Hrozba amerických cel Rusko spíše uklidnila než vyděsila. V analýze zveřejněné zpravodajským serverem britské veřejnoprávní stanice BBC to uvedl redaktor ruské sekce Steve Rosenberg.
Připomněl, že moskevská burza po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa vzrostla o 2,7 procenta. To podle něj ukazuje, že očekávání byla ještě dramatičtější.
„Rusko se připravovalo na mnohem horší sankce,“ napsal Rosenberg. Klid v Moskvě podle něj pramení mimo jiné z toho, že sekundární cla na obchodní partnery Ruska vstoupí v platnost až za 50 dní, což dává Kremlu čas na přípravu reakce nebo uplatnění zdržovací taktiky.
Rosenberg připomíná, že oznámení cel doprovázelo oznámení nové dodávky amerických zbraní na Ukrajinu, hrazených evropskými státy. Tento krok je podle něj důkazem posunu k tvrdší linii ze strany amerického prezidenta, stejně jako rostoucí frustrace z neochoty ruského lídra Vladimira Putina podepsat mírovou dohodu.
„Trump tvrdí, že není s Putinem spokojený,“ uvedl Rosenberg. Dodal, že odcizení je oboustranné. List Moskovskij komsomolec o americkém prezidentovi napsal, že „trpí bludy velikášství a má příliš prořízlou pusu“.
Moskva podle autora po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zpočátku reagovala na jeho výzvy k míru vstřícně, ale kladla si podmínky jako ukončení dodávek zbraní Ukrajině, zastavení sdílení zpravodajských informací nebo ukrajinské mobilizace.
Rosenberg podotýká, že přístup „ano, ale“, který Moskva vůči Trumpově administrativě dlouhodobě uplatňovala, jí umožňoval vyhýbat se přísnějším sankcím, ale zároveň pokračovat ve válce. Trump se podle něj snažil Putina přesvědčit spíše pozitivní motivací než hrozbami. To se ale podle autora teď mění.
Kreml podle Rosenberga věří, že na bojišti drží iniciativu a mír požaduje výhradně podle svých podmínek. Ty zahrnují především ukončení západní vojenské pomoci Ukrajině, což je v rozporu s novými plány americké vlády.
Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou.
Po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu, jež se brání ruské agresi.
Šéf Bílého domu také pohrozil Rusku tvrdými dovozními poplatky a sekundárními cly vůči jeho obchodním partnerům. Představitel administrativy agentuře Reuters řekl, že Trump měl na mysli uvalení stoprocentních cel na Rusko a sekundárních cel na další země, které od Ruska nakupují ropu.
The post Trumpova hrozba cel měla opačný efekt. Rusko spíše uklidnila než vyděsila, píše BBC appeared first on Forbes.
