I cesta může být byznys. Kolik si vydělají přední čeští travel influenceři?

Forbes Před 2 týdny

Cestování je pro mnohé vysněný životní styl. Jak se z něj ale může stát také udržitelný byznys? V době, kdy Instagram, YouTube i TikTok fungují jako výlohy osobních značek, se Češi naučili monetizovat svou vášeň pro objevování světa. Teď sdílejí svůj recept.

Toto podnikání se nerodí přes noc. Není to pasivní příjem z hezkých výhledů. Cestovatelské influencerství je strukturovaná práce, která se opírá o pečlivě vybudovanou komunitu, vizuální kvalitu nebo o služby, které lidé reálně potřebují.

V době, kdy sociální sítě dokážou proměnit zážitek v podnikání, se čím dál víc lidí pokouší vést svůj život tak, aby se v něm cestování a práce prolínaly. Ale dá se tím skutečně živit?

„Skoro nikoho neživí přímo cestování,“ říká bez iluzí Eliška Janoušová, která má za sebou kariéru fitness influencerky a dnes natáčí obsah pro hotely, spravuje vlastní aplikaci Placehunter a provází po Skandinávii. „Vždycky je to nějaká aktivita s cestováním spojená – letuška, influencer, fotograf, průvodce. A to už zas tak růžové není.“

Foto se svolením Elišky Janouškové

Podle cestovatele a fotografa Tomáše Havla se sledující musí bavit a čerpat inspiraci, snít o cestách, které podnikáte, bavit se nad zážitky nebo se – v jeho případě – nechat unést snímky dechberoucí přírody. „Pak se otevřou možnosti spoluprací, od komerčních projektů v cestovním ruchu přes spolupráce se značkami až po prodej vlastních produktů, jako jsou knihy, e-booky, tisky nebo workshopy,“ říká.

Oslovení cestovatelé a tvůrci potvrzují, že místo života na dovolené se z cest stává podnikání. Někomu přináší obraty v milionech, jinému alespoň pokrytí nákladů. A každý k tomu došel jinou cestou.

Brzký start, silný start

Některým tvůrcům pomohlo, že začali v době, kdy se sociální sítě teprve vyvíjely, ještě neexistovaly algoritmy a obsah nebyl přesycený. „Na Instagramu jsem svůj profil vytvořil už v roce 2012, to bylo pro jeho úspěch klíčové,“ popisuje Tomáš Havel. „Největší nárůst jsem zaznamenal v prvních letech fungování účtu. Byly to roky, kdy jsem byl nejaktivnější a každý přidaný obsah byl opravdu jedinečný, nový a neokoukaný,“ říká.

Jeho snímky krajiny si našly publikum po celém světě, jenže jak šel čas, změnila se platforma i priority. „Aktivita na profilu stagnuje, což je dáno i tím, že se posouvám v životě dál a svou energii věnuji jiným prioritám, ať už jde o rodinu, nebo o další projekty,“ říká.

Pro řadu tvůrců je typické, že sociální sítě jsou jen branou k něčemu širšímu – službám, zakázkám, produktům. V Havlově případě dnes část příjmů plyne z focení zahraničních destinací, druhou část tvoří jeho značka tomashaveldesign.com, zaměřená na fotografii interiérů.

Podobně vícezdrojový model zvolila i Zuzana Zvěřová. „Sociálními sítěmi jsem začala roku 2020. Jakmile se roku 2021 rozvolnila covidová opatření, pustila jsem se do sdílení cestovatelského obsahu, který ihned oslovil široké publikum,“ říká.

Zlom přišel s videem, v němž sdílela, kolik zaplatila za letenky. „Zhlédlo ho přes dva miliony lidí. Spousta z nich mi začala psát, jestli bych jim nemohla také vyhledat levné letenky do jejich vysněné destinace.“

Z původní služby zadarmo vyrostl regulérní produkt. Plánování levných dovolených na míru Zvěřová od roku 2022 zpoplatnila. Dnes má tým pomocníků a obrat firmy se pohybuje „v řádech nižších jednotek milionů ročně. Zisk však netvoří ani polovinu z obratu.“

Spolupráce se značkami představuje přibližně pětinu jejího příjmu, ale jsou pečlivě vybírané. „Z devadesáti procent beru spolupráce, které jsou přímo spojené s cestováním. To je to, co ode mě mé publikum očekává.“ U spoluprací podle ní velmi záleží na sezoně. „Když to zprůměruji, měsíčně to jsou nižší desítky tisíc,“ říká.

To, co odlišuje úspěšné tvůrce od ostatních, není podle Zvěřové velikost publika, ale jeho relevance: „Nejde jen o počet sledujících nebo o počet zhlédnutí reelska nebo storíčka. Jde také o to, budovat vztah se svou komunitou, poznat ji a pochopit, jaká témata ji zajímají.“

Podobný pohled sdílí i Tomáš Havel: „Klíčem je budování vlastního stylu a aktivní komunity, kvalitní obsah a živý profil, který přitahuje klienty i značky.“ U něho jde o kampaně, jež se pohybují „v řádu desetitisíců za projekt, komerční zakázky mohou překročit i stovky tisíc korun, zejména pokud jde o dlouhodobou spolupráci zahrnující focení v zahraničí, propagaci i komerční licence k využití fotografií.“

Růst publika a tržby

Zásadní hráč ale do příběhu vstupuje v roce 2020. Co původně vzniklo jako rodinný koníček během covidu, je o pět let později milionovým byznysem zaměstnávajícím celý tým lidí. „Úžasná místa mají dohromady přes 1,2 milionu sledujících na Instagramu, TikToku a Facebooku – tedy oslovují přibližně každého desátého Čecha. Aplikaci si nainstalovalo téměř půl milionu lidí,“ sděluje zakladatelka projektu Úžasná místa v Česku Kristýna Turynová.

„Brutálně nám vyrostlo publikum a s ním i tržby,“ říká. „Dohromady máme možná nejvíc sledujících vůbec.“ Kromě hlavního profilu vytvořili i Úžasná místa pro děti nebo Úžasná místa na světě, která pokrývají desítky zemí. „Tam máme skvělá čísla a dosah,“ doplňuje.

Značka dnes zaměstnává celý tým: „Máme menší obchodní tým, menší editorský tým, který stříhá videa a pomáhá s tvorbou obsahu.“ Turynová, která dříve pracovala v marketingu například pro Rohlík, projekt rozjela během mateřství. „Spustily jsme to s mamkou, když jsem byla v šestinedělí,“ říká.

Dnes se firma pohybuje v jiných číslech než na začátku. „Jsou měsíce, kdy hrubého vyděláme třeba sedm set tisíc korun, ale z toho pět set tisíc hned zahučí do mezd a zpět do vývoje a dalších věcí,“ uvádí. Roční obrat se v roce 2023 pohyboval okolo pěti milionů, letos očekává výrazný růst. Polovinu příjmů tvoří spolupráce, druhou aplikace. „Příští rok by to mělo být víc o tom, že ještě víc budeme monetizovat aplikaci,“ dodává.

Zatímco někdo začínal v době, kdy Instagram neměl reklamy, jiní uspěli díky YouTube až v roce 2024. Radek D., tvůrce vystupující pod jménem Radeczech, začal první videa natáčet v lednu, ale doopravdy se do obsahu ponořil až při své půlroční cestě po Africe a Asii, která začala v polovině října 2024.

Od prosince 2024 mu začala skokově růst čísla: „Nyní mám na všech sítích dohromady přes sto tisíc sledujících a miliony přehrání měsíčně.“ Příjem má zatím jen z YouTube, který „aktuálně pokrývá mé náklady na cestování“. Náklady se přitom pohybují v řádech nižších desítek tisíc. „Záleží na zemi a na tom, zda jsem zrovna ve větších, či menších městech,“ říká.

„Zatím jsem měl pouze jednorázovou spolupráci s cestovní pojišťovnou,“ odpovídá na otázku spolupráce se sponzory. Za minutovou reklamu si u svých videí účtuje okolo deseti tisíc korun.

I u něj platí, že autenticita je silnější než marketingový plán. „V minulosti jsem dost sledoval cestovatelská videa od zahraničních tvůrců a nic takového jsem v Česku nemohl najít, tak jsem koupil kameru a pokusil se s tím začít… A ono se to chytilo a vyšlo to,“ říká.

Cestování se stalo hlavním obsahem i pro Elišku Janoušovou, která přitom předtím roky působila jako fitness influencerka a osobní trenérka. „Jednoduše mě to přestalo bavit, po sedmi letech to začalo být hodně monotónní. Začalo mě to táhnout k horolezení a jiným (pro mě smysluplnějším) sportům, a tak se i moje tvorba změnila z fitness na cestování, ve kterém jsem se našla.“

Návod na digitální práci v cestovním ruchu podle ní neexistuje. „Je to většinou kombinace dovedností a náhod – přesně tak, jak to bylo u mě. Důležité je taky říct, že to většinou pár let trvá, než to má člověk nastavené podle představ. Taky jsem hned nefotila za skvělé peníze pro italské horské regiony. Musela jsem si často i zadarmo projít méně atraktivními zakázkami,“ říká.

Dnes tvoří balíčky contentu pro zahraniční hotely a regiony. „Tvorba obsahu trvá třeba dva až tři celé dny a spočívá v intenzivním natáčení a focení. K tomu je pak potřeba přičíst zhruba další tři dny práce u počítače. Cena za takovou spolupráci se pohybuje ve vyšších desetitisících,“ říká. Její aplikace Placehunter má momentálně „přes čtvrt milionu uživatelů“ a pokrývá osm zemí.

Jediný z oslovených, který otevřeně říká, že jeho projekt není postavený na monetizaci, je Martin Úbl, zakladatel Stezky Českem. „Stezka je od začátku v roce 2020 nekomerční projekt party nadšenců a všichni to dělají ve svém volném čase,“ říká.

Projekt se stal národním trekem, je v největší aplikaci dálkových tras na světě. Díky němu vyrazila s batohem do české přírody spousta lidí. „Vznikl dokumentární pořad, zmínka o projektu se objevila i v americkém Forbesu a myslím, že každý z nás má kolem sebe minimálně pár nadšenců, kteří už vyrazili,“ popisuje Úbl.

Facebooková skupina Stezky má přes 162 tisíc členů, každý díl podcastu má deset tisíc posluchačů a projekt je přítomný v aplikaci FarOut. „Je to obrovský fenomén a právě nadšení těchto lidí je nejlepší inspirací pro další v duchu našeho hesla, že může jít každý,“ říká Úbl.

Od začátku věří dlouhodobé a cílené pomoci, konkrétně pro Sportovní klub vozíčkářů. „Sto procent autorského honoráře z našich knížek a z prodeje e-shopu věnujeme Sportovnímu klubu vozíčkářů. I díky tomu s námi spolupracuje již asi 150 trail angels a 200 míst, kde jsou Stezkaři vítáni. K dnešku celá částka dělá za poslední dva roky přes milion korun,“ říká.

Stezka funguje i díky spolupracím, ale vždy specificky. „Spolupráce je ve smyslu, že sponzoři nám nic nedávají, ale oslovujeme je na jednotlivé projekty. Vybraní sponzoři, jako třeba ČEZ, RockPoint, Benu či Alza, platili třeba i dokumentární seriál s Mirkem Vladykou,“ říká.

Ne všichni se ale setkávají jen s nadšením a přízní fanoušků. „Je to úplně šílené. Když sdílíte, že jdete na méně známé místo, lidé vám vytknou, proč ho ukazujete. Když jdete na turistické místo, hejtují vás, že ukazujete turistické místo a proč neukazujete něco utajeného. A to samé u zemí. Když ukazujeme Česko – proč neukazujete zahraničí? Když ukazujeme zahraničí – proč neukazujete Česko?“ líčí Turynová z profilu Úžasná místa.

Až osmdesát procent uživatelů aplikace a profilů tvoří ženy, ale osmdesát procent nejhorších reakcí je podle Turynové od mužů. „Chtěla bych to trochu víc zpracovat, myslím, že se rozjíždí novodobý misogynní trend a antifeminismus. Muži se spolčují na sítích proti ženám a jakákoli úspěšná žena je pro ně terč,“ míní.

S nevyžádanými komentáři se setkává i Janoušová. „Začala jsem se s tím setkávat teď v těhotenství. Je to pro mě novinka a nestačím se divit, co jsou lidé schopní vyplodit za moudra. Nesouhlasím s tím, že by žena měla být doma. S manželem jedeme všechno fifty-fifty a podle mě je to tak správně. Rozhodně se nehodlám kvůli dceři vzdát všeho, co mě v životě baví, takže spoustu lidí štvu tím, že hikuju, létám a potápím se v těhotenství, za což vděčím naprosto bezproblémovému těhotenství,“ říká.

Na závěr Zvěřová shrnuje: „Pokud je člověk vášnivým cestovatelem, měl by se zamyslet, jakou přidanou hodnotu může lidem předat. V čem je on sám jedinečný.“ „V dnešní době si každý myslí, že může být travel influencer, ale pokud obsah jen kopíruje od ostatních, brzy skončí. Lidé rychle poznají, že není autentický,“ varuje.

The post I cesta může být byznys. Kolik si vydělají přední čeští travel influenceři? appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek