Příčiny rozsáhlého výpadku elektřiny z pátku 4. července, který vedl k regionálním blackoutům, se stále vyšetřují. Případ si v tomto týdnu pod svou gesci převzal expertní panel sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E.
A zatímco veřejnost si na výsledky šetření bude muset ještě pár týdnů počkat, pozornost odborníků se čím dál tím víc soustředí k elektrárně Ledvice, kde byl v době těsně před blackouty překvapivě odpojen jeden její blok.
V polích pod dráty vysokonapěťového vedení V411 mezi rozvodnami Hradec a Výškov nedaleko Kadaně se pohybují technici společnosti ČEZ a později i ČEPS a snaží se zjistit příčinu spadlého fázového vodiče. A hlavně ho rychle vyměnit a připevnit zpět. Mají ale při tom klid na práci, o spadlém vodiči totiž v podstatě nikdo neví.
Nejde totiž o událost z před dvou týdnů, ale z přelomu loňského listopadu a prosince. Tehdy na inkriminovaném vedení, které se na počátku července stalo prvotním spouštěčem rozsáhlých výpadků elektřiny v téměř polovině republiky, došlo v podstatě ke stejné události – k pádu fázového vodiče.
S tím rozdílem, že ani ten regionální blackout nenastal. Nenastalo totiž ani odpojení ledvického bloku, které je pro vyšetřovatele v případě červencového přerušení vodiče tou největší záhadou.
„Regionální blackout v červenci nastal tím výpadkem Ledvic,“ říká pro Forbes majitel skupiny Amper Jan Palaščák. „Zajímalo by mě, v čem se tyto události lišily,“ ptá se jednatel poradenské firmy ENA a energetický expert Jiří Gavor.
Informační embargo během průběhu vyšetřování pak do veřejného éteru pouští mnoho spekulací. Mezi nimi se objevují i úvahy, že za odpojením ledvického bloku B6 o nominálním výkonu 660 megawattů (MW) mohla stát zbrklost dispečerů.
„Vyloučit to z pozice externího provozovatele samozřejmě nemůžu,“ připouští pro Forbes Gavor, který je jedním z těch, kteří disponují předběžnou analýzou skupiny ČEZ zkoumající právě události, bezprostředně před, během i po blackoutu.
V závěru analýzy, kterou i Forbesu zaslal mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, se ovšem píše, že dispečeři elektrárny Ledvic k vypnutí bloku nezaveleli.
„Jednalo se o podnět z přenosové soustavy, nikoli o následek jakéhokoli vlivu ze strany Elektrárny Ledvice,“ uvádí se v předběžné zprávě.
Elektrárny jsou ale dnes informačně propojeny a nad jejich provozem bdí dispečeři společnosti ČEPS, kteří monitorují vytíženost celé přenosové soustavy a snaží se každým okamžikem vyrovnávat nesoulad mezi spotřebou elektřiny a její výrobou.
Vědí už den předem, jaké toky v soustavách mohou předpokládat, vzhledem k rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE), ale během dne čím dál častěji řeší výkyvy v tocích jiskřivé komodity. Příkaz k vypnutí bloku v případě krizové situace tak mohou dát do velína jakékoli elektrárny.
„Nový uhelný blok B6 v elektrárně Ledvice s nominálním výkonem 660 MW byl certifikován a otestován na rychlý přechod z dodávky 600 MW na 60 MW. Na toto byl blok připraven a takto mohl být dispečersky ze strany ČEPS využíván,“ uvádí ČEZ.
ČEPS nicméně k celé události vzhledem k právě probíhajícímu vyšetřování neposkytuje informace.
„Šetření rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny ze dne 4. 7. nyní probíhá a jeho výsledky jsou očekávány v řádu týdnů. V tuto chvíli se společnost ČEPS nebude vyjadřovat k různým informacím či spekulacím, které ve veřejném prostoru mohou zaznívat,“ sdělila Forbesu mluvčí ČEPS Hana Klímová.
Odborná veřejnost se dnes shoduje zejména na tom, že za rozsáhlým výpadkem z počátku července stála, jak už to i v jiných krizových událostech bývá, souhra více negativních událostí najednou.
Proto došlo k řetězovému výpadku jednotlivých soustav a k jejímu rozpadu na ostrovní režimy. Ze své definice tedy nešlo o pravý blackout, který znamená start z úplné tmy.
Foto se souhlasem ČEPS
„Přesně k tomuto rozpadu do ostrovního provozu došlo. Na straně spotřeby zároveň docházelo v různých místech k přebytku elektřiny, anebo naopak k jejímu nedostatku. Na to reagovaly ochranné prvky v rozvodnách a postupně se jich odpojilo devět. Každé odpojení mělo následně dopad do spotřeby, která se tak velmi rychle měnila. Na to následně musely reagovat i elektrárny,“ uvádí se v předběžné analýze ČEZ.
ČEPS, ČEZ i politici opakovaně odmítají, že by za výpadkem elektřiny stály vysoké přetoky elektřiny z obnovitelných zdrojů, které k nám proudí hlavně německou trasou. Data, která představil ČEPS, ukázala, že zatížení přenosové soustavy bylo v normálu a před blackoutem nedocházelo k žádným výrazným výkyvům.
Pozornost se dnes soustředí na přepěťové ochrany, které v případě rozkolísání frekvence automaticky vypínají bloky elektráren, aby nedošlo k jejich poškození. To souvisí s bezpečnostními opatřeními, která je nutné dodržet i z pohledu garancí od samotných výrobců kotlů.
Jinými slovy, kdyby se s kotlem něco stalo vlivem špatného provozu, s reklamací poškozeného technologického zařízení by elektrárna u dodavatelů těžko uspěla.
A z prozatím dostupných dat je jasné, že šestý blok ledvické elektrárny se ve svém výkonu těsně před pátečním polednem pohyboval jako na houpačce.
„V rámci krizové situace však došlo k opakovaným prudkým změnám výkonu, například nejprve k poklesu z aktuálních 350 MW na takřka 0 MW a následně nárůst na 150 MW. Tedy mimo oblast, jak mohl být blok ze strany dispečinku využíván. Z důvodu řady velmi rychlých až skokových výkonových změn v pásmu pod hranicí technického minima došlo v 11.52 k výpadku kotle na tomto bloku,“ píše ČEZ.
„S tím blokem vlastně cvičíte. Ta změna výkonu a frekvence byla příliš razantní a příliš rychlá,“ dodává k tomu Jiří Gavor z ENA s tím, že tyto velké výkyvy mohly stát za automatickým odpojením bloků.
„Přepěťové ochrany mají často nastavené příliš rychle vypínací časy. No a pak se občas vypne něco, co by se vypnout nemělo,“ říká k situaci v Ledvicích Jan Palaščák ze skupiny Amper, který byl hostem podcastu Forbes Byznys, který vyjde ve čtvrtek a který se bude blackoutu věnovat detailněji.
„Je to opravdu velice složitá problematika a vlastně ty vypínací časy na ochranách jsou něco, co by mělo být možná přehodnoceno a namodelováno na aktuální podmínky těch složitějších sítí s velkým množstvím obnovitelných zdrojů,“ dodává Palaščák a Gavor s ním souhlasí.
„Mělo by se zvážit, že blok by po vypnutí mohl alespoň desítky vteřin ještě pracovat, aby byla možnost vratného zásahu, zkrátka aby to nebyla otázka jednotek sekund,“ vysvětluje Gavor.
Z výše uvedeného vyplývá, že i když veřejní představitelé i odborníci přišli okamžitě s tvrzením, že za nedávný blackout obnovitelné zdroje nemohou, protože přetoky OZE byly v tu dobu v normálu, situace nemusí být tak křišťálově čistá.
Obnovitelné zdroje energie totiž čím dál tím častěji způsobují výkyvy v přenosové síti, na které elektrárny desítky let zvyklé na stabilnější toky elektřiny nejsou připraveny.
„Rozlišujme iniciaci, okolnosti a příčinu. Iniciací byla nepochybně havárie vedení V411 u Kličína. Pak existuje několik neblahých okolností daných aktuální topologií sítě, zatížením a výrobou, a na konci je obecný fakt, že je celá elektroenergetika masivně zkoušena prudkým rozvojem především fotovoltaiky, na což nemůže být při hysterickém tempu její realizace za žádných okolností připravena,“ míní ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Michal Macenauer.
„Osobně považuji za příčinu právě to poslední jmenované. Nebýt totiž tohoto vnuceného oslabení a brutálních změn, se kterými se musí kapitálově i realizačně těžký obor vypořádat, k havárii by nedošlo. Španělský blackout má stejné zdůvodnění, i když iniciace byla zcela odlišná,“ dodává Macenauer.
Jiří Gavor z ENA doplňuje, že by byl docela nerad, aby se na vše po měsíci zapomnělo s tím, že to byl jen zásah shůry. „Že se to odbyde tím, že někde spadl drát a zrovna byla smůla, že se to pokazilo i jinde a nikdo za nic nemůže. Myslím, že Ledvice nevypadly pro nic za nic,“ upozorňuje odborník na energetiku.
The post Po stopách blackoutu. Míří k ledvické elektrárně a k obnovitelným zdrojům appeared first on Forbes.
