Trumpovy škrty se dotknou i agentury NASA. Vyhraje vesmírné závody Čína?

Forbes Před 2 dny

Zastaví se budování trvalé lunární stanice, nebudou peníze na obří raketu pro cestu k Měsíci ani na další mise. Takové důsledky by mohly mít dramatické škrty v rozpočtu americké vesmírné agentury NASA. Kvůli úsporám ve Spojených státech se jedničkou ve vesmírných závodech může stát Čína.

Americký prezident Donald Trump chce zásadním způsobem sáhnout do rozpočtu Spojených států. Jeho administrativa navrhla snížit v příštím roce federální výdaje na nevojenské účely o více než pětinu. Konkrétně hodlá ušetřit 163 miliard dolarů, tedy přes tři a půl bilionu korun.

Ušetřené peníze plánuje prezident investovat do obrany a bezpečnosti, jak ostatně sliboval ve volební kampani. Škrty se mají výrazně dotknout i americké vesmírné agentury NASA, jejíž rozpočet klesne dokonce o čtvrtinu. Je to trochu paradox, protože kosmické technologie často využívá armáda.

NASA vyvíjí a testuje pokročilé materiály pro kosmické lodě a rakety, které se pak uplatňují i ve vojenské technice. V obraně se využívají také satelity určené původně k dálkovému průzkumu Země. Výkonné kosmické teleskopy zase pomáhají vylepšovat zobrazovací systémy, na které sázejí i vojáci.

Příští rok ale šance na podobný přeskok nápadů z vesmírného výzkumu do armádní praxe klesne. Agentura NASA má čelit největším škrtům ve své historii.

Její rozpočet by měl podle stávajícího návrhu Bílého domu klesnout z 24,8 miliardy dolarů na 18,8 miliardy dolarů. Při zohlednění inflace by se tak dostal na nejnižší úroveň za několik posledních desetiletí.

Nejvýrazněji má být postižena výzkumná činnost NASA. Pokud rozpočet Donalda Trumpa projde, bude zrušeno více než čtyřicet vědeckých misí. O práci má podle odhadu britského týdeníku The Economist přijít 5500 zaměstnanců vesmírné agentury z celkového počtu 17 400.

Podle Caseyho Dreiera, vedoucího oddělení vesmírné politiky Planetární společnosti, by chystané úspory znamenaly pro vědeckou práci NASA „událost na úrovni zániku“.

Škrty jsou namířeny i do oblasti letů s lidskou posádkou. Ve hře je zrušení prací na obří raketě SLS, která má dopravit astronauty zpět na Měsíc v rámci mise Artemis. Náklady na jeden start činní téměř dvě miliardy dolarů.

Mise Artemis, která má vrátit člověka na Měsíc, už ale začala. Zatím proběhl nepilotovaný let. Na rok 2026 je naplánována pilotovaná mise, během níž se měla čtveřice astronautů přiblížit k Měsíci, obletět ho a po deseti dnech ve vesmíru se vrátit zpět na Zemi.

Jenže tento oblet se nejspíš neuskuteční. Pro další let už je naplánované přistání na Měsíci. Následovat mělo budování modulární vesmírné stanice Gateway.

Pokud ale bude navržený rozpočet NASA schválen Kongresem, vedle rakety SLS mát být zrušeno i budování trvalé stanice na Měsíci. Přitom obydlení zemského souputníka má být tréninkem pro cestu na planetu Mars.

Na lunární vesmírné stanici, která se začne budovat na oběžné dráze Měsíce, se mělo testovat, zda půjde tuny ledu na měsíčním povrchu využít k výrobě kyslíku nebo vody na pití. Ve hře je získávání vodíku pro pohon kosmických lodí. Nové poznatky chtěli experti využít při cestě na Mars a při jeho případné kolonizaci.

Spojené státy se sice cíle dostat opět člověka na Měsíc nevzdaly, ale v inauguračním projevu Trump mluvil rovnou o Marsu.

Při cestě na Měsíc chce NASA raketu SLS nahradit komerčními dopravními prostředky, na jejichž vývoj by přispěla i přes škrty. Jenže zvažovaný Starship od společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska nebo raketa od firmy Blue Origin Jeffa Bezose zatím řeší technické obtíže.

Start lodi Starship tento týden skončil explozí. Majitel SpaceX Elon Musk se také nedávno dostal do sporu s prezidentem Trumpem. Ani Blue Origin Jeffa Bezose není s vývojem rakety New Glenn tak daleko, aby ji šlo hned použít.

Čína zatím vede v počtu nepilotovaných misí k Měsíci. Zahájila také práci na mezinárodní lunární stanici a chystá se na Měsíci stavět dokonce jadernou elektrárnu. Takže tápání Spojených států způsobené škrty může znamenat, že návrat člověk na Měsíc zvládne jako první právě Čína.

Je také dost pravděpodobné, že Čína sáhne po propuštěných zaměstnancích NASA a využije je ve svůj prospěch. Mnozí vědci totiž budou kvůli hledání práce nuceni odejít do zahraničí a ani při případném budoucím navýšení rozpočtu NASA se už do Spojených států nemusejí chtít vrátit.

Tím plánované škrty v NASA nekončí. Celkem má být zrušeno 41 vědeckých misí, ať už připravovaných, nebo probíhajících. Podle britského deníku The Guardian se v oblasti vědy bude škrtat velmi radikálně. Propad rozpočtu u výzkumu vedeného NASA odhaduje list až na 54 procent.

Jednou z obětí může být projekt Mars Sample Return, jehož cílem je dostat marsovské horniny na Zemi. Měl umožnit studovat je mnohem podrobněji, než by to zvládlo jakékoli robotické vozítko. Nutno ale říci, že mise nabrala již před škrty zpoždění a prodražuje se oproti původnímu plánu.

Úspory se dotknou také sond DaVinci a Veritas, které mají odstartovat v letech 2030 a 2031 a mířily by k Venuši. Škrtů se dočkají i probíhající mise. Například sonda Juno, která před časem dorazila k Jupiteru, nebo sonda New Horizons, jež prolétla kolem Pluta a zkoumá vzdálená místa Sluneční soustavy.

Úspory ve stávající podobě budou znamenat konec pro teleskop Nancy Grace Roman určený pro výzkum temné energie a exoplanet. Dalekohled je přitom ve finální fázi montáže a měl odstartovat do dvou let.

Vedle toho NASA nejspíš sníží objem peněz, kterými přispívá na chod Mezinárodní vesmírné stanice. Na oběžné dráze zůstane patrně do roku 2030, jak je naplánováno, ale má dojít ke snížení počtu členů posádky americké části, patrně ze čtyř na tři.

Otázkou zatím zůstává, jak na plánované škrty zareaguje americký Kongres, který musí rozpočet schválit. Zatím však zákonodárci projevili malou ochotu postavit se prezidentu Trumpovi. V obou komorách Kongresu má navíc aktuálně převahu prezidentova Republikánská strana. Lze tedy předpokládat, že úsporný rozpočet čekají jen malé, nebo vůbec žádné změny.

Současně chybí silná osobnost v čele NASA, která by za získání peněz bojovala. A případné škrty provedla citlivě a s rozvahou.

Prezident Trump už krátce po svém zvolení do funkce na konci loňského roku prohlásil, že chce v čele americké agentury Jareda Isaacmana. Tento miliardář, podnikající ve financích a letectví, se sám dvakrát dostal do vesmíru.

Poslední šéf NASA Bill Nelson, který naplňoval vizi prezidenta Joea Bidena a viceprezidentky Kamaly Harris, skončil ve funkci v lednu 2025. Pak se čekalo, až senátoři schválí Trumpem navrženého Isaacmana.

Jenže k tomu zatím nedošlo. A před pár dny se ukázalo, že vše bude jinak. Donald Trump nyní nominaci Isaacmana stáhl. Bude se tak čekat na nový návrh prezidenta a jeho následné schválení. Takže v příštích týdnech, možná i měsících, zůstane NASA bez šéfa. Aktuální vývoj zaskočil zástupce amerického kosmického průmyslu.

Bílý dům neuvedl žádný důvod pro odvolání Isaacmana, který se těšil podpoře republikánů i demokratů. Spekuluje se tedy o tom, že stažení nominace je způsob, jak poškodit Elona Muska, který se měl o Isaacmanovo jmenování zasazovat. Muskův vliv v Trumpově kanceláři totiž podle amerických médií slábne.

Odvolání přišlo jen pár dní po roztržce mezi Trumpem a Muskem. „Málokdy se najde někdo tak kompetentní a s dobrým srdcem,“ reagoval Musk na zprávu o stažení Isaacmanovy nominace na webu X. Je otázkou, kdo nakonec stane v čele vlivné agentury.

Podle informací deníku The Guardian by se mohlo jednat o generálporučíka amerického letectva ve výslužbě Stevena Kwasta, který byl prvním zastáncem vytvoření amerických vesmírných sil a je Trumpovým příznivcem.