Mladá Slovenka Diana Virgovičová objevila molekulu, která dokáže čistit vodu bez elektřiny – stačí jí k tomu slunce. Dnes má její firma Xatoms milionové investice a mění životy tisíců lidí po celém světě.
Už jako teenagerka se Diana Virgovičová rozhodla bojovat s jednou z největších výzev současnosti – přístupem k čisté vodě. Čtrnáctiletá Diana se během cesty po Indii poprvé přesvědčila o tragédii milionů lidí, kteří onemocní kvůli nedostatku hygieny a pitné vody. Tehdy se rozhodla, že najde řešení, které bude nejen účinné, ale také dostupné pro odlehlé komunity bez stabilní elektřiny.
V roce 2019, už jako sedmnáctiletá studentka, objevila molekulu, která po vystavení slunečnímu záření dokáže efektivně rozkládat bakterie i těžké kovy. Tento objev jí otevřel dveře do světa vědeckých patentů a nadšených investorů – dnes vede tým, který má na kontě osm molekulárních patentů a laboratoř v Kanadě, a technologie Xatoms už čistí vodu v Africe i Severní Americe.
Díky tomu se jako jedna z mála Slováků a Slovenek dostala do amerického výběru Forbes 30 pod 30 a nejnověji také do toho slovenského.
Mladost, dravost
Navzdory úspěchům se však Diana a její tým museli vypořádat s předsudky investorů, kteří pochybovali o schopnostech týmu mladých vědkyň a inženýrů. „Někteří investoři se nás ptali, jestli to zvládneme, když nám je jen lehce přes dvacet. Ale když začneme mluvit, pochopí, že víme, co děláme,“ říká Diana Virgovičová.
Projekt Xatoms získal více než tři miliony dolarů od špičkových fondů 776 či Compute for Climate a mentorů jako zakladatel Redditu Alexis Ohanian, ale ta největší zkouška jejich inovace teprve přijde.
Xatoms spojuje kvantovou chemii s umělou inteligencí. Počítačově analyzují stovky tisíc molekulárních struktur, vybírají ty s největším potenciálem, syntetizují je a dodávají jako aktivní složku filtrů. Jejich řešení funguje i bez elektřiny – stačí mu slunce, což ho činí ideálním pro odlehlé vesnice.
Momentálně pracují na projektech v Jižní Africe, Keni, na Madagaskaru, v Kanadě a Spojených státech. Expanze na další trhy však s sebou přináší nejen potřebu dalšího kapitálu, ale také kapacitně dostupných laboratoří a výroby.
Jako teenagerka jste objevila molekulu, která dokáže čistit vodu. Jak výzkum vypadal?
Dnes se hodně výzkumu dělá počítačově. Existují softwary, které umožňují modelovat nové molekulární struktury – podobně jako se hledají nové léky.
Například pokud se zkoumá léčivo na rakovinu, dají se počítačově modelovat struktury, které ukazují, jak by mohlo fungovat. Já jsem chtěla modelovat fotokatalyzátor – látku, která po přidání do vody a vystavení záření dokáže čistit vodu od biologických i chemických kontaminantů.
Většina existujících fungovala pouze s UV zářením, které je ze slunečního světla slabé. Já jsem chtěla vyvinout strukturu, která bude účinná i při slunečním záření. Podařilo se mi to v roce 2019 – modelování proběhlo celé v počítači.
A jak to přešlo do praxe?
Později v Kanadě jsme celý projekt posunuli do laboratoře, kde teď pracujeme. Tam jsme molekulu syntetizovali. Počítač nám umí navrhnout i jednotlivé kroky syntézy, abychom získali finální molekulární strukturu.
Získali jste díky tomu osm patentů. Čeho se týkají?
Jde o jeden patent, který popisuje osm různých molekulárních struktur. Je to provizorní patent. Popisuje proces, který používáme k objevování nových látek – spojujeme kvantovou chemii a umělou inteligenci.
Jakým způsobem se vám podařilo proměnit výsledek výzkumu na prosperující byznys?
Pro takový typ firmy existují různé byznys modely. Molekuly vyrábíme v laboratoři v Kanadě a prodáváme je firmám, které se věnují filtraci vody. Používají se na čištění odpadních vod, řek nebo také v rozvojových projektech – například v Jižní Africe.
Zároveň umíme vytvořit fotokatalytický nátěr, což je v podstatě fotokatalyzátor aplikovaný na povrch filtrů a membrán. Když se voda dostane do kontaktu s tímto nátěrem, očistí se. Spolupracujeme s firmou na kempinkových filtrech, které takto upravujeme.
Zní to jako obrovský tržní potenciál. Jakou máte aktuálně kapacitu?
Tento rok máme tři hlavní projekty, které pokrývají 106 tisíc lidí, vyčistí více než tři miliardy litrů vody a přinášejí výnosy přes 1,5 milionu dolarů. Objem ještě dokážeme zvětšit, ale časem chceme vybudovat i vlastní výrobní fabriku.
Dokážou vaše molekuly změnit nepitnou vodu na pitnou?
Ano, ale záleží na typu znečištění. Naše řešení například neovlivňuje chuť vody jako chlorové tabletky a navíc si poradí i s těžkými kovy, což tabletky nezvládnou.
Jaký tým stojí za firmou?
Jsme tři spoluzakladatelé – všichni softwaroví inženýři, každý z jiné země. Já jsem ze Slovenska, kolegové z Turecka a Číny. Všichni máme osobní zkušenost s nedostatkem čisté vody. Poznali jsme se přes stipendijní program v Kanadě.
Jaký obor jste studovala na univerzitě v Torontu?
Počítačové inženýrství. Během studia jsem se zapojovala do různých stipendijních programů a podnikatelských programů a postupně jsem budovala firmu. Univerzita nás velmi podporuje, je špička v Kanadě a podporuje i podnikatelské nápady. Chápou, že musím hodně cestovat, ale dovolují mi tomu přizpůsobovat například zkoušky.
Jak zvládáte balanc mezi výzkumem a vedením firmy?
Na začátku jsem se soustřeďovala hlavně na výzkum. Teď, když tým roste, se víc věnuji hledání investorů a partnerů. Výzkum má pod palcem můj technický spoluzakladatel.
Působíte i v Keni či Jižní Africe. Co to pro vás znamená?
Osobně hodně cestování. Včera jsem byla na Madagaskaru, dnes jsem na Slovensku a zítra budu v Kanadě. Ale co se týče zmíněných regionů, tak to funguje na spolupráci s univerzitami. Naše řešení je určené pro komunity bez přístupu k čisté vodě a bez stabilní elektřiny. Technologie funguje na sluneční pohon, takže je ideální i pro nepřístupné oblasti a upřednostňujeme ty, kde děti do pěti let vyrůstají bez přístupu k čisté vodě.
Dostali jste se s projektem už do Indie, kde to celé začalo?
Zatím ne, ale byla jsem tam prezentovat na summitu G20. Indie je určitě cíl, ale zatím se více soustřeďujeme na Keňu, která je velmi otevřená inovacím.
Jak probíhá vyjednávání s partnery? Jsou v této sféře stále přítomné předsudky?
Předsudky jsou stále přítomné a není to tedy jen regiony, ve kterých působíme. Cítila jsem to hlavně při získávání kapitálu. Investoři se někdy ptají, jestli to zvládneme, když je nám jen něco málo přes dvacet. Věk je něco, co neschováme. Když začneme mluvit, pochopí, že víme, co děláme. Ukázali jsme výsledky, máme za sebou milionové investice.
Jak jste získávali první investice? Biotechnologický výzkum si žádá obrovský kapitál.
První větší investici jsme získali v květnu 2023. Šlo o grant ve výši sto tisíc dolarů od zakladatele Redditu Alexise Ohaniana. Vybere dvacet lidí pod třiadvacet let z celého světa, kterým dá tuto částku na rozjezd firmy.
Potom jsme získali dalších 350 tisíc dolarů přes stipendijní program UNESCO a Amazon Web Services. V létě jsme získali dalších pět set tisíc dolarů a nedávno dva miliony. Dosud jsme vybrali více než tři miliony dolarů.
foto Marek Mucha
Jste stále v kontaktu se zakladatelem Redditu?
Ano, setkáváme se několikrát do roka. Je to aktivní mentor, velmi známá postava v americké venture capital komunitě. Pomáhá nám sítí kontaktů a radami.
Získali jste i klasické rizikové kapitálové investice?
Ano. Ten první grant byl neinvestiční, ale další už byly venture investice. Zejména ta poslední velká kola.
Jak přistupujete k předávání podílů ve firmě?
Hledáme strategické investory. Nestačí, že někdo dá milion dolarů – potřebujeme, aby nám uměl pomoci i odborně, například někdo s pozadím v kvantové chemii nebo ve vodárenském sektoru. Náš tým zpočátku neměl zkušenosti s komercializací technologií, nevěděli jsme, jaké jsou nedostatky. Proto jsme potřebovali strategické investory.
Kdo jsou vaši investoři?
Jedním z nich je Quantacet – jediný fond v Kanadě zaměřený výhradně na kvantové technologie. Dále je to například Quantum Insider – přední poskytovatel médií a tržních analýz v oblasti kvantového trhu. Je jím také kanadská banka Development Bank of Canada, která nám pomáhá i prostřednictvím grantů.
Spolupracujeme také s Ontario Center of Innovation, Technical Institute. Máme investici od Genesis Ventures, který je podporován Evropským investičním fondem. Zajímavé je, že mnoho investic přišlo od ženských investorek – například přes fondy zaměřené výhradně na ženy. Náš tým je převážně ženský, takže tato podpora je pro nás velmi důležitá.
Vidíte rozdíl mezi přístupem investorek a investorů?
Určitě. Méně než dvě procenta venture kapitálu směřují k ženám – a to i v Kanadě. Máme také zkušenosti s odmítnutími, při kterých nám ani neodpověděli, nebo řekli, že nevěří, že by firma jako ta naše dokázala růst. Ale právě takové překážky nás motivovaly ještě víc.
Plánujete v budoucnu dál růst a škálovat byznys?
Pokračujeme v objevování nových molekul – například na čištění těžkých kovů nebo specifických znečištění. Zapojujeme se také do velkých projektů na čištění vody pro původní obyvatelstvo ve Spojených státech a Kanadě. Současně rozvíjíme komunitní projekty – výzkum na Madagaskaru, projekty v Keni, Jižní Africe a v uprchlických táborech v Ugandě.
Takže kombinujete ziskový a neziskový přístup?
Přesně tak. Projekty v Severní Americe nám umožňují pokrývat náklady na komunitní aktivity. Hlavním cílem zůstává zlepšit přístup k čisté vodě tam, kde ji lidé nejvíce potřebují.
V jednom rozhovoru jste zmínila, že byste se chtěla vrátit na Slovensko. Co by se muselo změnit?
Hlavně větší otevřenost k inovacím. Například když jsem prezentovala tuto technologii v rámci SOČ na Slovensku, nevyhrála jsem nic. O pár měsíců jsem se stejným projektem zvítězila na světovém kole ve Švédsku. Překvapily mě i negativní komentáře pod články doma – v Kanadě se mi to zatím nestalo. Věřím, že se to doma časem změní. Slovensko má obrovský potenciál. Věřím, že se to zlepší, a ráda se jednou vrátím.
The post Slovenka objevila molekulu čistící vodu. Mentora jí dělá zakladatel Redditu appeared first on Forbes.
