale i celému českému filmu. „Je to velká příležitost ukázat, že může být silný, relevantní a světový.“
Promítat by ho chtěli i na karlovarském festivalu, kde Kirchnerová dříve dělala brigádnici. „Věříme, že uvedení v Cannes nám může otevřít nové možnosti,“ říká Sedláčková. „A pak doufáme, že ho budeme moct ukázat napříč kontinenty. Film mluví o emocích, které jsou univerzální, a věříme, že si k divákům najde cestu bez ohledu na jazyk nebo kulturní kontext.“
The post Osobní výpověď o mateřství ji dostala až do Cannes. Splněný sen, říká režisérka appeared first on Forbes.
