V Kyjevě bylo během týdne rušno. Protesty proti korupci a zatýkání nejvyšších ukrajinských představitelů se střídalo s ruskými vzdušnými útoky, které usmrtily desítky lidí. Do konfliktu se nyní znovu vložil i americký prezident Donald Trump. V reakci na ruské nálety zkrátil Moskvě lhůtu na ukončení války, jinak prý přijdou cla a sankce.
Kyjev pod palbou. Při čtvrtečním ruském útoku na Kyjev zemřelo podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jednatřicet lidí, včetně pěti dětí, a dalších 159 osob utrpělo zranění, mezi nimi i šestnáct dětí. Záchranné a pátrací práce na místě tragédie už byly podle úřadů ukončeny. Nejmladší z obětí byly pouhé dva roky.
Rusko v červenci vypustilo proti Ukrajině více dronů než v kterémkoli jiném měsíci od začátku invaze v únoru 2022, což svědčí o zesílení vzdušných útoků navzdory ultimátům amerického prezidenta Donalda Trumpa. K náletům dochází každou noc a nutí obyvatele ukrývat se v krytech nebo na chodbách metra za kvílení houkajících sirén.
Ukrajinská odveta. V tentýž den zasáhly ukrajinské drony továrnu na výrobu elektroniky ve městě Penza, zhruba 700 kilometrů východně od Moskvy. O útoku nejprve informovaly místní úřady a očití svědci, kteří na sociálních sítích zveřejnili záběry požáru, jenž po náletu v areálu vypukl. Podle anonymního zdroje z ukrajinské tajné služby SBU, který citovala agentura Reuters, šlo o továrnu dodávající ruské armádě systémy bojového řízení – právě tu drony SBU zasáhly.
Oboustranné dronové nálety pokračovaly také o víkendu, přičemž obě strany hlásí tři ztráty na životech. Ukrajinské drony zasáhly ropný terminál u Soči a obytnou čtvrť ve Voroněži. Rusko zaútočilo na Kyjev či města Mykolajiv a Cherson na jihu Ukrajiny.
Korupční skandál pokračuje. Ukrajinské protikorupční agentury NABU a SAPO koncem týdne odhalily rozsáhlou korupční schému při veřejných zakázkách na drony a systémy rušení signálů. Podle vyšetřování se na korupci podílel činný ukrajinský poslanec, dva místní úředníci a několik příslušníků Národní gardy. Všechny tyto osoby již byly zatčeny.
Systém spočíval v umělém navyšování cen kontraktů – až třicet procent z hodnoty zakázky mělo jít formou úplatků pachatelům.
Ještě než k zatčením došlo, obnovil prezident Zelenskyj nezávislost NABU a SAPO, přestože původně podporoval návrh, který by tyto agentury podřídil generálnímu prokurátorovi. To vyvolalo největší protesty na Ukrajině od začátku ruské invaze. Po veřejném tlaku však Zelenskyj otočil. Úřady zákon změnily a prezident přislíbil občanům jejich nezávislost.
Německo pomůže. Navzdory probíhající korupční kauze, která vyvolala kritiku od řady předních evropských politiků, dodá Německo napadené Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot ze svých armádních zásob. Německo podle svého ministra obrany Borise Pistoriuse dosáhlo dohody se Spojenými státy, které mu jako náhradu prodají systémy Patriot nové generace.
Trump zasahuje. Americký exprezident Donald Trump označil ruské útoky, které Rusko tento týden vůči Ukrajině podniklo, za odporné a pohrozil Moskvě novými sankcemi, pokud nebude ochotná jednat o ukončení války. Trump zároveň oznámil, že do Ruska vyšle svého zvláštního vyslance Steva Witkoffa.
Trump v polovině července pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a sekundárních sankcí, pokud nebude do padesáti dnů uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou. Následně ale tuto lhůtu zkrátil a nyní chce dohodu o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou do 8. srpna, jak v týdnu USA oznámily Radě bezpečnosti OSN.
V rámci veřejné slovní přestřelky s bývalým ruským prezidentem Dimitrijem Medveděvem dokonce poslal Trump k Rusku koncem týdne dvě jaderné ponorky.
The post Týden na Ukrajině: Trump zkracuje Moskvě lhůtu na ukončení války, útoky však neustávají appeared first on Forbes.
