Fred Kramer byl svého času nejvýznamnějším módním fotografem Československa. Vytvářel vysoce stylizované, avantgardní záběry, které byly součástí veřejného prostoru. Jeho život a dílo ukazuje obsáhlá retrospektiva v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.
Jako Helmut Newton, ale v českých podmínkách. Ačkoli práce legendárního amerického fotografa se od přístupu Freda Kramera lišila svou estetikou, měli mnoho společného. Oba dokázali probudit v do té doby strnulých modelkách život a vnést do záběrů expresivitu a svůj výrazný rukopis.

Zatímco Helmut Newton ale uprchl před nacisty kvůli svému židovskému původu z rodného Berlína do Šanghaje a později do Austrálie, Fred Kramer se marně snažil emigrovat do Peru.
Výjezd mu nebyl povolen, a tak byl deportován se svými rodiči, otcem, nakladatelem fotografických pohlednic Ignatzem, matkou Hertou a sestrou Katharinou z Frýdku-Místku do Terezína.

Prošel Osvětimí i Dachau, během osvobození vážil pouhých 39 kilogramů. K fotografii, které se věnoval před válkou, se ale stejně vrátil. Záběry, které pak komponoval pro Skloexport, Jablonex, Centrotex, Lignu, Tukový průmysl či Kovo, připomínají editorialy amerického Harper’s Bazaaru.

Pozoruhodné je, že ač by Kramerovo dílo mohlo působit tak, že vzniklo na ulicích Paříže či v ateliérech New Yorku, opak je pravdou. Luxus, fantazie, glamour, kterými Kramerovy fotografie oplývají, přišly na svět v šedi za železnou oponou. Proto má také přezdívku reklamní fotograf v době nedostatku.

Bylo by až trestuhodné zapomenout na osud i tvorbu Freda Kramera, muže, který dokázal nejen přežít nemyslitelná muka, ale také vytvářet iluzi krásy a opulence v časech nesvobody i ekonomického strádání.
Zároveň zboží, které tak působivě zachycoval, a mezi kterým bylo broušené sklo, bižuterie i výrobky z hedvábí, bylo určeno na vývoz. Ale i když se nedalo koupit, Kramerovy fotografie jste mohli spatřit všude: na kalendářích, ve výlohách obchodních domů, v rámci katalogů.
Ale také v místě, kde se scházeli všichni významní odpůrci režimu, v hospodě Na Klamovce, jejímž symbolem je takzvaná Košířská madona. Jednalo se o fotografii obálky Revolver Revue z roku 1988 od Freda Kramera
Fred Kramer fotil sen, touhu. Ostatně, to je ambicí módních fotografů dodnes. Na Kramerovi je obdivuhodné to, že dokázal i v rámci světa, který byl antitezí čehokoli luxusního a výhradně estetického, tvořit tak, že by s přehledem obstál mezi západní konkurencí.

Výstavu pod jednoduchým názvem Photo: Fred Kramer připravil tým kurátora a teoretika Jana Mlčocha, na vizuální podobě se podílela architektka Lenka Míková, která má zkušenosti například z přípravy výstavy Rembrandta, a grafická designérka Zuzana Lednická.

Kurátor Mlčoch se k fotografiím dostal prostřednictvím manželky Freda Kramera Heleny, která je po jeho smrti v roce 1994 věnovala Uměleckoprůmyslovému muzeu. Dílo bylo předtím uloženo v sušárně paneláku na Zbraslavi.
Fotografie jsou představeny jako umělecké předměty, jako surrealistický film. Někteří připomínají Guye Bourdina. Jiné koketují s chladným odstupem Irvinga Penna nebo Richarda Avedona. Všechny působí překvapivě současně.
Retrospektiva začíná šedesátými léty, kdy začal Kramer používat barevný kinofilm a spolupracoval s předními grafickými designéry, jako byl Karel Vaca. Každý záběr, který vytvořil, byl pečlivě zinscenovaný a nasvícený tak, že třeba někdy reklama na parfém vzbuzovala dojem, že vznikla v jiném vesmíru.

V těchto obrazech uslyšíte tichý odpor, Kramer odmítl přízemně orientovaný totalitní režim, aby mu diktoval estetiku všedního dne. Být stylový za každou cenu, to byl odpor podle Freda Kramera. Komponovaná krása a glamour pro něj byly svobodou.
Retrospektiva potrvá do 27. července je doprovázena řadou přednášek a kurátorských prohlídek.
The post Záběry jako z Vogue i těžký osud. UPM ukazuje výstavu zapomenutého génia appeared first on Forbes.