Lidí, kteří pracují ve vědě a výzkumu, u nás přibývá. Za posledních dvacet let se jejich počet skoro zdvojnásobil. Podíl žen ale klesá. V evropském srovnání je na tom Česko dokonce nejhůře. Žen ve vědě je u nás ani ne třetina. O důvod víc mluvit o těch, které ve svých oborech patří mezi špičky a ukazují, že věda nemusí být pánský klub. Ve spojení se společností L’Oréal, která dlouhodobě podporuje ženy ve vědě, přinášíme už třetí ročník našeho výběru Top vědkyň.
Nejedná se o žebříček, kde bychom porovnávali, kdo je lepší. Soustředili jsme se na výběr zajímavých, inspirativních a aktivních vědkyň napříč obory. Celkem jsme do výběru zařadili pětadvacet žen, jejichž výzkum sahá od matematiky přes fyziku, chemii, robotiku, biologii, medicínu až po historii a psychologii.
Je mezi nimi například Anna Ševčíková z Masarykovy univerzity, která zkoumá duševní a sexuální zdraví a to, jak se proměňuje vlivem digitálních technologií. Nyní vede rozsáhlý projekt Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti, jenž spojuje odborníky ze čtyř českých univerzit a Akademie věd.
V letošním výběru jsou i špičkové vědkyně původně ze zahraničí, které ale dlouhodobě působí v Česku. Ukázkovým příkladem tak může být matematička Erin Carson, která na pražském matfyzu vyvíjí nové matematické algoritmy pro superpočítače, aby byly ještě rychlejší a výkonnější. Jejich využití přitom sahá od výpočetní vědy až po vývoj nových léků. Nedávno jako vůbec první žena získala prestižní Cenu Jamese H. Wilkinsona, která se v matematickém prostředí rovná zlatu z olympijských her.
Jsou tady ale i dámy ze zcela jiných oborů. Například Gudrun Illmann na České zemědělské univerzitě zkoumá, jak rozumět řeči zvířat. A jde jí to. Propojila pozorování prasat s moderními technologiemi včetně AI a vznikl tak systém, který s mimořádně vysokou přesnostní rozezná emoce prasat podle jejich hlasových projevů. V praxi to může přinést revoluci v chovu hospodářských zvířat.
Ve výběru najdete například i Lenku Zdeborovou, která dlouhodobě působí ve Švýcarsku na univerzitě EPFL v Lausanne. Vědkyně, jejímž hlavním oborem statistická fyzika, získala už druhý prestižní grant Evropské vědecké rady ERC. V tom aktuálním řeší, jak efektivněji trénovat neuronové sítě, například s využitím menšího množství energie i datových sad a přitom s dosažením větší robustnosti.
Foto Michael Tomeš
Právě AI a robotika patří mezi další obory, kterým se vědkyně z našeho výběru věnují. Například Barbara Zitová z Akademie věd učí počítače vidět a rozumět obrazům lépe než lidské oko. Její práce má využití například v biomedicíně, energetice, průmyslu, kriminalistice nebo i při analýze obrazů starých mistrů.
Karla Štěpánová si na ČVUT “hraje” s roboty. Se svou vědeckou skupinou se snaží roboty naučit, aby rozuměli významům slov a gest člověka, aby se od něj učili pozorováním. Díky tomu není potřeba robota na konrkétní úkoly programovat, ale stačí, aby práci sám odkoukal.
Podstatně menším robotům se věnuje Jitka Čejková z Vysoké školy chemicko-technologické. Nadšenkyně do robotů, která má za sebou vědecké pobyty například i v Tokiu, zkoumá, jak pomocí takzvaných chemických robotů dopravit léčiva na přesná místa v těle a postupně uvolňovat potřebné látky.
Foto Michael Tomeš
Právě medicína je v letošním výběru nejpočetněji zastoupená. Například Veronika Vymetálková z Akademie věd zkoumá rakovinu a její léčbu. Vědkyně, která ironií osudu sama s touto nemocí bojovala, například zjišťuje, proč se některým lidem nemoc vrací a proč u někoho léčba funguje, zatímco u jiného nezabírá.
Na Akademii věd působí také Zuzana Kečkéšová, která stojí za revolučním objevem, jenž má potenciál přinést nové možnosti, jak zastavit různé druhy rakoviny. Její práci dokonce ocenila Americká asociace pro výzkum rakoviny, která ji loni zařadila mezi NextGen Stars.
Letošní laureátka ocenění L’Oréal-UNESCO – Pro ženy ve vědě Jitka Viktorová z Vysoké školy chemicko-technologické se zase snaží vrátit účinnost lékům a reaguje na velký problém současnosti v podobě antibiotické rezistence a rezistence nádorů vůči chemoterapii.
Foto Michael Tomeš
Ve výběru je ale mimořádně zajímavých a úspěšných vědkyň, jejichž výzkum v mnoha případech přímo zasahuje do praxe, podstatně více. V dotaznících vysvětlují nejen své zaměření, ale třeba i to, jak se k vědě dostaly, co je na ní nejlepší (i nejhorší) a taky to, jak je jejich práce ovlivňuje v každodenním životě.
S některými z dam letošního výběru přineseme i podrobnější rozhovory, jež se budou na webu Forbes.cz objevovat v následujících týdnech.
Jak jsme vybírali?
Oslovili jsme přední české vědecké instituce, univerzity, odborné nadace i členky loňského výběru, s jejichž pomocí jsme získali velké množství špičkových jmen ve vědě a výzkumu.
Klíčovou roli pro finální výběr hrály kromě doporučení například získané prestižní granty a ocenění, citační ohlasy, vedení vědeckých skupin nebo například popularizace vědy. Ve výběru jsou nejen rodilé Češky, ale i vědkyně pocházející z jiných zemí, které dlouhodobě působí v českém vědeckém prostředí a které zásadním způsobem ovlivňují úroveň svého oboru i v českém prostředí.
Finální rozhodování nebylo snadné a „pod čarou“ zůstaly desítky dalších špičkových vědkyň. Ve Forbesu se budeme jejich práci věnovat dál na stránkách časopisu i na webu Forbes.cz.
The post Tahle jména musíte znát. Je tady nový ročník výběru nejlepších vědkyň Česka appeared first on Forbes.
