Mezi Izraelem a Íránem se v červnu odehrál krátký válečný konflikt, během kterého došlo ke vzájemnému bombardování obou zemí, což dočasně zcela ochromilo leteckou dopravu v regionu. Od začátku izraelské války proti teroristické organizaci Hamás v roce 2023 šlo přitom už o několikáté přerušení letů, které museli dopravci řešit.
Minulý rok byla Praha mezi desítkou destinací, odkud a kam mířilo nejvíce pasažérů z nejvytíženějšího letiště v Izraeli, Ben Guriona, i když se počet cestujících za rok zmenšil o více než polovinu. Po nejistotě v podobě pandemie a následné válce na Ukrajině totiž zasáhl letectví problém další – konflikt v Pásmu Gazy a nedávná válka Izraele s Íránem.
„Plánování sítě linek ve více variantách, které zohledňuje různé geopolitické a provozní scénáře, se stalo součástí našeho nového normálu,“ komentuje Krzysztof Moczulski z polských aerolinií Lot.
Ty létají z Prahy do Izraele společně se společnostmi Smartwings či Eurowings. Zatímco česká letecká společnost už lety obnovila, Lot to prozatím plánuje na 21. července a Eurowings se v koordinaci se skupinou Lufthansa Group rozhodl pozastavit lety až do 25. října.
Letos to je už poněkolikáté, co musejí takovou situaci aerolinky řešit. V březnu například militantní skupina Hútíů neúspěšně zaútočila na letiště Ben Guriona. Když se o to znovu pokusila v květnu, už se jí to podařilo a zranila osm lidí, což si vyžádalo zrušení letů na několik dní.
Hlavní vlna uzavřených leteckých prostorů přišla 13. června, kdy Izrael zaútočil na Írán. Poté, co po sobě obě strany více než týden střílely rakety, situaci aeroliniím dále zkomplikoval útok Spojených států na jaderná zařízení v Íránu.
Vedle civilistů z obou zemí válka zasáhla právě také letecké dopravce, kteří museli nechat již letící stroje přistát v jiných zemích a ty dosud nevypravené ani nechystat.
„Jakékoli neplánované změny v provozu znamenají samozřejmě pro letecké společnosti náklady navíc a komplikace. V letecké dopravě bohužel není neobvyklé, že občas dochází k situacím, kdy je potřeba na určitou dobu přerušit létání do konkrétního místa, ať už z různých důvodů,“ říká mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.
Podle odborníků na letectví nejde o zanedbatelný problém. „Pokud máte vše připraveno a lety do Izraele vám zapadají do plánu využití letadel a najednou se stane, že daný let nelze uskutečnit, tak vám to může narušit plány velmi výrazně,“ podotýká Jakub Kraus, vedoucí katedry letecké dopravy na ČVUT.
Podle Petra Kováče, experta na leteckou dopravu ze společnosti EY, je při pohledu na důsledky nutné minimálně rozdělit lety na krátké a dlouhé.
„U kratších spojů je to o něco málo jednodušší flexibilně než u dálkových spojů – ale u obou skupin aerolinky řeší ztrátu tržeb a kompenzaci cestujícím za zrušené lety,“ přibližuje Kováč. Takové kompenzace se v Izraeli pohybují od osmi tisíc do devatenácti tisíc korun. Kromě těch cestujícím nabízí třeba Eurowings i možnost bezplatně změnit rezervaci na pozdější termín cesty.
„Pokud by se však jednalo o složitější síť letů, kdy by se například neplánovalo hned s letadlem vracet zpět, ale mělo by letět dále, tak už jde o narušení velmi výrazné. Stejně tak, pokud byste měl bázované letadlo v Izraeli. Klade to primárně vysoké nároky na pružnost přeplánování flotily, sekundárně pak i na plánování posádek,“ doplňuje Jakub Kraus.
A přesně takový problém řešili ve Smartwings. „Všechny naše zaměstnance, kteří v danou chvíli pobývali v Tel Avivu v rámci pronájmu letadel s posádkou, jsme okamžitě přepravili z Izraele do Prahy. Realizace takového opatření je v rámci jednotek hodin,“ popisuje Vladimíra Dufková.
Kováč dodává, že bezpečnostní rizika a rušení letů mají vliv i na zvýšené náklady pojištění aerolinek a také generují dodatečné náklady na přelety prázdných letadel a celkovou logistiku.
Situace se navíc netýkala pouze těch, kteří potřebovali využít letišť v židovském státě. Jednu z nejvytíženějších leteckých oblastí totiž v poslední době zasáhly hned tři problémy – rakety putující mezi Izraelem a Íránem, dlouhodobě uzavřený letecký prostor nad Ukrajinou a konflikt mezi Pákistánem a Indií.
Foto se souhlasem Flightradar24
Najednou tak existovalo v oblasti severní Afriky, Blízkého východu a východní Evropy více než deset států, kam letadla buď vůbec nemohla zavítat, či pouze s výraznými omezeními.
Dopravci létající z Evropy do Asie proto museli zareagovat a vybrat jednu z alternativních tras – buď přes Kaspické moře, Turecko, Ázerbájdžán a Turkmenistán, či jihem přes Egypt a Saúdskou Arábii.
Obě možnosti však cestu značně prodlouží, a tím i prodraží. Platit totiž aerolinky musejí nejen za více spotřebovaného paliva, ale zároveň jejich personál tráví lety více času. Ceně paliva pak uškodilo i to, že konflikt ohrozil oblast významnou pro těžbu i převoz ropy.
Problém spočíval též ve vysokém vytížení náhradních cest, které mají omezenou kapacitu, ale i navýšení poplatků, které musely letecké společnosti za jejich využití platit.
Každá hodina navíc, kterou pak letadlo stráví ve vzduchu, vyjde aerolinky po započítání všech nákladů i na více než 150 tisíc korun. A to vše se následně promítlo do cen letenek.
„Je tak nutné vnímat obchodní rizika pro aerolinky vyplývající ze ztráty tržního podílu a vyšší volatility ceny letenek,“ vysvětluje Kováč.
Na kolik ale omezení letů aerolinky, které z Česka do Izraele létají, opravdu přišlo, říct nechtějí – a podle expertů se taková částka ani nedá přesně spočítat.
Podle Krause výdaje záleží na modelu, kterým se do země létá. „Pokud vypadnou pouze některé rotace letadel, nemusí to stát tolik a ušetřený čas letadla i posádky lze využít jiným způsobem. Pokud to naruší síť nebo bázi, tak už je to celé náročnější,“ zmiňuje.
„Vyčíslit přesnou částku je těžké, protože se jedná jak o okamžité náklady, tak i náklady, které se projeví až v delším horizontu,“ souhlasí Kováč.
Foto Chris Hoare / Wikimedia Commons (CC BY 2.0)
Na trvalé rušení linek do Izraele to však přesto nevypadá. „Česko je velmi oblíbeným cílem izraelských turistů a také obchodní vazby mezi oběma zeměmi jsou velmi hluboké, což jen podtrhuje důležitost leteckého spojení,“ konstatuje Dufková.
Podle ní jsou navíc bezpečnostní opatření v Izraeli naprosto nadstandardní a izraelská strana je zvyklá si s podobnými situacemi bez problémů poradit. „O ukončení provozu linky tedy neuvažujeme,“ říká mluvčí tuzemských Smartwings.
Podle Kováče sice aerolinky, které existují s cílem vydělávat, budou vždy zvažovat ekonomickou perspektivu letů do Izraele, jedná se však o velmi důležitou destinaci. „Proto se jistě vynasnaží udržet letecké spojení do této země při zachování maximální bezpečnosti cestujících,“ míní expert na leteckou dopravu.
„Izrael je obecně dobrá destinace. Být schopen do něj létat, mít zavedeny všechny požadované bezpečnostní procesy a důvěru cestujících, je tedy pro značku důležité,“ soudí Kraus.
Na některé jiné státy na Blízkém východě nicméně omezení letecké dopravy vinou izraelsko-íránské války trvalé negativní dopady mělo. Například maďarská nízkonákladová aerolinka Wizz Air tento týden oznámila, že již nebude létat do Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Jako důvod uvedla právě geopolitickou nestabilitu v regionu, která podle společnosti snižuje poptávku.
The post Rakety nad Tel Avivem vyděsily aerolinky. Vyplatí se jim do Izraele stále létat? appeared first on Forbes.
