Z Radia 1 na vlny soustředění. Pierre Urban sází na ambient jako novou formu zážitku

Forbes Před 2 týdny

Kdy naposledy jste si sedli s knihou a dvě hodiny ji soustředěně četli? Že nepamatujete? Podobně na tom byl i Pierre Urban. Společně s Kunsthalle zorganizoval několik čtecích eventů a na piedestal vedle čtení postavil ambientní hudbu. Jak se bývalý programový ředitel Radia 1 dostal k organizaci ambientních sessions? A proč má podle něj tato hudba schopnost člověka uvést do stavu nerušeného soustředění i spojení se sebou samým?

Když společně s Pierrem Urbanem usedáme k rozhovoru v jedné žižkovské kavárně, těsně po zapnutí diktafonu mě varuje, jaký interpret linoucí se z místních repráků bude doprovázet mou nahrávku. O hudbě, jak se ukazuje v následujících okamžicích, by dokázal mluvit dlouhé hodiny.

Profesně i osobně ho provází celý život. Hudbu poslouchal už odmala, jako teenager si vyzkoušel vysílání amatérského internetového rádia – jeho sessions poslouchala dobrá desítka lidí – a jakmile mohl, zkusil se do jednoho rádia dostat. Cesta do jeho nejoblíbenějšího, Radia 1, byla přímočará.

Stačilo napsat mail a Pierre Urban se za několik měsíců stal moderátorem. Po třech letech se jako teprve třiadvacetiletý dostal na pozici programového ředitele. „V tomhle věku to byla obrovská zodpovědnost, člověk koordinuje desítky moderátorů a vedle toho všeho řeší i obchodní záležitosti,“ říká.

Na pozici vydržel osm let. S radostí vzpomíná například na legendární akci, oslavu 25 let první soukromé rádiové stanice u nás, kam se mu povedlo dostat kultovní skupinu Ecstasy Of Saint Theresa, která se ještě v devadesátých letech postarala o jeden z největších úspěchů české indie kapely v zahraničí.

„Také jsem se snažil propojovat Radio 1 s mladou generací právě nastupujících tvůrců. Přijde mi, že tehdy, v roce 2015, tu probíhal nový start klubové scény, což se tu dlouhou dobu nedělo,“ říká například s odkazem na interprety, jako je DJ NobodyListen nebo Smack.

Ani po odchodu z Radia 1 na hudbu nezanevřel. Po naordinovaném sabatiklu přišel s nápadem na platformu Goodgood. S ní měl Pierre Urban v plánu vytvořit komunitní rádio inspirované britskou stanicí NTS. Při budování projektu mu ale došlo, že podobné vysílání sdružující lidi z klubové scény a současného kulturního dění, by bylo v českých podmínkách jen těžko ufinancovatelné.

A tak vedle jiných projektů – Pierre Urban působil i jako podcast editor nebo podcastový sound designér – se rozhodl hudbou prezentovat na nejrůznějších kulturních akcích. Lépe řečeno na místech, která s ní nemáte tradičně spojenou. „Rád dostávám hudbu tam, kde se normálně vůbec neobjevuje,“ říká muž, který současně zastává pozici kurátora holešovického prostoru H40.

Rád dostávám hudbu tam, kde se normálně vůbec neobjevuje.

Se svou kreativní platformou vytvořil sérii akcí Soundtrack of Prague v pražském Centru architektury a městského plánování, která prezentuje audiovizuální dokumenty se současnou hudební tvorbou. Hudbu pak dostal i na střechu Zemědělského muzea, kde zase vystupovali lokální DJ’s po debatách na environmentální témata.

V posledních akcích své kreativní platformy se zaměřil na ambientní hudbu, kterou sám poslouchá už více než dvacet let. Cílem jeho ambientních sessions, jak se tyto akce jmenují, je propojování místních umělců a netradičních prostor.

To se povedlo například v kostele U Salvátora, kde Pierre Urban uspořádal společně s varhanicí Kattou večer s lokální meditativní hudbou. „Šlo o to vytvořit návštěvníkům trochu jiný zážitek než ten, který by v kostele očekávali,“ doplňuje Pierre Urban.

Vůbec největší zájem ale vzbudily jeho poslední čtecí akce pořádané ve spolupráci s pražskou Kunsthalle. „Nápad samozřejmě vznikl tak, že jsem si uvědomil, že si sám nejsem schopen soustředěně sednout ke knize a nerušeně číst,“ říká k eventům Ambient Read, které měly původně doprovodit výstavu Read uměleckého dua Elmgreen & Dragset.

Záhy se ale ukázalo, že o akci, na níž hraje speciálně vytvořený set ambientní hudby v kombinaci s absencí rušivých elementů (při čtení se doporučuje nechat telefon na místě mimo dosah ruky a ideálně v offline režimu), je mezi lidmi velký zájem.

V tónech uklidňující hudby jako by nacházeli klid, který jim v každodenním životě brání hlubšímu soustředění. „Ambientní hudba opravdu může mít terapeutický účinek. Navíc po poměrně krátké době – někdy stačí i dvacet minut – dostane člověka do stavu flow, kdy je jednodušší se na věci plně koncentrovat,“ vysvětluje.

Pokud vám právě v hlavě blikla kontrolka „Pozor, ezo“, vyslyšte ještě následující slova Pierra Urbana: „I když spoustě směrům může jít ve výsledku o totéž, tedy o to, abychom byli blíže sami sobě, já se ve svých akcích vyhýbám manipulativnímu nebo dogmatickému přístupu ke spiritualitě. Dávám pouze prostor pro vnímání svého těla, myšlenek a okolí.“

I proto autor ambientních seancí klade vedle hudby velký důraz na okolí a prostředí. Na posledním čtení v pražském galerijním prostoru pouštěl svůj ambientní set na autorských reproduktorech zakázkového studia Superfine Stuff designéra Petra Vykoukala, nerušenému čtení za tónů klidné hudby pak dělaly společnost i na Ukrajině vyráběná akustická svítidla pražského studia Ihor.

Ambientní sessions se ale dostaly i do funkcionalistické Vily Volman v Čelákovicích a brzy se podle kurátora a organizátora akcí dostanou na mapu i další místa. Čtení s tóny piana i s o poznání složitější ambientní hudbou by se podle Pierra Urbana mělo v následujících měsících odehrát v jedné veřejnosti neznámé botanické zahradě v Praze.

V hledáčku jsou pak i další místa. „Hudbu je podle mého nejlepší sdílet, protože vytváří komunitu a spojuje generace i kultury. Bylo tomu tak vždy: od setkávání se u ohně až po koncerty Taylor Swift,“ dodává k vyhlídkám své kreativní platformy.

The post Z Radia 1 na vlny soustředění. Pierre Urban sází na ambient jako novou formu zážitku appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek