Takzvaný index stáří, který odpovídá počtu seniorů na stovku dětí, se v Česku zvyšuje. Na sto chlapců a děvčat do patnácti let připadalo loni 133 osob nad pětašedesát let, meziročně asi o čtyři víc a proti roku 2018 o deset víc. Po covidové epidemii se znovu prodlužuje život.
Naděje dožití pětašedesátníků a pětašedesátnic se v různých krajích ale liší, mezi Prahou a Ústeckým krajem je rozdíl dva a půl roku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Index stáří mohou samosprávy využít při plánování služeb pro své obyvatele.
Víc dětí pod patnáct let než lidí nad pětašedesát let bylo v Česku naposledy v roce 2005. Chlapců a děvčat evidovali statistici tehdy něco přes 1,5 milionu, seniorů a seniorek o šestatřicet tisíc méně. V roce 2006 byl počet zhruba vyrovnaný.
Od roku 2007 se poměr obrátil. Loni žilo v zemi necelých 1,7 milionu dětí pod patnáct let a téměř 2,3 milionu lidí nad pětašedesát let. Na sto chlapců a děvčat připadalo zhruba 133 seniorů a seniorek, meziročně o čtyři víc. V roce 2017 to bylo 122 osob nad pětašedesát let na stovku dětí, o rok později 123 a předloni pod 130.
„V roce 2007 byl poprvé zaznamenán stav, kdy byla početnost věkové skupiny 65+ vyšší než skupiny 0 až 15 let,“ uvádí portál strategických dokumentů. Podle něj v Česku od konce druhé světové války do poloviny padesátých let minulého století připadalo na stovku dětí pětatřicet lidí nad pětašedesát let.
Index se zvedá od poloviny osmdesátých let a dál poroste, píšou experti. Navyšování bude také zřejmě rychlejší než dosud. Ročníky narozených jsou slabé, do seniorského věku se po polovině příštího desetiletí dostane početná generace takzvaných Husákových dětí a prodlužování života má pokračovat.
„Stav, kdy seniorů bude 2,5krát více než dětí, by měl trvat celou druhou polovinu století,“ uvádí portál. Podle dřívějších propočtů by mohl být index nejvyšší v roce 2063 s 277 seniory na stovku dětí.
Loni měl nejpříznivější poměr Středočeský kraj. Na stovku dětí tam bylo 109 lidí důchodového věku. Následovala Praha se zhruba sto dvacet. Naopak nejvíc seniorů a seniorek připadalo na stovku chlapců a děvčat pod patnáct let v Karlovarském kraji, a to 152. Nad 150 se dostal i Královéhradecký a Zlínský kraj.
Prodlužování života v Česku zbrzdila covidová epidemie. Kvůli vysokému počtu zemřelých se naděje dožití v roce 2021 propadla, poté znovu rostla. Předloni překročila předcovidové hodnoty. Loni byla doba dožití zatím nejdelší – u pětašedesátiletých žen činila 20,8 roku a u stejně starých mužů sedmnáct let.
Pod celostátním výsledkem byla polovina krajů. Nejvyšší naději dožití pětašedesátiletých měla Praha – 21,6 roku u žen a 17,9 roku u mužů. Nad hranicí jednadvacet let u žen byl Jihomoravský a Zlínský kraj. U mužů se nad sedmnáct let dostaly kraj Královéhradecký, Jihomoravský, Vysočina, Pardubický a Plzeňský.
Nejkratší očekávaná doba dožití byla v Ústeckém kraji – u mužů 15,5 roku a u žen 19,1 roku. Proti metropoli tak byla kratší zhruba o dva a půl roku. Pětašedesátileté ženy v Praze měly pak naději žít v průměru o šest let déle než stejně staří muži z Ústeckého kraje.
The post V Česku přibývá seniorů. Na stovku dětí připadá už 133 lidí nad pětašedesát let appeared first on Forbes.
